1096

Přístrasť, i, f., die Vorliebe. D.

Přistrašiti, il, en, ení, přistrašovati,
schreckend hinzujagen. — koho kam. P-šie
se k Hospodinu. BO.

Přístrboulatý, subcapitalis. P. květy.
Rostl.

Přístrček, čku, m., nástrček, das An-
schiebestück. Šm.

Přistrčiti, il, en, ení; přistrkati, přistr-
kávati, přistrkovati, zustecken, zuschieben.

— abs. Kdo přistrkuje, dobře postupuje.
Na Ostrav. Tč. — koho. Však on tě čert
přistrčí (říkají tomu varujíce, kdo se do ně-
čeho dává, při čem by snadno špatně mohl
pochoditi). U Kunvalda. Msk. — co, koho
k čemu: loď k břehu, Us., svíčku ke kou-
deli, Ros., stůl ke zdi, Jg., ke všemu nos
přistrkovati. Us. K čemu tě kdo přistrčil
(navedl) ? Vz Přimlouvání. Č. Voda k ohni
přistrčena byvši v nádobě povahu ohně při-
jímá. Sš. J. 49. — co čím: holí. — co
komu. Jemanden zustecken. Us.

Přístrčka, y, f. zástrčka, der Anlege-
kloss (in Salzw.). Šm. — P., náhrnek, das
Anschiebsei. Šm.

Přistřebati, zuschlürfen. — co, čeho
k čemu; k chlebu mléka. Na Ostrav. Tč.

— se čeho, nastřebati se, sich anschlürfen.
Šm.

Přistřeliti, il, en, ení; přistříleti, el, en,
ení; přistřelovati, k něčemu střeliti, dazu
schiessen ; přiběhnouti, přiletěti, anschiessen,
geschossen kommen; osočiti, přišívati, an-
stiften, zuhetzen. Jg. — abs. Přistřelil jako
šíp (přiběhl, přiletěl). D. — (se) k čemu.
P. k cíli. Byl. Pojednou se k němu přistřelil
(sebou k němu se hodil, přiletěl). Ros. —
co: zbraň (das Gewehr einschiessen). Us. —
co na koho (osočiti). Ros. — Jg.

Přistření, n., die Bedeckung, das Ver-
decken, Verhüllen. — P., příkrov, die Hülle,
Decke. Co jest tím p-ním přikryto? Sych.

Přistřený; -en, a, o, verhüllt, ver-, be-
deckt. Vz Přistříti.

Přístřešek, šku, m., přístřeší, n., částka
střechy přes zeď vyčnívající, příkroví, po-
kroví, das Vor-, Wetterdach, der Dachvor-
schuss. V., Kom., Háj. — P. v papírnictví,
die Haube. Žv. — P., střecha, das Obdach.
Plk., Boč. — P. chrámové (atrium). BO. —
P., zastření, der Vorhang. BO.

Přístřeškový, Obdach-. P. kout (= ve
střeše). Proch.

Přístřetný, suboppositus. P. list. Rostl.

Přistříbřený; -en, a, o, versilbert. P.
vlasy (bílé). Č.

Přistříbřiti, il, en, ení, přistřibřovati,
etwas versilbern. Č. — co.

Přístřih, u, m., přistřihnutí, přistřihni,
der Zuschnitt. Jména ta nebyla často nic
leč p. domácího jména dle kroje římano-
řeckého. Sš. Sk. 153.

Přistřihač, e, m., der Zuschneider.

Přistřihnouti, nul, ut, utí; pHstnci,
střihu, střihl, žen, ení; přistřihati, přistří-
hati, přistřihovati, více stříhati, mehr schnei-
den, dazu schneiden, zuschneiden, zustutzen,
verschneiden; lháti, aufschneiden. Jg. —
abs. Ten přistřihuje (lže). Ros. — co komu
(čím): vlasy ostrými nůžkami. Někomu ka-

bát p. Sych. P. koni ocas, anglisiren. Čsk.
Ptáku křídla p. Deh. — co jak: šat dle
nového kroje. Sych. — komu co nač:
sukno na kabát. Přistřihli mu na kabát
(ošoustli ho, namazali ho dřevěným olejem,
haben ihn tüchtig angeschmiert). Šm. — si
(šrůtku při něčem míti, zisk, sein Schnitt-
chen bei etwas haben). D.

Přistříknouti, knul a kl, ut, utí, při-
stříkati, přistřikovati, hinzu-, zuspritzen.
Ros. — co čím.

Přistříknutí, přistříkání, přistřikování,
n., das Zuspritzen, die Zuspritzung. Jg.

Přistřílený; -en, a, o. P. zbraň, einge-
schossen. Dch.

Přistříti, stru, střel, střen a střín (na
Slov. střet), stření (slov. střetí); přistírati,
přistírávati, zastříti, přikryti, zu-, über-,
bedecken, verhüllen. — co čím: obličej
rouškou, D., stolici kobercem, Háj., stůl
ubrusem, Kom., koně houní. Kom. Tím své
bludy přistírá. Br. Něčí rozum řečí p. Kat.
1795. P. něco pavlakú. Dal. 153.

Přistřižení, n., der Schnitt, Zuschnitt.
Us. Rk. Vz Přístřih.

Přistřižený; -en, a, o, zugeschnitten. —
co: vlasy. Němc.

Přístrk, u, m., přistrčení, der Anstoss,
Anschub. Jg.

Přistrkati, vz Přistrčiti.

Přistrkavý, der an-, zuschiebt. — k če-
mu : k očím = brlooký, kurzsichtig. V.,
Kom.

Přistrkovací, nastrkovací, Anschieb-. P.
stůl, der Anschiebetisch. Srn.

Přistrkovatel, e, m., der Anstosser. Šm.
Vz Přistrčiti.

Přístroj, e, m., die Vorrichtung, Vorbe-
reitung, das Präparat, Werkzeug. P., koř.
stri, i stupňováno v oj. Mkl. B. 3. P. scezo-
vací, Seihevorrichtung, chladicí, Kühl-, k pl-
nění láhví, Bierabfüllmaschine. Suk. P. mě-
řický, Messapparat, čepní, Zapfapp., k líhnutí,
Brutapp. Dch. P. k porodu, písařský, vá-
lečný, k dobývání hradeb, Us., p. pneuma-
tický n. plynopudný. Nz. Býváť to ďáblovým
p-jem (nastrojením): Kostkářstvie jest ďá-
belským p-jem. Št. N. 183., 99. P. tesařový.
BO. P. dalekomluvný, Telephon, návodný,
Induktionsapparat, ke kotlům a strojům,
Kessel- und Maschinenarmaturen, zvonicí,
Läuteapparat. Dch. P. k tažení svíček, die
Ziehbank. Ktk. P. odmedňovací (odmedňo-
vadlo). Všk. P. chytací, die Fangvorrichtung.
Hrn. P. polarisační, vz Bř. N. 68. — P.,
stroj, der Bau, die Einrichtung. P. světa.
Výb. I. 667. — P., die Montour, Adjustirung.
Čsk.

Přistrojení, přistrojování, vz Přistrojiti.

Přistrojený; -en, a, o, vz Přistrojiti. —
čím = oblečený. Us. u Rychn.

Přistrojiti, il, en, ení; přistrájeti, el, en,
ení; přistrojovati = připraviti, přichystati,
bereiten, vor-, zubereiten, zurecht machen,
zu-, anrichten, veranstalten; obléci, an-, ein-
kleiden; připraviti koho oč, um etwas Je-
manden bringen. Jg. — co, koho : oběd,
večeři, snídaní, Ros., čihadlo, Kom.; někoho
pěkně p.; koně, D., mlýn (po křesání koš
a lub na kámen dáti, ausrüsten), Vys. -—



	1096

	Přístrasť, i, f., die Vorliebe. D. Přistrašiti, il, en, ení, přistrašovati, schreckend hinzujagen. — koho kam. P-šie se k Hospodinu. BO. Přístrboulatý, subcapitalis. P. květy. Rostl. Přístrček, čku, m., nástrček, das An- schiebestück. Šm. Přistrčiti, il, en, ení; přistrkati, přistr- kávati, přistrkovati, zustecken, zuschieben. — abs. Kdo přistrkuje, dobře postupuje. Na Ostrav. Tč. — koho. Však on tě čert přistrčí (říkají tomu varujíce, kdo se do ně- čeho dává, při čem by snadno špatně mohl pochoditi). U Kunvalda. Msk. — co, koho k čemu: loď k břehu, Us., svíčku ke kou- deli, Ros., stůl ke zdi, Jg., ke všemu nos přistrkovati. Us. K čemu tě kdo přistrčil (navedl) ? Vz Přimlouvání. Č. Voda k ohni přistrčena byvši v nádobě povahu ohně při- jímá. Sš. J. 49. — co čím: holí. — co komu. Jemanden zustecken. Us. Přístrčka, y, f. zástrčka, der Anlege- kloss (in Salzw.). Šm. — P., náhrnek, das Anschiebsei. Šm. Přistřebati, zuschlürfen. — co, čeho k čemu; k chlebu mléka. Na Ostrav. Tč. — se čeho, nastřebati se, sich anschlürfen. Šm. Přistřeliti, il, en, ení; přistříleti, el, en, ení; přistřelovati, k něčemu střeliti, dazu schiessen ; přiběhnouti, přiletěti, anschiessen, geschossen kommen; osočiti, přišívati, an- stiften, zuhetzen. Jg. — abs. Přistřelil jako šíp (přiběhl, přiletěl). D. — (se) k čemu. P. k cíli. Byl. Pojednou se k němu přistřelil (sebou k němu se hodil, přiletěl). Ros. — co: zbraň (das Gewehr einschiessen). Us. — co na koho (osočiti). Ros. — Jg. Přistření, n., die Bedeckung, das Ver- decken, Verhüllen. — P., příkrov, die Hülle, Decke. Co jest tím p-ním přikryto? Sych. Přistřený; -en, a, o, verhüllt, ver-, be- deckt. Vz Přistříti. Přístřešek, šku, m., přístřeší, n., částka střechy přes zeď vyčnívající, příkroví, po- kroví, das Vor-, Wetterdach, der Dachvor- schuss. V., Kom., Háj. — P. v papírnictví, die Haube. Žv. — P., střecha, das Obdach. Plk., Boč. — P. chrámové (atrium). BO. — P., zastření, der Vorhang. BO. Přístřeškový, Obdach-. P. kout (= ve střeše). Proch. Přístřetný, suboppositus. P. list. Rostl. Přistříbřený; -en, a, o, versilbert. P. vlasy (bílé). Č. Přistříbřiti, il, en, ení, přistřibřovati, etwas versilbern. Č. — co. Přístřih, u, m., přistřihnutí, přistřihni, der Zuschnitt. Jména ta nebyla často nic leč p. domácího jména dle kroje římano- řeckého. Sš. Sk. 153. Přistřihač, e, m., der Zuschneider. Přistřihnouti, nul, ut, utí; pHstnci, střihu, střihl, žen, ení; přistřihati, přistří- hati, přistřihovati, více stříhati, mehr schnei- den, dazu schneiden, zuschneiden, zustutzen, verschneiden; lháti, aufschneiden. Jg. — abs. Ten přistřihuje (lže). Ros. — co komu (čím): vlasy ostrými nůžkami. Někomu ka-	bát p. Sych. P. koni ocas, anglisiren. Čsk. Ptáku křídla p. Deh. — co jak: šat dle nového kroje. Sych. — komu co nač: sukno na kabát. Přistřihli mu na kabát (ošoustli ho, namazali ho dřevěným olejem, haben ihn tüchtig angeschmiert). Šm. — si (šrůtku při něčem míti, zisk, sein Schnitt- chen bei etwas haben). D. Přistříknouti, knul a kl, ut, utí, při- stříkati, přistřikovati, hinzu-, zuspritzen. Ros. — co čím. Přistříknutí, přistříkání, přistřikování, n., das Zuspritzen, die Zuspritzung. Jg. Přistřílený; -en, a, o. P. zbraň, einge- schossen. Dch. Přistříti, stru, střel, střen a střín (na Slov. střet), stření (slov. střetí); přistírati, přistírávati, zastříti, přikryti, zu-, über-, bedecken, verhüllen. — co čím: obličej rouškou, D., stolici kobercem, Háj., stůl ubrusem, Kom., koně houní. Kom. Tím své bludy přistírá. Br. Něčí rozum řečí p. Kat. 1795. P. něco pavlakú. Dal. 153. Přistřižení, n., der Schnitt, Zuschnitt. Us. Rk. Vz Přístřih. Přistřižený; -en, a, o, zugeschnitten. — co: vlasy. Němc. Přístrk, u, m., přistrčení, der Anstoss, Anschub. Jg. Přistrkati, vz Přistrčiti. Přistrkavý, der an-, zuschiebt. — k če- mu : k očím = brlooký, kurzsichtig. V., Kom. Přistrkovací, nastrkovací, Anschieb-. P. stůl, der Anschiebetisch. Srn. Přistrkovatel, e, m., der Anstosser. Šm. Vz Přistrčiti. Přístroj, e, m., die Vorrichtung, Vorbe- reitung, das Präparat, Werkzeug. P., koř. stri, i stupňováno v oj. Mkl. B. 3. P. scezo- vací, Seihevorrichtung, chladicí, Kühl-, k pl- nění láhví, Bierabfüllmaschine. Suk. P. mě- řický, Messapparat, čepní, Zapfapp., k líhnutí, Brutapp. Dch. P. k porodu, písařský, vá- lečný, k dobývání hradeb, Us., p. pneuma- tický n. plynopudný. Nz. Býváť to ďáblovým p-jem (nastrojením): Kostkářstvie jest ďá- belským p-jem. Št. N. 183., 99. P. tesařový. BO. P. dalekomluvný, Telephon, návodný, Induktionsapparat, ke kotlům a strojům, Kessel- und Maschinenarmaturen, zvonicí, Läuteapparat. Dch. P. k tažení svíček, die Ziehbank. Ktk. P. odmedňovací (odmedňo- vadlo). Všk. P. chytací, die Fangvorrichtung. Hrn. P. polarisační, vz Bř. N. 68. — P., stroj, der Bau, die Einrichtung. P. světa. Výb. I. 667. — P., die Montour, Adjustirung. Čsk. Přistrojení, přistrojování, vz Přistrojiti. Přistrojený; -en, a, o, vz Přistrojiti. — čím = oblečený. Us. u Rychn. Přistrojiti, il, en, ení; přistrájeti, el, en, ení; přistrojovati = připraviti, přichystati, bereiten, vor-, zubereiten, zurecht machen, zu-, anrichten, veranstalten; obléci, an-, ein- kleiden; připraviti koho oč, um etwas Je- manden bringen. Jg. — co, koho : oběd, večeři, snídaní, Ros., čihadlo, Kom.; někoho pěkně p.; koně, D., mlýn (po křesání koš a lub na kámen dáti, ausrüsten), Vys. -—