Předchozí (1096)  Strana:1097  Další (1098) |
|
|||
1097
|
|||
|
|||
co, se k čemu: k jídlu. D. — co komu.
Bibl. — na co: na stůl (Br.) pro dvanáct osob. — co čím. Touto obecnou větou to- liko sobě přistrájí výrok. Sš. I. 65. — (co komu) zač: oběd za dva zlaté. Us. Přistroj mu ho (hada) za rybičku. Er. P. 478. Při- strojena na těle a duši za obydlí syna bo- žího. Sš. L. 15. — co s čím: nějaké jídlo s cukrem. — koho, se do čeho : do šatů, Vrat., Ros., do hrobu. Puch. — v co : v šaty. Bl. — koho oč (připraviti, ošiditi) : o život, D., svou ženu o jmění, někoho o peníze, o česť. Us. Násilné smilstvo jest, když panny n. vdovy mocí snižovány a o své poctivosti přistrojeny bývají. Bdž. 184. Přístrojný, k přístroji se vztahující, Vor-
richtungs-, Werkzeug-. Platnéřství slove ře- meslo přístrojné. Kon. — P., přistrojený, bereit, vorbereitet. Byl. — P., vystrojený, ozdobený, geputzt, zierlich. Pannu na kůň přistrojený vsadivše. Troj. Ve Slezsku jsou Valašky velmi p-né, schmuck. Us. ve Slez. Tč. Povahu p-nou k čemu obnášeti. Sš. Sk. 128. Přístropí, n., vz Přínebí.
Přistrouhati, přistruhovaťi, zuschneiden,
zureiben. — co, čeho. Vz Přibrati, Při-. Přistrouhej (= přiřezej) mi ten klínek, aby pasoval do díry; P. tyčku, šindel, zelí. Na Ostrav. Tč. Přistuditi, přistúzeti, přistupovati, ein
wenig o. mehr abkühlen. — P. = zoskliviti. Št. N. 268. Přistudlý, etwas kalt. P. polívka. Na
Ostrav. Té. Přistudnouti, dnul a dl, uti, kalt wer-
den. — kdy. Už trochu p-dlo po tom dešti. Na Ostrav. Tč. Přístup, u, m., přistoupení, též cesta,
vchod, das Zutreten, der Zu-, Antritt, der Zu-, Eingang. P. někomu k někomu n. ně- kam zjednati n. způsobiti. V. Volný p. do vlasti vyhnancům povoliti; volný p. k ně- komu míti; p. někomu k někomu zabrá- niti. Sych. Z síně do jiných pokojů p. jest. Kom. Nemohli jsú pro psy k němu p-pu jměti, aby jej byli vybili. NB. Tč. Zem vy- dává prostředky k živobytí p-pem pilnosti člověka (přistoupí-li pilnosť). Us. u Solnice. Jím (Kristem) toliko p. k otci máme. Sš. I. 23. Cesty a p-pu k nám hledal. Čr. Způsobil jim p. a slyšení u krále. Čr. Snadný byl p. Ferdinandovi k obdržení království uher- ského. Bart. K nám zlostníkům p-pu nedej. Kom. Má vždy volný p. (otevřené dvéře). D. Tudy ke zdem městským p. jest otevřen. Kom. Do města není p-u. Har. P. k městu trním zatarasován jest. Kram. Volný p. k ně- čemu učiniti. Br. Za p. prositi; má p. ke dvoru. Šm. — P. i odstup mořský (přítok i odtok, Ebbe u. Fluth). L. — P. k řeči, ke kázání (počátek), k mluvení (předmluva), der Eingang. V. Směšný se činí, kdo v pří- stupu atd. slovný jest. Kom. — P., příleži- tost, die Gelegenheit. Času a p-u hledal. Ben. V. P. z něčeho bráti. Nz. Snadnější nežli prve p. k jednání přátelskému se uka- zoval. Bart. — P., okolnosť, der Umstand. Brikc. — P., sedum acre, der Mauerpfeffer. Na Ostrav. Tč. |
Přístupce, přistupitel, e, m., der ffin-
zutreter. Jg. Pŕístupek, pku, m., der Zutritt. P. k pravdě
jest mnohým temen. Boč. exc. — P-ky, stupně oltářové, die Altarsstufen. Slov. Hdk. — P., přístavek, das Angebäude. D. Přistúpi, zastr. = přistoupil. Kat.
Přistúpista, dual = přistoupili. Kat.
Přistupitelnosť, přístupnosť, i, f., die
Zugänglichkeit, Höflichkeit. V. Přistupitelný, přístupný, k němuž při-
stoupiti lze, zugänglich. Přístupná místa. Ros. Kdežby každému volno a přístupno bylo. Br. Obojí to čtení velmi p-no jest. Sš. J. 180. — čemu, komu. Mluva ta Páně mohla fariseům dosti p-na býti; Věci nedosti komu posud p-né Sš. J. 170., Sk. 76. Každému jest p-ný. Šm. Dojmům p., für Eindrücke offen. Dch. Cizí jazyky mají se mládeži uči- niti přístupnými, šp. prý m.: má se učiniti, aby mládež mohla se učiti cizím jazykům, ale i v přeneseném smyslu lze onu a po- dobné frase připustiti. — pro koho. Ta všechna slova p-na dosti pro toho, jemuž světlo v Kristu svítí. Sš. Sk. 104. (Hý.). — Přístupný člověk = vlídný, přívětivý, zu-
gänglich, höflich. Kom. Buď: přístupného mluvení. St. skl. — Přístupná řeč, die An- trittsrede. D. Přístupné, ého, n., plat toho, kdo k cechu
za mistra přistupoval, das Eintrittsgeld. Gl. 275. Přístupník, a, m., der Accessist. — P.,
pomocník žalobníkův. Vus. Přístupnosť, i, f., die Zugänglichkeit,
Höflichkeit, Herablassung. Šm. Přístupný, vz Přistupitelný. - P., shodný,
zastr. Jir. Přistupovati, vz Přistoupiti.
Přístva, y, f. = přástva. Na Mor.
Přistvořeně, anerschaffenerweise. Jg.
Přistvoření, n., die Anerschaffung. Šm.
Vz Přistvořiti. Přistvořenosť, i, f., přirozenosť, das An-
erschafťensein. Jg. Přistvořený ; přistvořen, a, o, anerschaf-
fen, angeboren. P. právo (přirozené), V., láska, Plác, moudrosť, Byl., dar (čistota panenská). Kom. Přistvořené míti něco. V. — od čeho. Moc od přirození přistvořená.
V. -- čemu: moc té věci přistvořená. Br. — Jg. — z čeho. P-na je krásná Evička
z lepší polovice jeho srdce. Kos. Ol. I. 298. Přistvořiti, il, en, ení; přistvořovati =
více stvořiti, noch dazu schaffen ; přidělati, noch dazu machen; tvoře tvoru moc jistou dáti, an-, erschaffen. Jg. — komu co, čeho. Bůh všem tvorům přistvořil obzvláštní moci. Ros. Bylinkám moc hojitelnou přistvořil. Br. — koho čím = přičiniti něco pomlu- vačně. Potom o ní nic dobrého nepovědí, ale něčímť ji i přístvoří. Št. — se k čemu. Tak se k tomu jen ňáko přistvoř (dej se do toho). V Kunv. Msk. Přístydlivý, ein wenig verschämt. Us.
Přistydnouti, sich ein wenig verkühlen,
erkälten. Rk. Přistyskovati, vz Přistesknouti.
Přísud, u, m., přisouzení, die Zuerkennung
des Rechtes. P., die Entscheidung, der Aus- |
||
|
|||
Předchozí (1096)  Strana:1097  Další (1098) |