1097

co, se k čemu: k jídlu. D. — co komu.
Bibl. — na co: na stůl (Br.) pro dvanáct
osob. — co čím. Touto obecnou větou to-
liko sobě přistrájí výrok. Sš. I. 65. — (co
komu) zač: oběd za dva zlaté. Us. Přistroj
mu ho (hada) za rybičku. Er. P. 478. Při-
strojena na těle a duši za obydlí syna bo-
žího. Sš. L. 15. — co s čím: nějaké jídlo
s cukrem. — koho, se do čeho : do šatů,
Vrat., Ros., do hrobu. Puch. — v co : v šaty.
Bl. — koho oč (připraviti, ošiditi) : o život,
D., svou ženu o jmění, někoho o peníze,
o česť. Us. Násilné smilstvo jest, když panny
n. vdovy mocí snižovány a o své poctivosti
přistrojeny bývají. Bdž. 184.

Přístrojný, k přístroji se vztahující, Vor-
richtungs-, Werkzeug-. Platnéřství slove ře-
meslo přístrojné. Kon. — P., přistrojený,
bereit, vorbereitet. Byl. — P., vystrojený,
ozdobený, geputzt, zierlich. Pannu na kůň
přistrojený vsadivše. Troj. Ve Slezsku jsou
Valašky velmi p-né, schmuck. Us. ve Slez.
Tč. Povahu p-nou k čemu obnášeti. Sš.
Sk. 128.

Přístropí, n., vz Přínebí.

Přistrouhati, přistruhovaťi, zuschneiden,
zureiben. — co, čeho. Vz Přibrati, Při-.
Přistrouhej (= přiřezej) mi ten klínek, aby
pasoval do díry; P. tyčku, šindel, zelí. Na
Ostrav. Tč.

Přistuditi, přistúzeti, přistupovati, ein
wenig o. mehr abkühlen. — P. = zoskliviti.
Št. N. 268.

Přistudlý, etwas kalt. P. polívka. Na
Ostrav. Té.

Přistudnouti, dnul a dl, uti, kalt wer-
den. — kdy. Už trochu p-dlo po tom dešti.
Na Ostrav. Tč.

Přístup, u, m., přistoupení, též cesta,
vchod, das Zutreten, der Zu-, Antritt, der
Zu-, Eingang. P. někomu k někomu n. ně-
kam zjednati n. způsobiti. V. Volný p. do
vlasti vyhnancům povoliti; volný p. k ně-
komu míti; p. někomu k někomu zabrá-
niti. Sych. Z síně do jiných pokojů p. jest.
Kom. Nemohli jsú pro psy k němu p-pu
jměti, aby jej byli vybili. NB. Tč. Zem vy-
dává prostředky k živobytí p-pem pilnosti
člověka (přistoupí-li pilnosť). Us. u Solnice.
Jím (Kristem) toliko p. k otci máme. Sš. I.
23. Cesty a p-pu k nám hledal. Čr. Způsobil
jim p. a slyšení u krále. Čr. Snadný byl p.
Ferdinandovi k obdržení království uher-
ského. Bart. K nám zlostníkům p-pu nedej.
Kom. Má vždy volný p. (otevřené dvéře).
D. Tudy ke zdem městským p. jest otevřen.
Kom. Do města není p-u. Har. P. k městu
trním zatarasován jest. Kram. Volný p. k ně-
čemu učiniti. Br. Za p. prositi; má p. ke
dvoru. Šm. — P. i odstup mořský (přítok
i odtok, Ebbe u. Fluth). L. — P. k řeči, ke
kázání (počátek), k mluvení (předmluva),
der Eingang. V. Směšný se činí, kdo v pří-
stupu atd. slovný jest. Kom. — P., příleži-
tost, die Gelegenheit. Času a p-u hledal.
Ben. V. P. z něčeho bráti. Nz. Snadnější
nežli prve p. k jednání přátelskému se uka-
zoval. Bart. — P., okolnosť, der Umstand.
Brikc. — P., sedum acre, der Mauerpfeffer.
Na Ostrav. Tč.

Přístupce, přistupitel, e, m., der ffin-
zutreter. Jg.

Pŕístupek, pku, m., der Zutritt. P. k pravdě
jest mnohým temen. Boč. exc. — P-ky, stupně
oltářové, die Altarsstufen. Slov. Hdk. — P.,
přístavek, das Angebäude. D.

Přistúpi, zastr. = přistoupil. Kat.

Přistúpista, dual = přistoupili. Kat.

Přistupitelnosť, přístupnosť, i, f., die
Zugänglichkeit, Höflichkeit. V.

Přistupitelný, přístupný, k němuž při-
stoupiti lze, zugänglich. Přístupná místa. Ros.
Kdežby každému volno a přístupno bylo.
Br. Obojí to čtení velmi p-no jest. Sš. J.
180. — čemu, komu. Mluva ta Páně mohla
fariseům dosti p-na býti; Věci nedosti komu
posud p-né Sš. J. 170., Sk. 76. Každému
jest p-ný. Šm. Dojmům p., für Eindrücke
offen. Dch. Cizí jazyky mají se mládeži uči-
niti přístupnými, šp. prý m.: má se učiniti,
aby mládež mohla se učiti cizím jazykům,
ale i v přeneseném smyslu lze onu a po-
dobné frase připustiti. — pro koho. Ta
všechna slova p-na dosti pro toho, jemuž
světlo v Kristu svítí. Sš. Sk. 104. (Hý.).

— Přístupný člověk = vlídný, přívětivý, zu-
gänglich, höflich. Kom. Buď^: přístupného
mluvení. St. skl. — Přístupná řeč, die An-
trittsrede. D.

Přístupné, ého, n., plat toho, kdo k cechu
za mistra přistupoval, das Eintrittsgeld. Gl.
275.

Přístupník, a, m., der Accessist. — P.,
pomocník žalobníkův. Vus.

Přístupnosť, i, f., die Zugänglichkeit,
Höflichkeit, Herablassung. Šm.

Přístupný, vz Přistupitelný. - P., shodný,
zastr. Jir.

Přistupovati, vz Přistoupiti.

Přístva, y, f. = přástva. Na Mor.

Přistvořeně, anerschaffenerweise. Jg.

Přistvoření, n., die Anerschaffung. Šm.
Vz Přistvořiti.

Přistvořenosť, i, f., přirozenosť, das An-
erschafťensein. Jg.

Přistvořený ; přistvořen, a, o, anerschaf-
fen, angeboren. P. právo (přirozené), V.,
láska, Plác, moudrosť, Byl., dar (čistota
panenská). Kom. Přistvořené míti něco. V.

— od čeho. Moc od přirození přistvořená.
V. -- čemu: moc té věci přistvořená. Br.

— Jg. — z čeho. P-na je krásná Evička
z lepší polovice jeho srdce. Kos. Ol. I. 298.

Přistvořiti, il, en, ení; přistvořovati =
více stvořiti, noch dazu schaffen ; přidělati,
noch dazu machen; tvoře tvoru moc jistou
dáti, an-, erschaffen. Jg. — komu co, čeho.
Bůh všem tvorům přistvořil obzvláštní moci.
Ros. Bylinkám moc hojitelnou přistvořil.
Br. — koho čím = přičiniti něco pomlu-
vačně. Potom o ní nic dobrého nepovědí,
ale něčímť ji i přístvoří. Št. — se k čemu.
Tak se k tomu jen ňáko přistvoř (dej se do
toho). V Kunv. Msk.

Přístydlivý, ein wenig verschämt. Us.

Přistydnouti, sich ein wenig verkühlen,
erkälten. Rk.

Přistyskovati, vz Přistesknouti.

Přísud, u, m., přisouzení, die Zuerkennung
des Rechtes. P., die Entscheidung, der Aus-