1099

Přísvětlý, etwas licht. Bž. 20.

Přisvětiti, il, cen, ení; přisvěcovati, wid-
men, heiligen. — co čemu (kde). To vše
božímu domu přisvětím. Leg. Oděnie jeho
přisvětichu v modle (in fano) svému bohu
(consecraverunt). BO. — koho kam, ein-
pfarren. 1559.

Přísvit, u, m., it. chiaroscuro, das Hell-
dunkel, v malířství zjev předmětů co do
světla a stínu a harmonické uspořádání a
splývání těchto; v užším pak a obyč. smyslu
čásť stínová odráženým světlem či reflexem
osvětlená. S. N.

Přisvítiti (na Slov. přisvétiti), il, cen,
cení; přisvěcovati, dazu leuchten. — komu
čím: kahany. Mus. — komu nač. Us. —
kde. Přisvietila blyskánie jeho okolo země.
Žalt. k. 96. 4.

Přisvitovati, v malíř., Licht geben. Mus.

Přísvoj, e, m., přisvojení, adopce, die
Annahme an Kindesstatt, Adoption. Synov-
ství to zalíbené a přisvojené jest, jest to
adopce čili p. Sš. II. 81. Cf. Příbuzenství
(II. 1005. a).

Přísvojba, y, f., prisvojení, die An-, Zu-
eignung, die Anakoinose, vid řečnický. Dí
Pavel: My živí, nějakou obměnou osoby a
nějakou p-bou či anakoinosou také o sobě
pravě, co vlastně jenom k těm patří, kdo
tehdá žíti budou. Sš. II. 259. Vz Anakoinose.

Přisvojenče, ete, n., dítě přisvojené, das
Wahlkind. J. tr.

Přisvojenec, nce, m. = přisvojenče. Rk.
Vz Příbuzenství (II. 1005. a.).

Přisvojení, n. P. (dítěte), die Adoption.
J. tr. Vz Přísvoj.

Přisvojenka, y, f., die Adoptivtochter. Rk.

Přisvojenství, n., die Annahme an Kin-
desstatt. Tak má každý křesťan v p. boží
vejíti novým obrozením v Kristu. Sš. Sk. 76.

Přisvojený; -en, a, o, zugeeignet. P. sy-
novství. Sš. I. 87.

Přisvojitel, e, m., der Zueigner; der
Adoptivvater. J. tr.

Přisvojitelka, y, f., die Adoptivmutter.
J. tr.

Přisvojiti, il, en, ení; přisvojovati, an-,
zueignen, eigen machen. —co, čeho komu.
Vz Při-. Všecko si přisvojuje. Us. Ač sobě
tvárnosť toho p-val. Sš. Sk. 55. Hned při
verši prvém trojí přísudek sobě Pavel při-
svojuje. Sš. I. 19. — zač. Synovství boží
jest stav, v němž člověk od Boha za syna
přisvojen bývá. Sš. J. 20.

Přísvojný, Adoptiv-. J. tr.

Přisvojovací zájmeno (p. possessivum):
můj, tvůj, náš, váš, svůj, její, jeho, jejich,
čí, něčí; vz jednotlivá. — P. přídavné
jméno udává, čí co jest, komu co náleží:
otcův, sestřin. Vz -ův (-ova, -ovo), -in (-ina,
-ino).

Přisvojovatel, e, m. = přisvojitel. Us.
Hý.

Přisvojovatelka, y, přisvojovatelkyně,
ě, f., die Zueignerin.

Přísvraskavý, subamarus. Rostl.

Přisychati, vz Přischnouti.

Přísyp, u, m., angespültes Erdreich. Rk.

Přisypati, sypám a sypu a přispu, pal,
án, ání; přisypati, přisypovati, více sypati,

zustreuen, zuschütten; sypaje přikryti, zu-,
verschütten, bedecken. Jg. — co čím : jámu
hlinou, suchým listím. Er. P. 490. — komu
čeho:: koním ovsa. Us. Přispi kurencóm.
Mat. verb. — odkud: z pytle, z mírky. —
čeho kam. V kalné oči písku nepřisypuj.
Mudr. 185.

Přišafrániti, il, ěn, ění, Safran zugeben.
Ros.

Příšance, ů, pl., m., příkop, die Lauf-
gräben. L.

Přišancovati, přikopati, näher graben,
se k čemu: k městu. Cyr.

Přišantati se někam, hinkend herankom-
men. Us. Ros., Tč., Cyr.

Příščí, n., zastr. = příští. Mkl. B. 76.

Přišedivělý = příšedý.

Příšedivý, etwas grau. Us.

Přišelec, lce, m., strsl. рřišьlьсь, příp.
-ьсь, Mkl. B. 308., obrácenec z pohanstva
na víru židovskou, der Proselyt. Sš. I. 3.
Šalomoun sčetl všechny muže p-lce. Sš. J.
305. Všichni cizozemští p-lci. Sš. Sk. 20.
P. vratový či vrátní. Sš. Sk. 175. — Pozn.
Sš. má jen tvar přišelec a nikoli přišlec,
kterýžto tvar dobře dopadá k strslov. (Нý.).
Vz Proselyt, Příchozí, Přišlec.

Přišelkyně, ě, f., proselytka, die Prose-
lytin. Sš. Sk. 165. Vz Přišelec.

Přišeplávati,ein wenig lispeln. Ona
drobet p-plává. Č.

Přišeptati, zuflüstern, zulispeln. — komu
co. Us. K tomu přidáš něco svého, co tobě
satanáš p-tal. Obrana brat. pr. Šturm. 117.

Příšera, y, f., strašidlo, obluda, das Ge-
spenst, der Poltergeist, lemur. P. noční. V.
Příšery noční ho děsí. Sych. Štítiti se koho
jako p-ry noční. Gníd. Někoho z předsudků,
o příšerách vyvésti. Sych. Vz více v Mus.
1863. b. (Jir.). — P., ženština škaredá. Berg.
— P., převzdívka jak o mužích tak i o že-
nách = potvora, obluda. Us. Hý. Cf. Pří-
šerník, 1.

Přišeralý, pří-, polosvětlý, halbdunkel.
Šm.

Příserec, rce, m., nyctionomus, letoun
netopýrovitý. Krok.

Přiměřiti se, dämmern. Už se p-lo, když
jsme šli. Us. Tč.

Příšeřitý, gespensterhaft, gespenstartig.
Šm.

Příšernice, e, f., ein hässliches Weib. Jg.

1. Příšerník, a, m., příšerný člověk, ein
hässlicher Mann. Jg.

2. Příšerník, a, m., dobrodruh, der Aben-
teurer. Žid. ms.

Příšerný, příšeře podobný, gespenstisch.
P. muž, kroj. Plk.

Příšestiklaný, subsexfidus. P. koruna.
Rostl.

Přišev, švu, příševek, vku, m., ange-
nähter Fleck. Jg. Vz Příšivek.

Přišibati, přišibnúti, herbeischieben,
zuschwippen. — komu. Já ti ještě p-bám,
ich werde dir Ruthenstreiche geben. Na
Ostrav. Tč. — se, sich wohin schwingen.
Na Ostrav. Tč.

Přišiditi si, il, zení. — něco, sich durch
Betrug noch hinzu schaffen. Jg.



	1099

	Přísvětlý, etwas licht. Bž. 20. Přisvětiti, il, cen, ení; přisvěcovati, wid- men, heiligen. — co čemu (kde). To vše božímu domu přisvětím. Leg. Oděnie jeho přisvětichu v modle (in fano) svému bohu (consecraverunt). BO. — koho kam, ein- pfarren. 1559. Přísvit, u, m., it. chiaroscuro, das Hell- dunkel, v malířství zjev předmětů co do světla a stínu a harmonické uspořádání a splývání těchto; v užším pak a obyč. smyslu čásť stínová odráženým světlem či reflexem osvětlená. S. N. Přisvítiti (na Slov. přisvétiti), il, cen, cení; přisvěcovati, dazu leuchten. — komu čím: kahany. Mus. — komu nač. Us. — kde. Přisvietila blyskánie jeho okolo země. Žalt. k. 96. 4. Přisvitovati, v malíř., Licht geben. Mus. Přísvoj, e, m., přisvojení, adopce, die Annahme an Kindesstatt, Adoption. Synov- ství to zalíbené a přisvojené jest, jest to adopce čili p. Sš. II. 81. Cf. Příbuzenství (II. 1005. a). Přísvojba, y, f., prisvojení, die An-, Zu- eignung, die Anakoinose, vid řečnický. Dí Pavel: My živí, nějakou obměnou osoby a nějakou p-bou či anakoinosou také o sobě pravě, co vlastně jenom k těm patří, kdo tehdá žíti budou. Sš. II. 259. Vz Anakoinose. Přisvojenče, ete, n., dítě přisvojené, das Wahlkind. J. tr. Přisvojenec, nce, m. = přisvojenče. Rk. Vz Příbuzenství (II. 1005. a.). Přisvojení, n. P. (dítěte), die Adoption. J. tr. Vz Přísvoj. Přisvojenka, y, f., die Adoptivtochter. Rk. Přisvojenství, n., die Annahme an Kin- desstatt. Tak má každý křesťan v p. boží vejíti novým obrozením v Kristu. Sš. Sk. 76. Přisvojený; -en, a, o, zugeeignet. P. sy- novství. Sš. I. 87. Přisvojitel, e, m., der Zueigner; der Adoptivvater. J. tr. Přisvojitelka, y, f., die Adoptivmutter. J. tr. Přisvojiti, il, en, ení; přisvojovati, an-, zueignen, eigen machen. —co, čeho komu. Vz Při-. Všecko si přisvojuje. Us. Ač sobě tvárnosť toho p-val. Sš. Sk. 55. Hned při verši prvém trojí přísudek sobě Pavel při- svojuje. Sš. I. 19. — zač. Synovství boží jest stav, v němž člověk od Boha za syna přisvojen bývá. Sš. J. 20. Přísvojný, Adoptiv-. J. tr. Přisvojovací zájmeno (p. possessivum): můj, tvůj, náš, váš, svůj, její, jeho, jejich, čí, něčí; vz jednotlivá. — P. přídavné jméno udává, čí co jest, komu co náleží: otcův, sestřin. Vz -ův (-ova, -ovo), -in (-ina, -ino). Přisvojovatel, e, m. = přisvojitel. Us. Hý. Přisvojovatelka, y, přisvojovatelkyně, ě, f., die Zueignerin. Přísvraskavý, subamarus. Rostl. Přisychati, vz Přischnouti. Přísyp, u, m., angespültes Erdreich. Rk. Přisypati, sypám a sypu a přispu, pal, án, ání; přisypati, přisypovati, více sypati,	zustreuen, zuschütten; sypaje přikryti, zu-, verschütten, bedecken. Jg. — co čím : jámu hlinou, suchým listím. Er. P. 490. — komu čeho:: koním ovsa. Us. Přispi kurencóm. Mat. verb. — odkud: z pytle, z mírky. — čeho kam. V kalné oči písku nepřisypuj. Mudr. 185. Přišafrániti, il, ěn, ění, Safran zugeben. Ros. Příšance, ů, pl., m., příkop, die Lauf- gräben. L. Přišancovati, přikopati, näher graben, se k čemu: k městu. Cyr. Přišantati se někam, hinkend herankom- men. Us. Ros., Tč., Cyr. Příščí, n., zastr. = příští. Mkl. B. 76. Přišedivělý = příšedý. Příšedivý, etwas grau. Us. Přišelec, lce, m., strsl. рřišьlьсь, příp. -ьсь, Mkl. B. 308., obrácenec z pohanstva na víru židovskou, der Proselyt. Sš. I. 3. Šalomoun sčetl všechny muže p-lce. Sš. J. 305. Všichni cizozemští p-lci. Sš. Sk. 20. P. vratový či vrátní. Sš. Sk. 175. — Pozn. Sš. má jen tvar přišelec a nikoli přišlec, kterýžto tvar dobře dopadá k strslov. (Нý.). Vz Proselyt, Příchozí, Přišlec. Přišelkyně, ě, f., proselytka, die Prose- lytin. Sš. Sk. 165. Vz Přišelec. Přišeplávati,ein wenig lispeln. Ona drobet p-plává. Č. Přišeptati, zuflüstern, zulispeln. — komu co. Us. K tomu přidáš něco svého, co tobě satanáš p-tal. Obrana brat. pr. Šturm. 117. Příšera, y, f., strašidlo, obluda, das Ge- spenst, der Poltergeist, lemur. P. noční. V. Příšery noční ho děsí. Sych. Štítiti se koho jako p-ry noční. Gníd. Někoho z předsudků, o příšerách vyvésti. Sych. Vz více v Mus. 1863. b. (Jir.). — P., ženština škaredá. Berg. — P., převzdívka jak o mužích tak i o že- nách = potvora, obluda. Us. Hý. Cf. Pří- šerník, 1. Přišeralý, pří-, polosvětlý, halbdunkel. Šm. Příserec, rce, m., nyctionomus, letoun netopýrovitý. Krok. Přiměřiti se, dämmern. Už se p-lo, když jsme šli. Us. Tč. Příšeřitý, gespensterhaft, gespenstartig. Šm. Příšernice, e, f., ein hässliches Weib. Jg. 1. Příšerník, a, m., příšerný člověk, ein hässlicher Mann. Jg. 2. Příšerník, a, m., dobrodruh, der Aben- teurer. Žid. ms. Příšerný, příšeře podobný, gespenstisch. P. muž, kroj. Plk. Příšestiklaný, subsexfidus. P. koruna. Rostl. Přišev, švu, příševek, vku, m., ange- nähter Fleck. Jg. Vz Příšivek. Přišibati, přišibnúti, herbeischieben, zuschwippen. — komu. Já ti ještě p-bám, ich werde dir Ruthenstreiche geben. Na Ostrav. Tč. — se, sich wohin schwingen. Na Ostrav. Tč. Přišiditi si, il, zení. — něco, sich durch Betrug noch hinzu schaffen. Jg.