1100

Přišichvosť, ě, m., hance, potupník, po-
směvač, infamator. Koll.

Přišikovati, připravili, anmessen, an-
passend machen. 'D. — P., přivésti, někam
připraviti, bringen, herbeischaffen. — komu
co. Přišikujte ші toho človeka. Cyr.

Příšiký, ein wenig quer gebogen. Rostl.

Příšilhavý, etwas schielend. Troj. 110.

Přišilhovati, přišilhávati, etwas schielen.
Us. Tč.

Přišimasy, dle Dolany, ves u Úval. PL.,
Tk. II. 420., 445., III. 233.

Příšípovitý, subhastatus. P. list. Rostl.

Přišířiti, il, en, ení, přišiřovati, etwas
erweitern. Us. Tč. — co.

Přišiti, šiji, il, it, ití; přišívati, an-, auf-
nähen, anheften, ansetzen, anstücken. D. —
co čím: jehlou. — co k čemu, nač. Došky
na střechu se přišívají. Us. Tč.

Přišití, přišívání, n., die Annähung.

Přišitý; -it, a, o, angenäht. V.

Přišívati, vz Přišiti.

Příšivek, vku, m., příševek, záplata, ein
Fleck, angenähter Lappen. Reš. P. básnický
(přílepek). Šf. Vz Příšev.

Přiškamrati, přiškamrovati, brummen,
murren. Na Ostrav. Tč.

Přišklebiti se, přišklebovati se, Gesichter
machen. Kom.

Přiškloubnouti, bnul a bl, utí = přijíti,
sich wieder einfinden, zurückkehren. Marek.

Přišklubati, šklubám a přiškubati, hin-
zuzupfen, hinzupflücken. — čeho, co: trávy,
trávu. Vz Přibrati, Při-.

Příškolek, lku, m., stavení ke škole ná-
ležející, vedlejší školka, ein Nebengebäude
der Schule, die Nebetischule. (Lépe tvořeno
než příškolka, cf. stodola — přístodolek. Č.).

Přiškolenec, nce, m., dítě přiškolené,
lépe: dítě ke škole náležející, přidané. Slova
přiškoliti, odškoliti jsou taková, jaká by byla
ku př. přikosteliti, přikasárniti. Šb. Cf. Při-
fařený.

Přiškolený, lépe: ke škole náležející, vz
Přiškolenec, Přifařený.

Přiškoliti, einschulen, vz Přiškolenec a
Vyškoliti. — co kam: ves ke vsi. Us. Brt.

Příškolka, vz Příškolek.

Přiškrábnouti, bnul a 1)1, ut, utí; při-
škrábati, přiškrabovati, hinzukratzen, hinzu-
schaben. —- čeho : mrkve. Us. — sobě co
(pod palec schovati). D.

Příškřinek, nku, m., vz Přískřinek.

Přiškřinouti, vz Přiskřípnouti.

Přiškrknouti, knul a kl, ut, utí, hinzu-
streichen, co k čemu. Přiškrkni (přiškrtni)
sirečku k slámě. Na Mor. Tč. — P., dazu
quacken. Jedna žába kuňká, druhá přiškr-
kuje. Ib. Tč.

Přiškrobiti, il, en, ení; přiškrobovati,
mehr stärken. — co: prádlo. Us.

Přiškubati, přiškubnouti, bnul a bl, ut,
utí, hinzuschleissen. — co, čeho kam. Při-
škubej kačiního peří do husího, k husímu.
Us. na Ostrav. Tč,

Příškvar, u, příškvarek, rku, m., pří-
škvara, y, f. = škraloup, odškvarek, das
Angebrannte, die Schwarte am Geschirr. D.
— P., puchýř na kůži, die Blase, též strup,
der Schorf, die Kruste. Klaď na p-ru máslo

a když odpadne. Sal. 14. — P. = nešvara.
Přijetím této ponavržené opravy odstraněna
bude nejošklivější p. Šf. III. 321.

Přiškvařiti, il, en, ení, přiškvířiti, při-
škvárati, anbrennen, anschweissen, rösten. —
co. Ros. — čeho. Vz Přibrati. Při-. — co
čím. Přiškvař to dobře horkým železem.
Db. — co k čemu: železo k železu. Us.
Tč. — se, připáliti se, anbrennen.

Příškvarný, připalující, drückend heiss.
L.

Přiškvírnouti, nul, utí, přiškvařiti se,
anbrennen. Kaše přiškvírla se. Rostl.

Přiškvírnulý, připálený, angebrannt. Jg.

Přiškvírnutý; -ut, a, o, angebrannt. P,
kobližka (připalená). Us.

Příškvor, u, příškvorek, rku, m. =
příškvar, Angebranntes beim Rösten. Na
Ostrav. Tč.

Přiškvrknouti, knul a kl, utí, připáliti
se, anbrennen. Tak že se ani vlas hlav jejich
nepřiškvrkl. Bř. — komu. Vlasy mu p-kly.
Koll.

Přiškvrlý, na mor. Drahansku obyč. při-
škvrklý, Hý-, angebrannt. P. kůže, Hý., srsť.
Plk.

Příškvrna, y, f., lépe: přískvrna = po-
skvrna, die Mackel. P. zuostala. Ctib. 1467.

Přiškvrniti, lépe: přiskvrniti, il, ěn, ění

— připáliti, zatopiti, heiss machen. — komu.
Ale nám kniežím přiškvrnil řka. Hus.

Přišlahati, zupeitschen. — co, čeho
komu. Přišlahej mu ještě páru hybův. Na
Ostrav. Tč.

Přišlapání, přišlapnutí, přišlapení, při-
šlapování, přišlapávání, n., das Antreten,
Niedertreten, die Antretung. D.

Přišlapati; přišlapiti, il, en, ení; při-
šlapnouti, pnul a pl, ut, utí, přišlapávati,
přišlapovati, an-, niedertreten. — co čím:
trávu nohama. Ros. Přišlapni toho chrústa.
Us. Tč.

Příšlapek, pku, m., co přišlapáno, bláto,
hlína atd., der Antritt. — P., v Krkon. =
přezdívka. Kb.

Přišlec, gt. šelce, m., přišlý, der Ange-
kommene, Eingewanderte. Č., Bž. 86., Mus.
V MV. nepravá glossa. Pa. Vz Přišelec.

Příšleh, u, m., cesta, kde jedno kolo dolů
nahnuté chodí. Us. Jg. — P-hy, pl., úštěpky,
přeháňky, poslíčkové, bolesti před porodem,
die Rüpfer. Us. Jg.

Přišlechtiti, il, ěn, ění; přišlechťovati,
veredeln, verschönern. — co, koho čím
k čemu. Když jsi nás k svému božství
přišlechtil. Ms. pr. cís. Kože černěním p.
Krok.

Přišlosť, i, f., původ, die An-, Her-, Ab-
kunft. Ms. pr. pr. 179.

Přišlu, vz Přislati.

Přišlý, který přišel, angekommen. Od
jinad p. V. Bohatství v náhle přišlé. Jel.
P. důchody. Zlob. P. směnka, einlaufender
Wechsel. J. tr. Strana nepřišlá (která ne-
stála), der ausgebliebene Theil. J. tr. — na
koho, na co. Statek na něj, na obec přišlý.
Har. —■ k čemu. Způsobilost těla k zvy-
klosti přišlá. Aqu. Přišlý k létům. Tov. 6.

— odkud. Střela z tětivy přišlá, Puch. —
čemu. Znamení přišlá soudu. Ros. — v co: