1101

ve skutek. Šm. Osoby s Petrem ve styčnosť
přišlé. Sš. Sk. 2. — kdy. S úrokem v ťy
časy přišlým zaplatili. Faukn: 10. Slibujeme
věřitelům našim x zlatých i s úrokem na
toho půl léta přišlým úplně a docela beze
všeho prodlévání dalšího zaplatiti. Tov. 150.

— kudy. Věci po moři přišlé. Dch.
Přišmatlati. — co: trávu, niedertreten;

kalhoty, abtreten. Us. Tč. — se, šmatlavě
přijíti, herbeischechsen. Ros.

Přišmelcovati, z něm. zuschmelzen m.:
přitaviti.

Přismýčiti, il, en, ení, přismýkati, her-
beiziehen, -schleppen; ein wenig] abkehren.

— co. Us. — se, přišoupati se, wieder
kommen, anrutschen. Na OstraV. Tč.

Přišmyknouti, přiříznouti, přistřihnouti,
zuschneiden. Cf. Přismeknouti. — co čím:
papír nůžkami, kůži nožem. Us. Hý.

Přišněrovati, můrou při-, upevniti, ušně-
rovati, anschnüren. — co kam. Us. Šm.

Přišňurovati = přišněrovati, zuschnüren.

— co k čemu. Na Ostrav. Tč.
Přišoukati se kam: do cizího sídla,

sich hinzuschleichen. V.

Přišoupati, přišupovati, zuschieben. —
co čím.

Přišourati se, vz Šourati se. — se
k čemu. Us. Němc.

Přišoustati; přišoustnouti, stnul a stl,
ut, utí, zureiben, zuschleppen. — co, čeho:
dříví. Vz Přibrati, Při-. — se k čemu (při-
smýkati se), sich herbei schleppen. Ros.

Příšov, a, m., ves u Plzně. PL.
Přišovice, ves u Turnova. PL.

Přišpejliti, vz Přišpíliti.

Přišpendlení, přišpendlování, n., die An-
spendlung.

Přišpendlený; -dlen, a, o, angespendelt.
Us.

Přišpendliti, il, en, ení; přišpendlovati,
an-, zuspendeln. V. — co komu čím: šátek
špendlíkem. Us.

Přišperkování, n., die Aufputzung.

Přišperkovaný; -án, a, o, aufgeputzt.

Přišperkovati se čím, koho, aufputzen,
schmücken.

Přišpičatělý, zugespitzt. Šm.

Přišpičatěti, ěl, ení, zugespitzt werden.

Jg.

Přišpičatiti, il, ěn, ění. — co čím:
tužku nožem, zuspitzen.

Příšpičatý, přišpičatělý, zugespitzt. P.
list. Um. les.

Příšpidlatý, subapiculatus. P. kalich.
Rostl.

Přišpikovati, z něm. zuspieken, slaninou
protykovati. Jg.

Přišpíliti, přišpýliti, il, en, ení, přišpi-
lovati, přišpylovati = špejlem připiati, an-
heften, anspiessen.

Přišpiniti, il, ěn, ění; přišpiňovati. —
co: prádlo, zuschmutzen. Ros.

Přišplíchati, hinzupantschen. Ros.
Přišporovati, z něm. = přispořiti. Us.
Přišpuntovati, z něm. zuspunten, m.:
zabedniti, začepovati. Us.

Přišpýliti, vz Přišpíliti.

Přišroubovati, anschrauben. — co kam:
k stolu.

Přišť, i, f., orietas, kámen. Rozk.

Příšť, i, f., příští čas, budoucnost, die Zu-
knnft. Koll.

Příště, šp. m.: budoucně, napotom, po-
tomně. I když máme příští, přece nelze od
něho tvořiti adv. příště, jako ne včerejše od
včerejší. Jg.

Přištěbetati, betám a beci, hinzuschwat-
zen. — co. Ros.

Přištěchtati = přistřihnouti, zustutzen.
— co: vlasy, stromy. Šm.

Příštelek, lku, m., příštelky, pl., silnější
louh, který se do mýdla přidává, nepodaří -
lo-li se vaření jeho, der Nothhelfer. Us.

Příštěp, u, příštěpek, pku, m., příštěpa,
y, f., něco přištěpeného, Propfreis, n. L. —
Příštěpek = příštipek. Slov.

Při štěpiti, il, en, ení, přištěpovati, an-
propfen. — co kam: roub na jabloň. Us.
Tč.

Přištěřiti, il, en, ení, anbrennen. — co:
jídlo. Us. Šm.

Příštět, u, m., pohánka hřebenitá, cyno-
surus cristatus. FB. 11.

Příštětinovitý, ein wenig borstenartig.
P. listy. Rostl.

Přištěvač = přištívač.

1. Příští, n.,příchod, příjezd, die Ankunft.
V. P., strsl. prišbštb z prišbstb + jъ. Mkl.
B. 76. Vz Jíti (I. 638. a.) P. m. příšestí
n. přišetí. Bž. 210. Něčího p. poždati. BO.
Nemluví pán o úspěchu a následcích p. svého,
nýbrž o záměru a účelu jeho. Sš. J. 55.
Tvému p. velmi se obraduje. BO. Povím
mu o tvém příščí. GR. P. Páně. D. — P.,
budoucnost. Hlas. Na p., in Hinkunft. Dch.
Cf. Příščí.

2. Příští, budoucí, künftig. V. P. pondělí,
čas, I)., noc, v příští noci. Us. Aby se před
soudem nejprve příštím postavil. Sych. P.
věk, Hus. I. 47., rok. Brt. Nespoléhej na
čas p., neb Bůh dává, co Bůh niští (ničí).
Slez. Tč. Měl rok do sv. Václava p-ho.
NB. Tč. To panství spraviti do sv. Jiří nyní
nejprve p-ho. Půh. II. 620., 237. — P., při-
cházející, kommend. Uzříte syna božího
p-ho v oblacích. Hus. I. 393.

Přištihrati se = připáliti se. Us. u Po-
čátek. Zl.

Přištikovati, vz Přišťknouti.

Přištípati, přištípnouti, pnul a pl, ut,
utí, přištipovati, zuspalten. — co, čeho:
dříví. Vz Přibrati, Při-. — co komu. Us.

Příštipek, pku, m., záplata na obuv, ein
Fleck. Vz Příštěpek. Na střevíce p-ky dáti,
flecken. D. Zůstati ševcům na p-ky (ne-
vdáti se), sitzen bleiben. D. — Jg.

Příštipkář, e, m., der Schuhflicker, Flick-
schuster. D.

Příštipkovati co: boty, flicken. Us. Tč.,
Němc.

Příštiplavý, etwas beissend, scharf. P.
kořen. Rostl.

Přištíralý, připálený, Brand-.

Přištírati; přištírnouti, ul, ut, utí = při-
páliti , anbrennen. — co komu kde: si
kabát u kamen. Us. — se komu. Přistí-
raly se mi vdolky. Us. — Jg. Cf. Oštíraný.

Přištířiti, il, en, ení, fletschen. — co:
zubv. Na Ostrav. Tč.



	1101

	ve skutek. Šm. Osoby s Petrem ve styčnosť přišlé. Sš. Sk. 2. — kdy. S úrokem v ťy časy přišlým zaplatili. Faukn: 10. Slibujeme věřitelům našim x zlatých i s úrokem na toho půl léta přišlým úplně a docela beze všeho prodlévání dalšího zaplatiti. Tov. 150. — kudy. Věci po moři přišlé. Dch. Přišmatlati. — co: trávu, niedertreten; kalhoty, abtreten. Us. Tč. — se, šmatlavě přijíti, herbeischechsen. Ros. Přišmelcovati, z něm. zuschmelzen m.: přitaviti. Přismýčiti, il, en, ení, přismýkati, her- beiziehen, -schleppen; ein wenig] abkehren. — co. Us. — se, přišoupati se, wieder kommen, anrutschen. Na OstraV. Tč. Přišmyknouti, přiříznouti, přistřihnouti, zuschneiden. Cf. Přismeknouti. — co čím: papír nůžkami, kůži nožem. Us. Hý. Přišněrovati, můrou při-, upevniti, ušně- rovati, anschnüren. — co kam. Us. Šm. Přišňurovati = přišněrovati, zuschnüren. — co k čemu. Na Ostrav. Tč. Přišoukati se kam: do cizího sídla, sich hinzuschleichen. V. Přišoupati, přišupovati, zuschieben. — co čím. Přišourati se, vz Šourati se. — se k čemu. Us. Němc. Přišoustati; přišoustnouti, stnul a stl, ut, utí, zureiben, zuschleppen. — co, čeho: dříví. Vz Přibrati, Při-. — se k čemu (při- smýkati se), sich herbei schleppen. Ros. Příšov, a, m., ves u Plzně. PL. Přišovice, ves u Turnova. PL. Přišpejliti, vz Přišpíliti. Přišpendlení, přišpendlování, n., die An- spendlung. Přišpendlený; -dlen, a, o, angespendelt. Us. Přišpendliti, il, en, ení; přišpendlovati, an-, zuspendeln. V. — co komu čím: šátek špendlíkem. Us. Přišperkování, n., die Aufputzung. Přišperkovaný; -án, a, o, aufgeputzt. Přišperkovati se čím, koho, aufputzen, schmücken. Přišpičatělý, zugespitzt. Šm. Přišpičatěti, ěl, ení, zugespitzt werden. Jg. Přišpičatiti, il, ěn, ění. — co čím: tužku nožem, zuspitzen. Příšpičatý, přišpičatělý, zugespitzt. P. list. Um. les. Příšpidlatý, subapiculatus. P. kalich. Rostl. Přišpikovati, z něm. zuspieken, slaninou protykovati. Jg. Přišpíliti, přišpýliti, il, en, ení, přišpi- lovati, přišpylovati = špejlem připiati, an- heften, anspiessen. Přišpiniti, il, ěn, ění; přišpiňovati. — co: prádlo, zuschmutzen. Ros. Přišplíchati, hinzupantschen. Ros. Přišporovati, z něm. = přispořiti. Us. Přišpuntovati, z něm. zuspunten, m.: zabedniti, začepovati. Us. Přišpýliti, vz Přišpíliti. Přišroubovati, anschrauben. — co kam: k stolu.	Přišť, i, f., orietas, kámen. Rozk. Příšť, i, f., příští čas, budoucnost, die Zu- knnft. Koll. Příště, šp. m.: budoucně, napotom, po- tomně. I když máme příští, přece nelze od něho tvořiti adv. příště, jako ne včerejše od včerejší. Jg. Přištěbetati, betám a beci, hinzuschwat- zen. — co. Ros. Přištěchtati = přistřihnouti, zustutzen. — co: vlasy, stromy. Šm. Příštelek, lku, m., příštelky, pl., silnější louh, který se do mýdla přidává, nepodaří - lo-li se vaření jeho, der Nothhelfer. Us. Příštěp, u, příštěpek, pku, m., příštěpa, y, f., něco přištěpeného, Propfreis, n. L. — Příštěpek = příštipek. Slov. Při štěpiti, il, en, ení, přištěpovati, an- propfen. — co kam: roub na jabloň. Us. Tč. Přištěřiti, il, en, ení, anbrennen. — co: jídlo. Us. Šm. Příštět, u, m., pohánka hřebenitá, cyno- surus cristatus. FB. 11. Příštětinovitý, ein wenig borstenartig. P. listy. Rostl. Přištěvač = přištívač. 1. Příští, n.,příchod, příjezd, die Ankunft. V. P., strsl. prišbštb z prišbstb + jъ. Mkl. B. 76. Vz Jíti (I. 638. a.) P. m. příšestí n. přišetí. Bž. 210. Něčího p. poždati. BO. Nemluví pán o úspěchu a následcích p. svého, nýbrž o záměru a účelu jeho. Sš. J. 55. Tvému p. velmi se obraduje. BO. Povím mu o tvém příščí. GR. P. Páně. D. — P., budoucnost. Hlas. Na p., in Hinkunft. Dch. Cf. Příščí. 2. Příští, budoucí, künftig. V. P. pondělí, čas, I)., noc, v příští noci. Us. Aby se před soudem nejprve příštím postavil. Sych. P. věk, Hus. I. 47., rok. Brt. Nespoléhej na čas p., neb Bůh dává, co Bůh niští (ničí). Slez. Tč. Měl rok do sv. Václava p-ho. NB. Tč. To panství spraviti do sv. Jiří nyní nejprve p-ho. Půh. II. 620., 237. — P., při- cházející, kommend. Uzříte syna božího p-ho v oblacích. Hus. I. 393. Přištihrati se = připáliti se. Us. u Po- čátek. Zl. Přištikovati, vz Přišťknouti. Přištípati, přištípnouti, pnul a pl, ut, utí, přištipovati, zuspalten. — co, čeho: dříví. Vz Přibrati, Při-. — co komu. Us. Příštipek, pku, m., záplata na obuv, ein Fleck. Vz Příštěpek. Na střevíce p-ky dáti, flecken. D. Zůstati ševcům na p-ky (ne- vdáti se), sitzen bleiben. D. — Jg. Příštipkář, e, m., der Schuhflicker, Flick- schuster. D. Příštipkovati co: boty, flicken. Us. Tč., Němc. Příštiplavý, etwas beissend, scharf. P. kořen. Rostl. Přištíralý, připálený, Brand-. Přištírati; přištírnouti, ul, ut, utí = při- páliti , anbrennen. — co komu kde: si kabát u kamen. Us. — se komu. Přistí- raly se mi vdolky. Us. — Jg. Cf. Oštíraný. Přištířiti, il, en, ení, fletschen. — co: zubv. Na Ostrav. Tč.