1102

Příštítnatý, beinahe schildförmig. Ros. P.
list. Rostl.

Přištívac, e, m., poštívač, der Hetzer.
Kom. J. 680., V.

Přištívačka, y, f., die Hetzerin. D.

Přištívati, vz Přišívati.

Přišťknouti, knul a kl, ut, utí; přišti-
kovati = blízko u konce utrhnouti, nahe
am Ende abkneipen, abreissen. — co čím:
trávu jazykem, Us., zuby. Zlob. — Br.

Přištrykovati, vz Připlésti (přidělati).

v příšťú = v příští. Kat. 2012.

Přišívati, štvu; přištívati, hetzen, zu-
schüren. — koho proti komu. Ros. — se
komu na koho (sočiti). Přištívali se kně-
žím samaritanským na Židy. Plác.

Přišulati, vz Šulati.

1. Přišuliti, il, en, ení, přišulovati =při-
váleti, zuwärgeln. Šuláci a šulačky přišulují
č. našulují loky (vlnu), když se п<ч stroji
přede. Techn. III. 271.

2. Přišuliti — přikouliti. U Brušperka.
Přišuměti, ěl, ění, herbeisausen. Jg.
Přišumiti se, il, ení, zerlumpt herbei-
kommen. Ros.

Přišupati, mehr hauen. — komu. Us. Cf.
Přišibati. Tč. — P., šupaje přijíti, scheifend
ankommen. Us. Hý.

Přišupovati, na Ostrav. přišupkovati,
Schleifschritte machen. — kdy čím: při val-
číku se trochu nohama přišupkuje. Vz Při-
šoupati. Tč.

Přišustati, zuwerfen mit der Schaufel
o. mit Füssen. — čeho kam: písku. — co
čím: pískem. Na Ostrav. TČ.

Přišuškati = přišušlati. Na Mor. Lpř.

Přišušlati, přišušlovati, zuwispeln, zu-
flüstern. — komu co. Na Ostrav. Tč.

Přišvihnouti, hnul a hl, ut, utí; přišvi-
hati, přišvihovati, mehr hauen. — komu.
Tomu dítěti přišvihej. Velenský. — koho
čím: koně bičem.

Přišvihnutí, přišvihání, přišvihování, das
Zuhauen. Jg.

Příť = přáti, 2) náviděti koho, ihm ge-
wogen sein. U Ораv. Klš.

Přitáčení, n., častější přitočení, uvádění,
die Zuwendung; Anführung. To jeho nej-
menších okolností p. Sš. J. 5.

Přitáčený; -en, a, o, zugedreht, zuge-
wendet , allegirt. — kde. Z onoho místa
v novém zákoně často přitáčeného. Sš. I. 111.

Přitáčeti, vz Přitočiti.

Přítah, u, m., der Zuzug, die Anziehung.
P. jakýsi nadpřirozený a božský. Sš. L. 35.
— P., die Attraktion. Čtení м p-hem se
béře. Sš. J. 265. U Ndr.: připodobování.

Přitahač, e, m., das Ziehband. Na Ostrav.
Tě. Vz Přitahák.

Přitahák, u, m., das Ziehband (ein eiser-
nes Band); der Radreifzieher. P. lodní, der
Enterhaken.

Přitáhavosť, i, f., přitažlivosť, moc při-
takavá, die Anziehungskraft.. Voda má víc
p-sti ku dřevu. Sedl. — Mus. Vz Přitažlivost'.

Přitáhavý, anziehend, Anziehungs-. P.
moc. Pal. Radh. 4. 159.

Přitáhlík, u, m., der Nietenanzieher. Šp.

Přitáhnouti (zastr. přitiehnouti, přitáh-
nouti), ul, ut, utí, (zastr. přitahu), táhl, tažen,

ení; přitáhati, přitahovati = k něčemu táh-
nbuti, zu-, anziehen; přivolati, přilákati, zu-
ziehen ; stáhnouti, zatáhnouti, ein-, zusam-
menziehen; přitrhnouti, přijíti, anrücken,
einziehen, einmarschiren. Jg. — co: uzel,
Us., mlýnský pytlík. Vys. — (co), kam:
něco k sobě. D. P. k boji. Troj. Vojsko
k němu přitáhlo. Har. Kdyby více štol dě-
dičných k jednomu dolu přitáhlo (přišlo).
Vys. Nepřítel do země přitáhl. Har., Troj.
P. pod lípu. St. skl. Ukázal, že mu snadno
srdce lidská k sobě přitahovati. Sš. J. 200.

— na čem: na obilí (přidražiti). J. tr. —
kudy kam. Přitažechu po hoře až na naj-
vyšší vrh. BO. —- (co) komu. Stolici blíže
si přitáhnoti. Šm. P. mlýnu. Vys. — Jel.,
Tkad. — co čím: podkovu hřebíkem, Jel,
loď hákem. Jg. Ženská prstem víc přitáhne,
než kdo dva voly zapřálme. — kam proč.
Míšenský přitáhl do země návodem těch
panuov. Let. 8. — co, kam jak. Čechove
k Polné brannú rukú přitáhli. Let. 189. Troj.
Něco z tuha p. Šm. Někoho za vlasy p. Šm.

— komu čím, s kým nač: vojskem (s voj-
skem) na pomoc. Na pomoc p. Flav. —
adv.: jezdecky. Us. — si co čím. Přitáhl
si tím všeobecnou zášť, lépe: způsobil si tím
obecnou zášť. Bs. P-hl si nemoc, lépe způ-
sobil, ač čteme: Proč chcete k sobě nemoc
ještě nad to všecko p. ? Žer. Cf.: Nemoc si
přihnati, uhnati.

Přitáhnutí, n., das Anziehen. V., P. vojska,
das Anrücken. D. Pod přitáhnutím od dvou
věci rozumějících, šp. m.: vezma (vzav)
k sobě dva znalce. Pr.

Přitahovací, Anziehungs-. P. moc, síla.
Us.

Přitahovač, e, přitahováček, čku, m.,
der Anzughaken, -meissel. Šp. — P., sval-
Vz Schd. II. 331.

Přitahovadlo, a, n., u dveří, der Knopf.
Us.

Přitahování, n., die Zuziehung. P. se
proudů elektrických, KP. II. 233., polů ma-
gnetů. KP. II. 187.

Přitahovati, vz Přitáhnouti.

Přitahovátko, a, n., der Schraubenzieher
(am Gewehr). Šm.

Přitahovka, y, f., die Zugwinde. Sm.

Přitajiti, il, en, ení, přitajovati, ein wenig
verheimlichen. — co, koho, se. Us.

Přitakati, přitakovati = přisvědčovati.
Šml. — komu.

Přiťalúpiti sa = připlchtiti se. P-píl sa
společník nemilý. Na mor. Zlínsku. Brt. Vz
Přitěloupiti se.

Přitancovati, herbeitanzen.

Přitanouti nač: na mysl. Šm. Vz Tanouti.

Přitápěti, vz Přitopiti.

Přiťapkati, leise zuschlagen. — čím. Když
se máslo v másnici již začíná stloukati, to
se máslicí (topůrkem) přiťapkuje. Na Ostrav.
Tč. — se — nejistě, necvičené choditi (hlav.
o dětech), antrippeln, anpatschen, angepatscht
kommen. Us. na Mor. Mřk., Hý. — kam.
P-kal se k nám. Ib. Hý.

Přitarabiti se, il, ení, schwerfällig kom-
men. Šm.

Přitasiti, il, en, ení, hinzunehmen. Ros.
-- se ke komu (přitovaryšiti). Us.