1104

teplá kuchyně, teplí p-lé. P-lé rádi pomá-
hají — ale z kapsy. Pokud měšce, potud
přítele. Lépe míti sto přátel, než jednoho
nepřítele. Mysli často na přátele, ale častěji
ne nepřítele. Č. (Všecka tato přísloví z Mu-
drosloví C.) Nyní přítel, z kapsy smítel;
Přítel, smítel z kapsy groš. Lb. Vše přátely
hněv mine. Dal. 144. Přietel se dlúho hledá,
sotva se nalézá a najtieže zachován bývá.
VŠ. VI. 35. Přátelé po těle, po duši jak
sluší. U Opav. Klš. Hedvábnou rukou vy-
bírej přítele a železnou drž. Když máš všeho
v hojnosti, najdeš přátel dosti; ale přijdeš-li
jednou do lopoty, padne kopa přátel na dva
loty. Ve Slez. Tč. Když ti štěstí svítá, přátel
máš do syta; když se štěstí obrátí, přátelé
se potratí. Ve Slez. Tč. Přátel u boháčů
jako plev okolo zrní; Lépe jest nepřátelům
po smrti nechati, nežli za živa u přátel hle-
dati; Není přítelíčka nad tatíčka; Přítele
s takavou hlavou ubíhej, s přímým čelem
objímej; Přítele tajně napomínej a zjevně
chval; Falešný přítel jako kočka, z předu
líže, pozadu škrabe; Přítel nebuď ti co kví-
tek, který potud milý, pokud čerstvý; Přítel
za bratra; Vol p-le po své mysli; P-lem
buď po hrob; Za štěstím jdou přátelé; Přátel
mnoho, pokladů mnoho; Své p-ly množ a
otcovských si važ; Nezakládej si mnoho na
stu zlatých, ale na stu přátelích. Pk. Neměj
sto peněz, ale sto přátel; Lepší přítel v radě,
než koza v zahradě. Lb. Máš li přítele mi-
lého, tresci ho vždy, pakli nechce slyšeti
tvého trestání, vždy jen tresci bez přeptání;
Učiniv p-li dobro, naděj se téhož. Lb. Řídko
dobré maso dvakrát vařené a p. dvakrát
smířený. Pk. P. jest dobrá věc, ale běda
kdo jich mnoho potřebuje. Ros. Z kance
na staro řezaného, žida křtěného, z vlka
doma chovaného, mnicha z kláštera vypuště-
ného, přítele třikrát smířeného, řídko z toho
bývá co dobrého. Rým. Velké pány měj
p-ly, ale ne sousedy. V. Věrný p. dražší
jest nad zlato. Neštěstí na jevo dává, kdo
naším p-lem zůstává. Jg. Přítel přílisný
není přílišný. Na Ostrav. Tč. Samoláska
nemá p-le (sobec, vypínavý). Koll. Do
očí p., krom očí nepřítel. Pravý p. neli-
chotí. Věrný p. tak řídký jako havran bílý.
P. dobrý potřebný jako kus chleba. Jg.
Strany přísloví a pořekadel vz ještě: Dar,
Dědic, Druh, Důvěrně, Chléb, Jazyk, Klo-
bouk, Kmotrovství, Koláč, Kuchyně, Milo-
vati, Neznámosť, Nos, Pěší, Přátelství, Rovný,
Rybář, Samota, Smutek, Svůj, Sýto, Věřiti
komu, Žába. -- P. krevní po otci nebo po
matce, příbuzností spojený, der Blutsfreund.
P. blízký, spřízněný, krevní, přirozený, pří-
buzný, krevností n. krví spojený n. spříz-
něný, krevním přátelstvím spojený V. Jest
můj krevní přítel. Sych. P-lé po meči a po
přeslici. Er., Sob. 79. P-lé poboční, Seiten-
Verwandte. Er. Jest mi blízký přítel, já
jedné mateře syn a on druhé (daleké pří-
buzenství). Vz Matka, Pes, Strýc. Č. Statek
na dědice jeho aneb nejbližší krevní přátely
připadnouti má. Nar. o h. a k. Přirozený p.
obdrží poručenství proti tomu, komuž by král
n. páni to poručenství dali. Nál. 217. Král
bude moci to poručenství jinému dáti, jestli-

že by nebylo přítele přirozeného. Zř. F. I.
F. 23. — P. právní, zástupce u práva, advokat,
der Rechtsfreund. P-lem a řečníkem někoho
býti; p. ku při; za p-le se postaviti, V.; p.
n. řečník u práva svěřence svého hájí. Kom.
Kdoby pro chudobu p-le právního si zjed-
nati nemohl. Er. (1650). — P., smlouvce, roz-
sudí, der Schiedsrichter. Na p-ly se poddati,
jim svou při a moc dáti a na nich přestati.
V. Na p-ly o nějakou při se poddati. Zříz.
Ferd. Ktožby se na přátely poddal o kterú
při. Vl. zř. 74. Na p-ly něco poddati. Zř.
F. I. A. 18. Chtě se mnú na přátely přijíti
o to, což měl; Že mají mezi nimi přítelé
rokovati a mají je o ty dluhy slyšeti; Mi
jest slíbil pod stem hřivnami gr., cožby jeho
dva přítelé a má dva mezi námi řekla, že
chtěl jest na tom dosti míti; Zachovalými
lidmi a přáteli; A přáteli (instr. pl.) jsem
s ním rozdělen. Půh. II. 559., 622., 95., 59.,

I. 369. — Příteli! (tak neznámí se volávají).
Us. Lépe je slyšeti: Příteli, posedni výše,
než: příteli, dej místa (sedna níže). Pk.

Přítelec, lce, m., vz Přítel.

Přítelíček, čka, přítelík, a, m., vz Přítel.

Příteliti, zastr. a na Slov. = přáteliti.

Přítelivý, přátelský, laskavý, freundlich.
Výb. I. 343.

Přítelkyně, ô (zastr. přítelnice. Pass. 771.,
BO.), na Slov. prítelka, přátelka; přítelnička,
na Slov. přítelinka, die Freundin. Mkl. B.
145. Mé p-ni, paní Ofce, vpadl v její věno.
Půh. II. 433. Peníze dal schovati p-ni svej.
NB. Tč. Věnoval mi po svej p-ni 80 hř.
NB. Tč. Jsem vaše přítelkyně. Us. — Krevní
p. — Jg.

Přitěloupiti se, il, eni, vz Přiťalúpiti sa.
Us. na mor. Drahansku. — kam (k čemu).

Hý.

Přítelsky, freundschaftlich. P. se smluviti.
Půh. II. 348. Mohu-li je p. smluviti. Půh.

II. 225.

Přítelský (zastr.), vz Přátelský, Přítel
(na začátku).

Přítelství, n., zastr. = přátelství. Plk.

Přítelstvo, a, n. = přátelstvo.

Přítemně, trochu temně, nejasně, ein
wenig dunkel, nicht ganz klar u. deutlich.
Jenom p. smysl slov svojich nahlídali. Sš.
Mt. 226. Něco p. tušiti. Sš. J. 68. (Hý.)

Přitemnělý, etwas dunkel; undeutlich.
P. komnata, světnice, Us.; sloh. Us.

Přitemnění, n., die Verdunkelung. Us. P.
plamene, das Dunkelwerden der Flamme. Dch.

Přitemněný; -ěn, a, o, etwas dunkel ge-
worden, verdunkelt. Us. P-né oči. Ms. C.

Přitemniti, il, ěn, ční, etwas verdunkeln.
— co čím: pokoj záslonami. Us.

Přítemný, etwas dunkel. Místo to v textu
latinském pokažené a p-né jiní jinak vy-
kládali. Sš. Oa. 217.

Přitemovati, zulöthen. Us.

Přitenčilý, etwas dünn, mager. Je to ta-
kové p-lé prasátko. Us. v Kunv. Msk.

Přitenčiti, il, en, ení, přitenčovati, ein
wenig dünner, feiner machen. Ros. — co
čím: nožem.

Přítenký, etwas dünn, fein. Jg.

Přitepati, pám a pu = přitlouci, zu-,
anschlagen. Ros. — co čím: kladívkem.