Předchozí (1103)  Strana:1104  Další (1105) |
|
|||
1104
|
|||
|
|||
teplá kuchyně, teplí p-lé. P-lé rádi pomá-
hají — ale z kapsy. Pokud měšce, potud přítele. Lépe míti sto přátel, než jednoho nepřítele. Mysli často na přátele, ale častěji ne nepřítele. Č. (Všecka tato přísloví z Mu- drosloví C.) Nyní přítel, z kapsy smítel; Přítel, smítel z kapsy groš. Lb. Vše přátely hněv mine. Dal. 144. Přietel se dlúho hledá, sotva se nalézá a najtieže zachován bývá. VŠ. VI. 35. Přátelé po těle, po duši jak sluší. U Opav. Klš. Hedvábnou rukou vy- bírej přítele a železnou drž. Když máš všeho v hojnosti, najdeš přátel dosti; ale přijdeš-li jednou do lopoty, padne kopa přátel na dva loty. Ve Slez. Tč. Když ti štěstí svítá, přátel máš do syta; když se štěstí obrátí, přátelé se potratí. Ve Slez. Tč. Přátel u boháčů jako plev okolo zrní; Lépe jest nepřátelům po smrti nechati, nežli za živa u přátel hle- dati; Není přítelíčka nad tatíčka; Přítele s takavou hlavou ubíhej, s přímým čelem objímej; Přítele tajně napomínej a zjevně chval; Falešný přítel jako kočka, z předu líže, pozadu škrabe; Přítel nebuď ti co kví- tek, který potud milý, pokud čerstvý; Přítel za bratra; Vol p-le po své mysli; P-lem buď po hrob; Za štěstím jdou přátelé; Přátel mnoho, pokladů mnoho; Své p-ly množ a otcovských si važ; Nezakládej si mnoho na stu zlatých, ale na stu přátelích. Pk. Neměj sto peněz, ale sto přátel; Lepší přítel v radě, než koza v zahradě. Lb. Máš li přítele mi- lého, tresci ho vždy, pakli nechce slyšeti tvého trestání, vždy jen tresci bez přeptání; Učiniv p-li dobro, naděj se téhož. Lb. Řídko dobré maso dvakrát vařené a p. dvakrát smířený. Pk. P. jest dobrá věc, ale běda kdo jich mnoho potřebuje. Ros. Z kance na staro řezaného, žida křtěného, z vlka doma chovaného, mnicha z kláštera vypuště- ného, přítele třikrát smířeného, řídko z toho bývá co dobrého. Rým. Velké pány měj p-ly, ale ne sousedy. V. Věrný p. dražší jest nad zlato. Neštěstí na jevo dává, kdo naším p-lem zůstává. Jg. Přítel přílisný není přílišný. Na Ostrav. Tč. Samoláska nemá p-le (sobec, vypínavý). Koll. Do očí p., krom očí nepřítel. Pravý p. neli- chotí. Věrný p. tak řídký jako havran bílý. P. dobrý potřebný jako kus chleba. Jg. Strany přísloví a pořekadel vz ještě: Dar, Dědic, Druh, Důvěrně, Chléb, Jazyk, Klo- bouk, Kmotrovství, Koláč, Kuchyně, Milo- vati, Neznámosť, Nos, Pěší, Přátelství, Rovný, Rybář, Samota, Smutek, Svůj, Sýto, Věřiti komu, Žába. -- P. krevní po otci nebo po matce, příbuzností spojený, der Blutsfreund. P. blízký, spřízněný, krevní, přirozený, pří- buzný, krevností n. krví spojený n. spříz- něný, krevním přátelstvím spojený V. Jest můj krevní přítel. Sych. P-lé po meči a po přeslici. Er., Sob. 79. P-lé poboční, Seiten- Verwandte. Er. Jest mi blízký přítel, já jedné mateře syn a on druhé (daleké pří- buzenství). Vz Matka, Pes, Strýc. Č. Statek na dědice jeho aneb nejbližší krevní přátely připadnouti má. Nar. o h. a k. Přirozený p. obdrží poručenství proti tomu, komuž by král n. páni to poručenství dali. Nál. 217. Král bude moci to poručenství jinému dáti, jestli- |
že by nebylo přítele přirozeného. Zř. F. I.
F. 23. — P. právní, zástupce u práva, advokat, der Rechtsfreund. P-lem a řečníkem někoho býti; p. ku při; za p-le se postaviti, V.; p. n. řečník u práva svěřence svého hájí. Kom. Kdoby pro chudobu p-le právního si zjed- nati nemohl. Er. (1650). — P., smlouvce, roz- sudí, der Schiedsrichter. Na p-ly se poddati, jim svou při a moc dáti a na nich přestati. V. Na p-ly o nějakou při se poddati. Zříz. Ferd. Ktožby se na přátely poddal o kterú při. Vl. zř. 74. Na p-ly něco poddati. Zř. F. I. A. 18. Chtě se mnú na přátely přijíti o to, což měl; Že mají mezi nimi přítelé rokovati a mají je o ty dluhy slyšeti; Mi jest slíbil pod stem hřivnami gr., cožby jeho dva přítelé a má dva mezi námi řekla, že chtěl jest na tom dosti míti; Zachovalými lidmi a přáteli; A přáteli (instr. pl.) jsem s ním rozdělen. Půh. II. 559., 622., 95., 59., I. 369. — Příteli! (tak neznámí se volávají).
Us. Lépe je slyšeti: Příteli, posedni výše, než: příteli, dej místa (sedna níže). Pk. Přítelec, lce, m., vz Přítel.
Přítelíček, čka, přítelík, a, m., vz Přítel.
Příteliti, zastr. a na Slov. = přáteliti.
Přítelivý, přátelský, laskavý, freundlich.
Výb. I. 343. Přítelkyně, ô (zastr. přítelnice. Pass. 771.,
BO.), na Slov. prítelka, přátelka; přítelnička, na Slov. přítelinka, die Freundin. Mkl. B. 145. Mé p-ni, paní Ofce, vpadl v její věno. Půh. II. 433. Peníze dal schovati p-ni svej. NB. Tč. Věnoval mi po svej p-ni 80 hř. NB. Tč. Jsem vaše přítelkyně. Us. — Krevní p. — Jg. Přitěloupiti se, il, eni, vz Přiťalúpiti sa.
Us. na mor. Drahansku. — kam (k čemu). Hý.
Přítelsky, freundschaftlich. P. se smluviti.
Půh. II. 348. Mohu-li je p. smluviti. Půh. II. 225.
Přítelský (zastr.), vz Přátelský, Přítel
(na začátku). Přítelství, n., zastr. = přátelství. Plk.
Přítelstvo, a, n. = přátelstvo.
Přítemně, trochu temně, nejasně, ein
wenig dunkel, nicht ganz klar u. deutlich. Jenom p. smysl slov svojich nahlídali. Sš. Mt. 226. Něco p. tušiti. Sš. J. 68. (Hý.) Přitemnělý, etwas dunkel; undeutlich.
P. komnata, světnice, Us.; sloh. Us. Přitemnění, n., die Verdunkelung. Us. P.
plamene, das Dunkelwerden der Flamme. Dch. Přitemněný; -ěn, a, o, etwas dunkel ge-
worden, verdunkelt. Us. P-né oči. Ms. C. Přitemniti, il, ěn, ční, etwas verdunkeln.
— co čím: pokoj záslonami. Us. Přítemný, etwas dunkel. Místo to v textu
latinském pokažené a p-né jiní jinak vy- kládali. Sš. Oa. 217. Přitemovati, zulöthen. Us.
Přitenčilý, etwas dünn, mager. Je to ta-
kové p-lé prasátko. Us. v Kunv. Msk. Přitenčiti, il, en, ení, přitenčovati, ein
wenig dünner, feiner machen. Ros. — co čím: nožem. Přítenký, etwas dünn, fein. Jg.
Přitepati, pám a pu = přitlouci, zu-,
anschlagen. Ros. — co čím: kladívkem. |
||
|
|||
Předchozí (1103)  Strana:1104  Další (1105) |