1105

Přitepliti, il, en, ení = přihříti, wärmer
machen. — abs. Hezky tam přiteplilo, wurde
warm. Ros.

Přítes, u, m., podvalina, der Unterzug,
die Unterlage eines hölzernen Gebäudes. L.
P. jamový, die Wandruthe. Hř.

Přitesati, tesám a teši, přitesávati, zu-
zimmern. — co čím dle čeho. Kládu dle
míry šumberkou p. Us. — čeho. Přiteš
ještě prken (více). Vz Při-.

Příteska, y, f., podložený práh, eine
untergelegte Schwelle. L. P. v horn., die
Wandruthe, der Anpfahl. Hř. P. krovní (při-
slemek), der Firstenpfahl, počevní, der Sohl-
pfahl. Hř.

Příteskný, ein wenig ängstlich, langwei-
lig. L.

Přítěsně, etwas zu eng. Opět jiní p. po-
čátkem kladou začetí rozmluvy. Sš. J. 118.

Přítěsný, ein wenig eng, anliegend. Jg.
P. horniny, das Nebengestein. Hř.

Přítesový. P. dřevení v horn., die Wand-
ruthenzimmerung. Hř.

Přitěthati = přijíti, ankommen. Ros.

Přitětí, n., das Zuhauen. Vz Přitnouti.

Přítěž (na Slov. přitaž), e, f., přítěžka,
y, f., přítěžek, žku, m.= otež, oprátka, das
Leitseil. D. — P., tížní písek, kamení (na
lodí. Nové), der Ballast. P. balounu. KP. II. 66.

Přítěžek, žku, m., vz Přítěž. Slovo spra-
vedliv jenom za p. nějaký přidáno jest. Sš.
Sk. 39. — P., každá překážka u stroje: tření,
tuhosť provazu, odpor vzduchu atd., die Ne-
benlast. Sedl. — P., závaží. Techn.

Přitěžiti, il, en, ení, přizískati, noch mehr
gewinnen. — co k čemu, Ros.

Přítěžka, y, f. = přítěž. D.

Přítěžký, etwas schwer. Ros.

Přítěžný, Belastungs-, Ballast-. P. zkou-
ška. Dch.

Přitěžovací, beschwerend. P. okolnosť.
J. tr. Vz Přitěžující.

Přitěžovati, vz Přitížiti.

Přitěžovátko, a, m., Papierbeschwerer, m.

Přitěžující n. ulevující okoličnosti. Us.
P. okolnosť, erschwerender Umstand, kterou
se trestní skutek, hledíme-li k povaze pacha-
telově aneb k povaze skutku, stává trestu
hodnějším. S. N.

1. Příti, pru a přím (v obec. mluvě přu),
při, pra (ouc), přel, en, ení. — P., naproti
čeliti, zapírati, streiten, widerstreben; p. se

— na odpor se stavěti. Jg. Vz Dříti. P.,
strsl. preti, pbrją (contendere). Mkl. aL. 26.

— abs. Obžalovaný pří právě, že mu nic
dlužen nenie; Znal-li by sě k tomu psánie,
čili by přel. NB. Tč. Pakli pře, jedno chci
naň úředníky ukázati. Půh. II. 391. Pakliby
přel, že není . . . Kn. rož. 126. Jestližeby
pak přel ten měštěnín aneb města obyvatel,
a ten pán neb rytířský člověk na tom dosti
míti nechtěl: tedy aby to na toho měštěnína
neb obyvatele města dvěma svědky hodnými
provedl, že jest to mluvil. Václ. XII. Zná-li
se, zná se v pravdě; pakli pří, chci svědky
provésti a na panském nálezu dosti míti.
Tov. 37. — se nač. Nepřímy se ani na striebro
ani na zlato (pří nehledáme). Bj. — čeho.
Aniž toho přím, by nebyla to věc slavná.
Jel. Vinil ji, ale ona toho přela. Br. Proč

toho příš? 16. stol. Hospodář všeho přel.
Let. Toho přím.Hus. I. 403. Toho on pří,
že toho nenie; Řkúci, že on toho k ní ne-
provede svým hrdlem a přela svého. NB.
Tč. — BN. — Pozn. Lid této vazby nyní
nezná. Brt. — komu. Jestliže jí pří; Poně-
vadž jemu pří. Půh. I.134., II. І41. — komu
čeho. Ponvadž jemu Henzlík lista pří, má
jemu práv býti nyní na posudku. Půh. II.
347., 140., I. 157. atd. — co. Chci od něho
příti jeho právo a to poručím Petrovi. Půh.
I. 147. — se, čeho kde. Primus v této při
toho rukojemství pří a okazuje svědomiem
zachováme svej cti. NB. Tč. A před králem
toho příti. Kat. 2525. — se o čem. O Ba-
byloně prou se staří a noví interpreti. Sš.
O. 187. — aby — ne. Nepřim se o to, aby
jiné cesty býti nemělo. Anth. II. 200. Vz
Konditional XIV. 7., Brániti. — čeho jak.
Pod přísahou přel své ženy. Ms. Bel. — se
(s kým oč). Pře se o to se mnou. D. Já
se o to nepřim. Jel. Ví, že křiv jest, a přece
se pře. Ros. P. se o jablko. Alx. Člověk
s Bohem se p. nemůže. Sš. I. 104.

2. Příti, vz Přáti, Přiť.

Přitíhnouti, vz Přitáhnouti.

Přitichlý, přítichý, leise. Dch.

Přitichnouti, chnul a chl, utí, ein wenig
still werden. Jg.

Přitínati, vz Přitnouti.

Přitírati, vz Přitříti.

Přítisk, u, m., das An-, Daraufdrücken,
der Andruck. Jg.

Přitiskač, e, m., der An-, Bedrücker. Jg.

Přitisknouti, ul, ut, utí, skl, štěn, ění;
přitiskati, přitiskovati = přitlačiti, andrüc-
ken; více něčeho tisknouti, zudrücken; při-
nutiti, zwingen; p. se = přitlačiti, sich an-
drücken: tříti se kam, več, sich andrängen,
andrücken. Jg. — abs. Přitiskla-liby nouze
o látku na ťeuilleton. Kos. Ol. I. 87. — co,
se, koho k čemu. P. koho ke zdi, k stěně,
Ros., k sobě, Us., pečeť (V.) k listu, Ros.,
k něčemu cejch. Jel. Přitiště země králi
svému k službě. St. skl. Že jsou také pečeti
na svědomí k této smlouvě přitiskli. Er.
Přitiskla ho k srdíčku. Er. P. 497. — co
proč. Na stvrzení spolku pečeti své při-
tiskovali. Bl. Vz předch. — co nač. Při-
tiskni to na tento papír. Us. P. na něco
soudní pečeť. J. tr. Vz předcházející. — co
čím komu.

Přitísniti, il, ěn, ční, ein wenig in die
Enge treiben. — koho (sváděti něco naň).
Šm.

Přítiší, n., die Windstille. Někdy nastane
i p. Nár. bibl. 171., 141.

Přitišiti, il, en, ení, přitisovati, ein wenig
stillen. — koho čím: dítě hračkou.

Přítištěk, šťku, m. = přítisk. Šm.

Přitíti, vz Přitnouti.

Přitížiti, il, en, ení; přitěžovati = tíže.
dodati, schwerer machen; těžkosti přidati,
erschweren. J. tr. — komu čeho. P. od-
souzení svého. Plk. Tudy i svědomí jeho
mu bolestí přitěžovalo. Sš. J. 83. Ta mrzu-
tosť nám nemoci přitížila. Sych. P. komu
robot. Exod. -■ J. tr.

Přitka, y, f., kolík u plotu. V., strsl.
pritka, koř. tuk (tbk) = offendiculum, occasio.