1108

trefilo (přihodilo, stalo). Ros. — se kam.
Přitrefil se do toho domu. Plk. — se komu
jak. Přitrefilo se mu to mimo naději. Plk.

Přítrefnosť, i, f., příležitosť, Gelegen-
heit, Schicklichkeit, f.

Přítrefný, příležitý, passend, gelegen,
geschickt. V.

Přitření, přitírání, n., die An-, Zurei-
bung. Vz Přitříti.

Přitřepati, zupleschen. — co k čemu.
Čes. vč.

Přitřepiti, il, en, ení, zufasern. Ros. —
co k čemu.

Přítřesk, u, m., přítřask, der Zuschlag.
S p-kem dvéře zavříti. Na Ostrav. Tč.

Přitřeštiti, il, ěn, ění, hinzu o. mehr
krachen. Hlas. — koho, mehr verwirren.

Jg.

Přitrhnouti, přitrhnu (zastr. trhu), hnul
a hl, ut, utí a tržen, ení; přitrhati, přitr-
hávati, přitrhovati = trhnutím přitáhnouti,
přivésti, herbei zerren, herbei-, anziehen;
přitáhnu chytiti, durch Zuziehen fangen;
zatrhnouti, geschwind zuziehen; přilomiti
trhnutím, abreissen; ku předešlému trhati,
dazu reissen, mehr reissen, pflücken; při-
táhnouti, přijeti, ankommen, anrücken, an-
gezogen kommen. Jg. — co, koho. Koho
p. Br. P. ptáky. Přitrhej koš hrušek. Us. Ne
všech přitrhl (nemá všech doma). Mus. —
čeho : trávy, hrušek. Vz Při-. — co, koho
k čemu. Přitrhl ho k sobě. Ros., Jel., Br.

— koho čím. Nestydaté ženy muže chy-
trostí svou k sobě přitrhují. Aesop. — s čím
kam: s vojskem k městu. V., D., Ros.
Žižka ke Krumplovu p-hl. Pč. 37.

Přitrhnutí, n., die Hinreissung; Anrüc-
kung. Šm.

Přitřísknouti, sknul a skl, utí, přitřis-
kovati, stark zuschlagen. — co, čím : dvéře,
dveřmi. Us. Tč.

Přitříti, tru, tři, tra (ouc), třel, en, ení;
přitírati = potříti, přimáčknouti, setříti,
pomazati, anwischen, aufstreichen, aufreiben,
durchs Reiben beschädigen, anstossen. V.,
Jg. — co: písmo (pomazati). Ros. — co
komu. Nohu si přitřel, zdvíhaje kámen.
Br. — co čím. Kůže solí přitírati. Nomencl.

— komu= zle učiniti, přisoliti, hart zu-
setzen. Ms. Bel. — se k čemu = dotříti
se čeho, sich hinzudringen. Us., Br. P. se ke
královu vozu. Alx.

Přítrojkvětý, subtriflorus. P. stopka,.
Rostl.

Přítrojlaločný, subtrilaciniatus, P. ušty.
Rostl.

Přítrojstříhaný, subtriscissus. P. ušty
listové. Rostl.

Přítrojženný, subtrigynus. P. květ. Rostl.

Přitroliti, il, en, ení, zugrieseln, zu brö-
seln. Ros. — co k čemu. — se, herantrol-
len, heranzappeln. Na Ostrav. Tč.

Přitroublý = přihlouplý. Us. Jir., Sml.

Přitrousiti, il, en, ení; přitrušovati, při-
trusovati, hinzustreuen. — čeho: zázvoru.
Us. — se. Mnoho vojáků se tam přitrousilo
(po různu přišlo, kamen einzeln an). Us.

Přitrpčiti, il, en, ení, trpkosti přidati,
herber machen. Ros. — co komu čím:
život špatným chováním.

Přítrpký, etwas herb. Koc.

Přítrs, přetrs, u, m. Zlob.

Přitrtoliti se k někomu, herbeitrollen
Na Ostrav. Tč.

Přitru, vz Přitříti.

Přítrubek, bku, m., die Flanche. Rk.

Přitrucovati si co, sich etwas ertrotzen
Na Ostrav. Tč.

Přitruditi, il, zen, ení, přitruzovati =
snažně k něčemu přijměti, mit Anstrengung
verhalten. — co k čemu. Ku poznání Boha
mysl svú p. jsi meškal. Sš. Mt.

Přítrudnosť, i, f., eine kleine Schwierig-
keit. L.

Přítrudný, etwas schwer, schwierig.Vazba
ta zdála se p-ná. Sš. J. 213. Čtení řecké ny-
nější p-dno a pritvrdo jest. Sš. I. 80. P.
slovo. Jg. Sbr. sp. 173.

Přítruhlíček, čku, přítruhlík, u, pří-
truhlí, n., Seitenfach, n., Beilade, f., Läd-
chen, n. Šm., Němc.Má ruce s přítruhlím
= krade, rád béře. Č. M. 539. — Přítruhlík,
lžičník, der Löffelkorb. D. exc.

Přítrž, e a i, přítržka, y, f., přítrž, e,
m. (vz doleji) = přetržení, roztržení, das
Zerreissen. O p. něco dělati. Us. — P., pře-
tržení n. zastavení něčeho dobrého n. zlého,
die Unterbrechung einer Sache, der Einhalt,
Unterlass. V. Něco jen na p. dělati (přetr-
žené, po chvilkách). D. Bez p-že = stále,
ustavičně. Trvala ta válka bez p-ži do de-
síti let. V. Zima stála bez p-žky. V. Usilo-
vání jich smrtí jeho p. vzalo. Kom. P. ně-
čemu (válce) učiniti. Br., Apol., J. tr. A ten
obyčaj stál bez přítrži. O. z D. Ovšem re-
potu svému p. učiniti musili; Jakoby ne-
přináleželo vrchnostem zlosyny trestati a
bezbožnosti jejich p. pokládati. Sš. L. 149.,
Sk. 66. Aby časně p. učiněn byl (m.). Grunt.
rel. (Č.). — P., provaz u čihadla k zataho-
vání sítí. Us. — P., přítržní hradba, Ab-
schnitt bei einer Festung.

Přitržení, n., vz Přitrhnouti a Přitržiti.

Přitržený; -en, a, o, vz Přitrhnouti a
Přitržiti.

Přitržiti, il, en, ení; přitrhovati= více
tržiti, im Verkauf mehr gewinnen; cenu nad-
sazovati, aufschlagen. V. — co na čem.
Na tom kusu dva zlaté jsem přitržil. Jg. —
čím: stáním (stoje a nehned ke koupi svo-
luje) p., hinzu erfeilschen. Na Ostrav. Tč.

Přítržka, vz Přítrž.

Přítržník, u, m., rozrazil lékařský, ve-
ronica officinalis. Čl. Kv. 240.

Přítržný, -ní, k přítrži se vztahující. P.
hradba, vz Přítrž (konec). P. koření = pří-
tržník.

Přituhlý, přítuhý, drobet tuhý, etwas
steif. P. roucho. Dch. P. sníh, der Borschnee.
— čím: bláto mrazem p-hlé. Us. Dch. — P.
víno = silné. Slov. Hdk.

Přituhnouti, hnul a hl, utí, fester, zäher
werden; frieren. — čím. Hezky tam při-
tuhlo (zimou). Jg.

Přituchnouti, chnul a chl, utí, etwas
dumpfig werden, anmodern. — kde. Ovoce
ve sklepě p-chne, Kellergeschmack bekom-
men. Us. Tč.

Přiťuknouti, knul a kl, utí, mit den
Gläsern stutzen, D. Přiťukněme si!



	1108

	trefilo (přihodilo, stalo). Ros. — se kam. Přitrefil se do toho domu. Plk. — se komu jak. Přitrefilo se mu to mimo naději. Plk. Přítrefnosť, i, f., příležitosť, Gelegen- heit, Schicklichkeit, f. Přítrefný, příležitý, passend, gelegen, geschickt. V. Přitření, přitírání, n., die An-, Zurei- bung. Vz Přitříti. Přitřepati, zupleschen. — co k čemu. Čes. vč. Přitřepiti, il, en, ení, zufasern. Ros. — co k čemu. Přítřesk, u, m., přítřask, der Zuschlag. S p-kem dvéře zavříti. Na Ostrav. Tč. Přitřeštiti, il, ěn, ění, hinzu o. mehr krachen. Hlas. — koho, mehr verwirren. Jg. Přitrhnouti, přitrhnu (zastr. trhu), hnul a hl, ut, utí a tržen, ení; přitrhati, přitr- hávati, přitrhovati = trhnutím přitáhnouti, přivésti, herbei zerren, herbei-, anziehen; přitáhnu chytiti, durch Zuziehen fangen; zatrhnouti, geschwind zuziehen; přilomiti trhnutím, abreissen; ku předešlému trhati, dazu reissen, mehr reissen, pflücken; při- táhnouti, přijeti, ankommen, anrücken, an- gezogen kommen. Jg. — co, koho. Koho p. Br. P. ptáky. Přitrhej koš hrušek. Us. Ne všech přitrhl (nemá všech doma). Mus. — čeho : trávy, hrušek. Vz Při-. — co, koho k čemu. Přitrhl ho k sobě. Ros., Jel., Br. — koho čím. Nestydaté ženy muže chy- trostí svou k sobě přitrhují. Aesop. — s čím kam: s vojskem k městu. V., D., Ros. Žižka ke Krumplovu p-hl. Pč. 37. Přitrhnutí, n., die Hinreissung; Anrüc- kung. Šm. Přitřísknouti, sknul a skl, utí, přitřis- kovati, stark zuschlagen. — co, čím : dvéře, dveřmi. Us. Tč. Přitříti, tru, tři, tra (ouc), třel, en, ení; přitírati = potříti, přimáčknouti, setříti, pomazati, anwischen, aufstreichen, aufreiben, durchs Reiben beschädigen, anstossen. V., Jg. — co: písmo (pomazati). Ros. — co komu. Nohu si přitřel, zdvíhaje kámen. Br. — co čím. Kůže solí přitírati. Nomencl. — komu= zle učiniti, přisoliti, hart zu- setzen. Ms. Bel. — se k čemu = dotříti se čeho, sich hinzudringen. Us., Br. P. se ke královu vozu. Alx. Přítrojkvětý, subtriflorus. P. stopka,. Rostl. Přítrojlaločný, subtrilaciniatus, P. ušty. Rostl. Přítrojstříhaný, subtriscissus. P. ušty listové. Rostl. Přítrojženný, subtrigynus. P. květ. Rostl. Přitroliti, il, en, ení, zugrieseln, zu brö- seln. Ros. — co k čemu. — se, herantrol- len, heranzappeln. Na Ostrav. Tč. Přitroublý = přihlouplý. Us. Jir., Sml. Přitrousiti, il, en, ení; přitrušovati, při- trusovati, hinzustreuen. — čeho: zázvoru. Us. — se. Mnoho vojáků se tam přitrousilo (po různu přišlo, kamen einzeln an). Us. Přitrpčiti, il, en, ení, trpkosti přidati, herber machen. Ros. — co komu čím: život špatným chováním.	Přítrpký, etwas herb. Koc. Přítrs, přetrs, u, m. Zlob. Přitrtoliti se k někomu, herbeitrollen Na Ostrav. Tč. Přitru, vz Přitříti. Přítrubek, bku, m., die Flanche. Rk. Přitrucovati si co, sich etwas ertrotzen Na Ostrav. Tč. Přitruditi, il, zen, ení, přitruzovati = snažně k něčemu přijměti, mit Anstrengung verhalten. — co k čemu. Ku poznání Boha mysl svú p. jsi meškal. Sš. Mt. Přítrudnosť, i, f., eine kleine Schwierig- keit. L. Přítrudný, etwas schwer, schwierig.Vazba ta zdála se p-ná. Sš. J. 213. Čtení řecké ny- nější p-dno a pritvrdo jest. Sš. I. 80. P. slovo. Jg. Sbr. sp. 173. Přítruhlíček, čku, přítruhlík, u, pří- truhlí, n., Seitenfach, n., Beilade, f., Läd- chen, n. Šm., Němc.Má ruce s přítruhlím = krade, rád béře. Č. M. 539. — Přítruhlík, lžičník, der Löffelkorb. D. exc. Přítrž, e a i, přítržka, y, f., přítrž, e, m. (vz doleji) = přetržení, roztržení, das Zerreissen. O p. něco dělati. Us. — P., pře- tržení n. zastavení něčeho dobrého n. zlého, die Unterbrechung einer Sache, der Einhalt, Unterlass. V. Něco jen na p. dělati (přetr- žené, po chvilkách). D. Bez p-že = stále, ustavičně. Trvala ta válka bez p-ži do de- síti let. V. Zima stála bez p-žky. V. Usilo- vání jich smrtí jeho p. vzalo. Kom. P. ně- čemu (válce) učiniti. Br., Apol., J. tr. A ten obyčaj stál bez přítrži. O. z D. Ovšem re- potu svému p. učiniti musili; Jakoby ne- přináleželo vrchnostem zlosyny trestati a bezbožnosti jejich p. pokládati. Sš. L. 149., Sk. 66. Aby časně p. učiněn byl (m.). Grunt. rel. (Č.). — P., provaz u čihadla k zataho- vání sítí. Us. — P., přítržní hradba, Ab- schnitt bei einer Festung. Přitržení, n., vz Přitrhnouti a Přitržiti. Přitržený; -en, a, o, vz Přitrhnouti a Přitržiti. Přitržiti, il, en, ení; přitrhovati= více tržiti, im Verkauf mehr gewinnen; cenu nad- sazovati, aufschlagen. V. — co na čem. Na tom kusu dva zlaté jsem přitržil. Jg. — čím: stáním (stoje a nehned ke koupi svo- luje) p., hinzu erfeilschen. Na Ostrav. Tč. Přítržka, vz Přítrž. Přítržník, u, m., rozrazil lékařský, ve- ronica officinalis. Čl. Kv. 240. Přítržný, -ní, k přítrži se vztahující. P. hradba, vz Přítrž (konec). P. koření = pří- tržník. Přituhlý, přítuhý, drobet tuhý, etwas steif. P. roucho. Dch. P. sníh, der Borschnee. — čím: bláto mrazem p-hlé. Us. Dch. — P. víno = silné. Slov. Hdk. Přituhnouti, hnul a hl, utí, fester, zäher werden; frieren. — čím. Hezky tam při- tuhlo (zimou). Jg. Přituchnouti, chnul a chl, utí, etwas dumpfig werden, anmodern. — kde. Ovoce ve sklepě p-chne, Kellergeschmack bekom- men. Us. Tč. Přiťuknouti, knul a kl, utí, mit den Gläsern stutzen, D. Přiťukněme si!