1109

Přítul, u, přítulek, lku. m., přítuleku,

y, f, přitulení = přitisknutí k sobě, das
Ansichdücken. Jg. — P., útočiště, die Zu-
flucht, Aufnahme, der Zufluchtsort. C, Koll.
Nohy Páně byly p. její. Sš. J. 189. P-kem
k někomu se zamlouvati. Sš. Sk. 115.

Přítula, y, f., svízel obecný, das Klebe-
kraut. Čl. 218., FB. 50.

Přituliti, vz Přitouliti.

Přítulivý = přítulný.

Přítulně, anschmiegsam, zuthunlich. K ně-
komu p. se vinouti. Sš. J. 77.

Přítulníček, čka, m., psittacus pullaris,
der Inseparable, rothköpfiger Zwergpapagei,
Lerchenpapagei. Dch., Šm.

Přítulnosť, i, f., příchylnost, die Zutrau-
lichkeit. Pán zamiloval jej pro tu k němu
p. Sš. Mr. 4G. Neměli p-sti k Bohu v srdcích
svojich. Sš. J. 95. (Hý.).

Přítulný, anschmiegsam, zuthunlich, sich
anschmiegend. Dch. P. dítě. Us. — k čemu.
Vlasy k čelu p-né. Ms. (Č.).

Přitupělý, etwas stumpf. Rostl.

Přitupěti, ěl, ění, etwas stumpf, abge-
stumpft werden. — čím: přílišným namá-
háním.

Přitupilý = přitupělý.

Přitupiti, il, en, ení, přitupovati, stumpf
machen. — co čím.

Přítupý, etwas stumpf, dumm. To jest
člověk p-pý. Us. Tč.

Přitutlati, přitutlávati. Ros. — co (při-
tlačiti, přikryti, bedecken, vertuschen). P.
něčí řeč.

Přitužení, n., die Anziehung; Verschär-
fung. P. trestu jest zostření jeho spojením
více jednotlivých trestů, jako jsou: půst,
těžší práce, tvrdé lože, samovazba atd. S. N.

Přitužiti, il, en, ení; přitužovati = ještě
více přitáhnouti, anziehen; přihoršiťi, při-
lepšiti, zvětšiti, vermehren, verstärken, ver-
schärfen; připojiti, připevniti, fest machen.
Jg. — co: pokutu. D. Uzdu p. Dch. —
čeho. Přituž pout jeho, Br., trestu. D. —
komu čím: vězením, Solf., řetězem, Th.,
postem. J. tr. — koho k čemu. Jejž druhdy
obsluhuje, teď k dubu přitužuje (knížete).
Mus. — kdy. Zima teprv v lednu přitužuje.
Sš. L. 34. — jak. Poddanství u veliké míře
p. Ml.

Přitvárati, vz Přitvořiti.

Přitvářiti, il, en, ení; přitvařovati, eine
Miene geben. — se čím, eine Miene an-
nehmen. Přitvařte se z vysoka pánovitou
hrdostí. Johan.

Přitvářka, y, f., die Maske eines Schau-
spielers. Šm.

Přitvářniti = přitvářiti. Boč. e ms. 1411.

Přítvor, v obec. mluvě pitvor, u, m. =
předsíní, die Vorhalle, das Vorhaus. Slov.
Cf. Přídvor.

Přítvorek, rku, m., přípona, das Suffix.
Rk.

Přitvořiti, il, en, ení, přitvárati, přitvo-
řovati = přivříti, die Thür anlehnen. Na Slov.
a na Mor. — P. = přistvořiti, anerschaffen. —
co. — P. = přičiniti něco pomlouvačně, Je-
manden etwas anhängen. — koho čím. Nic
dobrého o ní nepovedie, ale něčímť ji i pří-
tvořie řkouc: dlúhý má nos neb krátký. Št.

Přítvornost, i, f., die Affektation. Krok.
Přítvorný, affektirt. P. hlubokost' my-

šlení. Jg.

Přitvrditi, il, zen, ení; přitvrzovati, fest
machen, befestigen, anschlagen. — co komu :
koňům podkovy. Ros. — čím: kladivem,
hřebíkem.

Přitvrdlý = přítvrdý.

Přitvrdnouti, (dnul a dl, utí, härter,
fester werden. Dnes tam hodně přitvrdlo
(zimou přituhlo). Ros.

Přítvrdý, etwas hart. Čtení řecké ny-
nější přítrudno a p-do jest. Sš. I. 80.

Přitykač, e, m. = potykač (u pluhu).

Přitýkati, vz Přitknouti, Přitéci.

Přitykovati, vz Přitknouti.

Přitýřiti, il, ení, schneller reiten, fahren.
Musím si p. Ros.

Přiúčastenství, n., die Theilnahme. Šm.

Přiúčastnění , n., die Theilnahme. —
se k čemu: k ďáblu, Kom., k říši a bla-
hosti. Sš. J. 214. Vz Přiúčastniti.

Přiúčastniti, il, ěn, ění; přiúčastňovati =
účastna učiniti, theil haftig machen, Theil
nehmen lassen. — se, koho k čemu:
k věčné slávě. Br. Velebný boží syn v lid-
ském těle se zjeviv k dítkám přiúčasten býti
chtěl. Kom. K nížto (k svátosti oltářní) co
skutečné oběti novozákonné a co ku pa-
mátce smrti Pilně se přiúčastňovali; Úmysl
ku svátosti té přiúčastniti se; Ježto oni
větší a plnou měrou hned od dětinství se
k němu přiúčastní; P. se k naukám Páně;
Tedy plnou měrou ke všem přednostem a vý-
sadám zákona nového se přiúčastnil. Sš. Sk.
31., 105., 105., J. 1., L. 80. P. se k dobré-
mu, Br., k bezbožnému. Kom. — se v čem:
Andělé jistě ve spáse lidské přiúčastňují
se. Sš. L. 35. —- se, koho čeho. Aby smí-
ření Boha s lidstvem od Krista vykonaného
všechny lidi přiúčastňovali; Že všechněch
milostí a daru se p-nil; Evangelia se p.;
Z ženy ducha svatého přiúčastněny jsou.
Sš. J. 266., J. 215., I. 17., Sk. 18. — se
čeho proč. Tím ... v naději spásy se p-li.
Sš. I. 114. — se čeho kde jak. Že pohané
jenom přivtělením k židovstvu mohou věčné
spásy v Kristu se p-ti. Nemají-li pohané
p-ti se požehnání Abrahamova a říše boží
v Kristu bezprostředně a prostě bez oněch
oklik. Sš. Sk. 119. — se odkud. Oltář,
z něhož nemohou ti, jenž slouží stánku (židé),
přiúčastňovati se. Sš. Sk. 33. (Hý.). — ke
komu v čem. V kříži musíme ku Kristu
přiúčastněni býti. Kom. — se čím komu,
ke komu. Že pomáháním k šelmě se při
účastnili. Kom. Kristu následováním a života
jeho se bráním se p. Kom. P. se satanu. Bl.

Příuček, čku, m., das Lehren, Zulehren.
P. v řemesle, Slov. Koll. — P., poučení,
výstraha, die Lehre, Warnung, das Beispiel.
To ti bude p. Flav., Bern. — P., bití uče-
níkův, die ersten Schläge der Lehrlinge.
Slov. Plk. — P., peníze od učeníků mistrům
dávané, když do učení se přijímají, Aufge
dinggeld, n. Slov.

Přiučení, n., die Angewöhnung, Anler-
nling.

Přiučený; -en, a, o, angelernt, ange-
wöhnt. D.