Předchozí (1110)  Strana:1111  Další (1112) |
|
|||
1111
|
|||
|
|||
násep. Rkk. 52. — koho čím: mrtvolu ka-
menem. Štelc. — co komu z čeho, nač. j Nemoc si z toho přivalil (způsobil). Berg. — se (kam). Voda se přivalila, kámen se při- valil, Us.; přivalil se na něho (náhle přišel). Ros. Zástup se p-lil. Dch. Vždycky se p-lí jako veliká voda (rychle). Us. Přívalný, -ní, od přívalu, Gussregen-,
Gussbach-. P. potok, voda, Zlob., oblak. Reš. Přivalování, n., das Herbeiwälzen. Us.
, Přivalovati, vz Přivaliti. Přívalový, Gussregen-. P. déšť. Reš., BO.
Přivandrovalec, lce, m., der Einwan-
derer. Kos. Ol. I. 92. Přivandrovalý, herbeigewandert. V.
Přivandrovati, herbei-, einwandern, an-
kommen, vom Wander zurückkommen. — odkud : z ciziny. Přiváněti, vz Přivoniti.
Přivanouti, vz Přiváti.
Přívar, u, přívarek, rku, m., přívara,
y, f., co přivřelo k hrnku, škraloup. Reš. V Solnici jen pl. přívary. Kch. Der Pfannen- stein. Vz S. N. P. kotlový, Kesselstein. Šp. — P., příkrm, das Zugemüse, die Zuspeise,
die Zukost. Dch., Plk. — P., co se privarilo, ku př. pivo (k dřívějšímu přivařené), Zuge- bräu, n. P. obnášel (činil) 5 sudů. Sych. Přivařiti, il, en, ení; přivařovati, zu-
kochen. — čeho. Přivařila masa, ano ho málo bylo. Jg. — co komu. Přivařil mu sud piva (nad míru). — co k čemu : ocel k železu (přikovati, nastaviti), ansehweissen. — se k čemu. Mléko se k hrnci p-lo, ist
angebrannt. Us. Tč. — co nač: na hrnce ucha p., ansehweissen. Us. Tč. Přivařovati =přichrániti, verhüten. Bern.
Privat, privát, u, m., z lat., die Privat-
stunde. Chodí ve škole do p-tu = do zvláštních hodin, v kterých učitel po řádném vyučování za zvláštní plat žáky cvičí. Přiváti, přivíti, věji, íl a ál, ín a án, íní
a ání; přivanouti, přivívati, přivanovati, an- wehen, zublasen, hinzuwehen. — abs. Libý větřík přivanul. Ros. — (komu) čeho, co. Vítr sněhu přivál. Ros. Nemocnému čerstvého povětří přivívati. Tabl. P. obilí (přivětrovati, zuworfeln.) Ros. Ten vítr nám déšť přivěje. Us. Tč. — co (čím) kam. O ty vánku drahý, přivěj svými tahy vůni těchto pocitů do všech duší obytů. Sš. Bs. 43. P-vál k nám mnoho cizího. Us. Tč. Kozel tě sem zase přivál. Us. Přívati, vz Přáti.
Privatim, lat., soukromě, zvláště, insge-
heim, besonders. Rk. Privatisovati, z lat., v soukromí šíti,
privatisiren, ohne Amt leben. Rk. Privatista, y, m., dle Despota, žák sou-
kromý, ne veřejný, der Privatist. Privatní, privátní, z lat., soukromý, Pri-
vat-, nicht öffentlich, ausseramtlich. P. do- cent, osoba (privatník), jmění (osobní), právo, vz Právo. Privatník, privátník, a, m., soukromá
osoba, člověk v soukromí žijící, bez úřadu, bez zřejmého podílu v záležitostech veřej- ných, der Privatmann. S. N. Přivazač, e, m., der Anbinder. Vus.
Přivazadlo, a, n., připasadlo, pás рrů-
tržní, das Bruchband. Sal. 60., Ja. |
Přivazák, u, m., Halfteranbindriemen,
m. Šm. Přivázání, n., die Anbindung. D.
Přivázaný; přivázán, a, o, angebunden.
Nepřivázaný = svobodný. V. — na čem, na provaze. Kom. — čím: nití. — k čemu za co, vz Přivázati.—jak. Je dlouze p-ný (má příliš mnoho vůle). Vz Neposeda. Lb. Přivázati, váži, važ, váže (íc), zal, án,
ání; přivazovati, an-, zubinden, anheften, anknüpfen, anschliessen, ankuppeln. Jg. — co: tkanici, zástěru. D. — co, koho komu, k čemu za co, čím: za nohy. V. Anať žena právě svazem tím, jímž zákonu, také muži svému přivázána jest. Sš. I. 75. Dvě lodičky jsou k lodi přivázány za provazy. Pref. 46. K úmyslu a vůli něčí se p. Chč. 381. Loď k lodí p. Vrat. Psa k boudě p. Us. Koně ohlaví p. Kom. Žena živému muži přivázána jest zákonem. Br. Oba řemenem za krk přivázal. Vrat. — co, koho nač: na kříž, V., na nitku. Byl. P. na niť. Er. P. 252. — jak. P-zal koně na dlouho ke stromu. K. poh. 311. — kde. Káza ho na té lavici p. Pass. 578. — adv. P. dlouze, krátce, z krátka. Sych. Přívazek, zku, m. = pásmo, pásímko. Dch.
Přivázka, y, f., provázek, das Band. Jg.
Přiváznouti, přivíznouti, znul a zl, utí,
kleben bleiben. Ros. — kde: v hospodě, na míse atd. Přivazovati, vz Přivázati.
Přivažčivě, opovážlivě, vermessentlich.
kühn. P. spoléhati na boží pomoc. Sš. Mt. 56. Nejedná lehkomyslně aneb, jak druzí, všetečně, přivažčivě, nevážně. Sš. — Br. Přivažčivosť, i, f., opovážlivostí, drzost,
die Vermessenheit, Kühnheit, Arroganz. Br., Pal. Radh. III. 122., Dch. Pavel proti takové opovážlivosti a p-sti se ohražuje. Sš. I. 103. Přivažčivý, přívažný, odvážný, opová-
žlivý, prudký, náhlý, drzý, vermessen, kühn, arrogant. Br. P. smysl; Vzdalování se (Es- seů) všeho s bohořízeným chrámem obco- vání bylo předčasno a p-vo; Slov těch nelze tou p-vou měrou se sprošťovati; P. duch. Sš. I. 32., Sk. 33., Mt. 259., Oa. 205. (Hý.). Přívazek, žku, m., co nad váhu, ustano-
venou jest, přídavek na váhu, die Zuwage, das Uibergewicht. Dostal 10 liber přívažku. D. Mnoho hnátu p-žkem přihodil. Sych. Pří- važkem něco přinésti. Us. Maso bez p-žku. Us. — Jg. Přivážení, n., die Zuführung, Zufuhr, Ein-
fuhr. P. zastaviti, zameziti, překaziti. D. Přiváženství, n. = přivažčivosť.
Přivážený; -en, a, o, zu-, eingeführt. Jg.
Přivážeti, vz Přivézti.
Přivaží, n., das Ausschlagsgewicht. Klat.
Přivážiti, il, en, ení; přivažovati = při-
dati, zuwägen, aufwägen; na váze získati, an der Wage gewinnen; více vody navážiti zu schöpfen; přihnouti, zuneigen; se, odvá- žiti se, wagen, riskiren. Jg. — co (na čem). Žena kousek po kousku přivazovala (při- dávala). Č. Na 100 librách přivážil 20. Ros. P. sud = nahnouti. Plk. — čeho : vody. Ros. Vz Při. — si = přihnouti si. Ti si v zámku přivážili. Us. -- se čeho = odvážiti se nač. Ms. pr. cís. |
||
|
|||
Předchozí (1110)  Strana:1111  Další (1112) |