1111

násep. Rkk. 52. — koho čím: mrtvolu ka-
menem. Štelc. — co komu z čeho, nač. j
Nemoc si z toho přivalil (způsobil). Berg. —
se (kam). Voda se přivalila, kámen se při-
valil, Us.; přivalil se na něho (náhle přišel).
Ros. Zástup se p-lil. Dch. Vždycky se p-lí
jako veliká voda (rychle). Us.

Přívalný, -ní, od přívalu, Gussregen-,
Gussbach-. P. potok, voda, Zlob., oblak. Reš.

Přivalování, n., das Herbeiwälzen. Us.
, Přivalovati, vz Přivaliti.

Přívalový, Gussregen-. P. déšť. Reš., BO.

Přivandrovalec, lce, m., der Einwan-
derer. Kos. Ol. I. 92.

Přivandrovalý, herbeigewandert. V.

Přivandrovati, herbei-, einwandern, an-
kommen, vom Wander zurückkommen. —
odkud : z ciziny.

Přiváněti, vz Přivoniti.

Přivanouti, vz Přiváti.

Přívar, u, přívarek, rku, m., přívara,
y, f., co přivřelo k hrnku, škraloup. Reš.
V Solnici jen pl. přívary. Kch. Der Pfannen-
stein. Vz S. N. P. kotlový, Kesselstein. Šp.

— P., příkrm, das Zugemüse, die Zuspeise,
die Zukost. Dch., Plk. — P., co se privarilo,
ku př. pivo (k dřívějšímu přivařené), Zuge-
bräu, n. P. obnášel (činil) 5 sudů. Sych.

Přivařiti, il, en, ení; přivařovati, zu-
kochen. — čeho. Přivařila masa, ano ho
málo bylo. Jg. — co komu. Přivařil mu
sud piva (nad míru). — co k čemu : ocel
k železu (přikovati, nastaviti), ansehweissen.

— se k čemu. Mléko se k hrnci p-lo, ist
angebrannt. Us. Tč. — co nač: na hrnce
ucha p., ansehweissen. Us. Tč.

Přivařovati =přichrániti, verhüten. Bern.

Privat, privát, u, m., z lat., die Privat-
stunde. Chodí ve škole do p-tu = do
zvláštních hodin, v kterých učitel po řádném
vyučování za zvláštní plat žáky cvičí.

Přiváti, přivíti, věji, íl a ál, ín a án, íní
a ání; přivanouti, přivívati, přivanovati, an-
wehen, zublasen, hinzuwehen. — abs. Libý
větřík přivanul. Ros. — (komu) čeho, co.
Vítr sněhu přivál. Ros. Nemocnému čerstvého
povětří přivívati. Tabl. P. obilí (přivětrovati,
zuworfeln.) Ros. Ten vítr nám déšť přivěje.
Us. Tč. — co (čím) kam. O ty vánku drahý,
přivěj svými tahy vůni těchto pocitů do všech
duší obytů. Sš. Bs. 43. P-vál k nám mnoho
cizího. Us. Tč. Kozel tě sem zase přivál. Us.

Přívati, vz Přáti.

Privatim, lat., soukromě, zvláště, insge-
heim, besonders. Rk.

Privatisovati, z lat., v soukromí šíti,
privatisiren, ohne Amt leben. Rk.

Privatista, y, m., dle Despota, žák sou-
kromý, ne veřejný, der Privatist.

Privatní, privátní, z lat., soukromý, Pri-
vat-, nicht öffentlich, ausseramtlich. P. do-
cent, osoba (privatník), jmění (osobní), právo,
vz Právo.

Privatník, privátník, a, m., soukromá
osoba, člověk v soukromí žijící, bez úřadu,
bez zřejmého podílu v záležitostech veřej-
ných, der Privatmann. S. N.

Přivazač, e, m., der Anbinder. Vus.

Přivazadlo, a, n., připasadlo, pás рrů-
tržní, das Bruchband. Sal. 60., Ja.

Přivazák, u, m., Halfteranbindriemen,
m. Šm.

Přivázání, n., die Anbindung. D.

Přivázaný; přivázán, a, o, angebunden.
Nepřivázaný = svobodný. V. — na čem,
na provaze. Kom. — čím: nití. — k čemu
za co, vz Přivázati.—jak. Je dlouze p-ný
(má příliš mnoho vůle). Vz Neposeda. Lb.

Přivázati, váži, važ, váže (íc), zal, án,
ání; přivazovati, an-, zubinden, anheften,
anknüpfen, anschliessen, ankuppeln. Jg. —
co: tkanici, zástěru. D. — co, koho komu,
k čemu za co, čím: za nohy. V. Anať
žena právě svazem tím, jímž zákonu, také
muži svému přivázána jest. Sš. I. 75. Dvě
lodičky jsou k lodi přivázány za provazy.
Pref. 46. K úmyslu a vůli něčí se p. Chč.
381. Loď k lodí p. Vrat. Psa k boudě p.
Us. Koně ohlaví p. Kom. Žena živému muži
přivázána jest zákonem. Br. Oba řemenem
za krk přivázal. Vrat. — co, koho nač:
na kříž, V., na nitku. Byl. P. na niť. Er.
P. 252. — jak. P-zal koně na dlouho ke
stromu. K. poh. 311. — kde. Káza ho na
té lavici p. Pass. 578. — adv. P. dlouze,
krátce, z krátka. Sych.

Přívazek, zku, m. = pásmo, pásímko. Dch.

Přivázka, y, f., provázek, das Band. Jg.

Přiváznouti, přivíznouti, znul a zl, utí,
kleben bleiben. Ros. — kde: v hospodě,
na míse atd.

Přivazovati, vz Přivázati.

Přivažčivě, opovážlivě, vermessentlich.
kühn. P. spoléhati na boží pomoc. Sš. Mt.
56. Nejedná lehkomyslně aneb, jak druzí,
všetečně, přivažčivě, nevážně. Sš. — Br.

Přivažčivosť, i, f., opovážlivostí, drzost,
die Vermessenheit, Kühnheit, Arroganz. Br.,
Pal. Radh. III. 122., Dch. Pavel proti takové
opovážlivosti a p-sti se ohražuje. Sš. I. 103.

Přivažčivý, přívažný, odvážný, opová-
žlivý, prudký, náhlý, drzý, vermessen, kühn,
arrogant. Br. P. smysl; Vzdalování se (Es-
seů) všeho s bohořízeným chrámem obco-
vání bylo předčasno a p-vo; Slov těch nelze
tou p-vou měrou se sprošťovati; P. duch.
Sš. I. 32., Sk. 33., Mt. 259., Oa. 205. (Hý.).

Přívazek, žku, m., co nad váhu, ustano-
venou jest, přídavek na váhu, die Zuwage,
das Uibergewicht. Dostal 10 liber přívažku.
D. Mnoho hnátu p-žkem přihodil. Sych. Pří-
važkem něco přinésti. Us. Maso bez p-žku.
Us. — Jg.

Přivážení, n., die Zuführung, Zufuhr, Ein-
fuhr. P. zastaviti, zameziti, překaziti. D.

Přiváženství, n. = přivažčivosť.

Přivážený; -en, a, o, zu-, eingeführt. Jg.

Přivážeti, vz Přivézti.

Přivaží, n., das Ausschlagsgewicht. Klat.

Přivážiti, il, en, ení; přivažovati = při-
dati, zuwägen, aufwägen; na váze získati,
an der Wage gewinnen; více vody navážiti
zu schöpfen; přihnouti, zuneigen; se, odvá-
žiti se, wagen, riskiren. Jg. — co (na čem).
Žena kousek po kousku přivazovala (při-
dávala). Č. Na 100 librách přivážil 20. Ros.
P. sud = nahnouti. Plk. — čeho : vody. Ros.
Vz Při. — si = přihnouti si. Ti si v zámku
přivážili. Us. -- se čeho = odvážiti se nač.
Ms. pr. cís.