1112

Přivážka, i, f., přívoz, die Zufuhr. P.
písku. Us.

Přivažlivý = přivažčivý. Háj.

Přívažník, a, m., vz Převažník.

Přívažnosť, i, f. = převažnosť.

Přívažný = převažný.

Přivažovati, vz Přivážiti.

Přivdati se, hinzuheirathen (o ženské).
Us. Dch.

Přivděčiti, il, en, ení, přivděčovati =
vděčné, milé učiniti, angenehm machen, rei-
zender darstellen. L.

Přívděk, u, m., die Liebkosung, Ein-
schmeichelung. L.

Přivděti, vději, ěl, ěn, ění, přivděvati,
přivdívati, ankleiden. Cf. Přioděti.

Přívečeří, n., die Abenddämmerung. Ros.

Přívečerní, Abend-. Ros.

Přivedení, n., die Herbeiführung. — P.,
navedení, concursus ad delictum intellectu-
alis, consilium delinquendi. Vz Gl. 275.

Přivedený; -en, a, o, herbeigeführt.

Přivěj, e, f, co vítr přivěje, slámu atd.,
také: přívěv, u, m., přívěvky, pl. Na Ostrav.
Tč.

Přívejčitý, beinahe eiförmig. P. listy.
Rostl.

Přivelebiti, il, en, ení, privelebovati, ver-
herrlichen, verklären. L. — se = velebně
přijíti (žertem). Ros.

Přiveličiti, il, en, ení, přiveličovati, při-
většiti, rozmnožiti, vergrössern, vermehren. —
co. Měst. bož. III. 42.

Příveliký, etwas gross. L.

Přivěnčiti, il, en, ení, bekränzen. L. —co.

Přivěniti, il, ěn, ění, přivěňovati = jako
věno přinésti, zur Morgengabe bringen. —
komu co: dům. Záp. měst. 1452.

Přivěrací, zum Zumachen dienend,
Scbluss-. Zlob.

Přívěrek, rku, m., přídavek, ku psaní,
der Beischluss. Plk. - P., der Anschlag,
die Scheuerthür. Us.

Přivěřiti, il, en, ení = ku předešlému
uvěření ještě něco uvěřiti, zuborgen. — co
komu. Přivěřil mu 100 zl. Jg.

Přívěsečnatý (nové), přívěsek mající, mit
Zusatz versehen. P. listy. Rostl.

Přívěsek, sku, m., přídavek, der Anhang,
Zusatz, das Anhängsel. P-ky u provazníků,
die Nachhänger. Rohn. P. směneční, Wechsel-
allonge. P. k spisu, der Anhang. Dch. —
P-skové = částky listové nestálé, jež viseti
se zdají. Rostl.

Příveselý, etwas lustig. Bern.

Přivěsiti, il, šen, ení; přivěšeti, el, en,
ení; přivěšovati, anhängen, anheften, dazu
hängen. Jg. — co: pečeť, V., Půh. II. 361.,
praporečky. Kom. — co, se kam. P. meč
k boku. V., se k někomu. Ros. Ta pečeť
bez jeho vóle přivěšena k listu. Půh. 1.307.
P. někomu papír na záda. Us. P. pečeť
k listu. Arch. 1. 32. Jest mi podporú za pana
Hanuše, jakož jsem p-sil pečeť svú k listu
o 35 kop gr. Prustplechovi. Půh. II. 132. —
co kde. V tom rukojemství na peníze svú
pečeť p-sil k tomu listu. Půh. II 531. — co
za koho. Zaň jsem p-sil pečeť svú Drsla-
vovi. Půh. I. 377. — co proč. Kázáním
krále p-sili jsme pečeť. Arch. I. 58. Své po-

četi k listu na jistosť toho všeho p. Arch.

I. 54. — co komu : škraloup (kaňku). V.

Přívěskování, n., die Anhängselei. Šm.

Přívěskový, Anhangs-. P. chrupavky,
Ssav., bez. Rostl.

Přiveslovati, zuschiffen, herbeirudern. —
co kam: lodí k přístavu, Plk., do přístavu.
Us.

Přívěsť, i, f., Duldungsdorf, ves u Bo-
skovic na Mor. PL.

Přivésti, vedu, veď, veda (ouc), vedl,
veden, ení; přivoditi, il, zen, zení; přiváděti,
ěl, ěn, ění (zastr. přivázeti, el, en, ení), při-
vozovati = k něčemu vésti, dovésti, herzu-,
herbei-, zuführen, geführt bringen; pohnouti;
dohnati, přidržeti, dazu bringen о. bewegen,
vermögen, verleiten, veranlassen ; dosíci, způ-
sobiti, skončiti něco, zu Ende, zu Stande
bringen; příčinou býti čeho, Ursache sein;
způsobiti, zjednati, učiniti, verursachen, ver-
schaffen, bringen, veranlassen; připomenouti,
oznámiti, uvoditi, anführen. Jg. — co, koho :
příklady, Jel.,voIa, Ros., svědky, hosta. Us.
P. důvody. Str. Také přivozuje Ariona
hudce vznešeného Har. I. 52. Kazatel písma
přivádí. Kom. Čtvrtý rok přestupný rok
přivodí. Kom. Smilstvo ne paměť přivozuje.
Lom. Daleko to přivedl. D. Přiveď své přá-
tely. Pass. 586. Přivoditi obecné dobré, li-
stiny. J. tr. — čeho. Abychom aspoň prv-
ního příkladu přivedli, šp. m.: první příklad.
Brt. P. pohanů k poznání, šp. m.: pohany.
Brt. — co komu. Putování nám rozličných
věcí známosť přivodí. Har. P. někomu oř,
St. skl, kupce na dům. Jg. Odpočinutí duši
p. Chč. 452. To jediné obmýšlí, kterak by
sám sobě mnoho zisku přivedl. V. P. 540. —
co v čem. Přivozují v této věci ku pří-
kladu umění lékařské. V. Přivozuje v své
knize dvě osoby, závisť a všetečnost. Har. —
co za co. Apoštolé to za důvod mocný jeho
z mrtvých vstání přivodili, Br. P. něco za
příklad. J. tr. — co, koho s kým: s sebou
hosta. Us. Přivedl s bratrem nemocného otce
domů.— koho do čeho (kam): do úzkosti,
koně do kroku, Us., někoho do škody, Řd.,
do vězení, D., do největší bídy, D., do nebez-
pečenství, Plk., uherské voly do Čech. Har.
To mne přivede do hrobu. Ér. P. 184. Vítr
do dolu p. Vys. Toho kluka už nikdy ne-
přivedou do rozumu. U Rychn. P. někoho
do rovu. Bj. — co, koho kam: pod se, pod
své jho a panství, pod své manství a po-
slušenství p. V. Pod svou moc. Ros. Římané
zemi pod svou moc přivedli. Har. I. 220.
Nepřivedl to nad úmysl. Dch. — co, koho
z čeho, odkud (kam). Vodu z rybníka
do města. Vys. Ze statku lepší užitek ně-
komu p. Boč. P. někoho z míry, Bs., opi-
lého z hospody. Aby z toho slavné jméno
sobě p-dli. Bl. Pavla z Tarsa do Antiochie
přivedl. Sš. I. — co, koho k čemu (čím).
P. někoho k povinnosti, k studu, k hněvu,
k pláči, k svornosti, ke škodě, k hanbě,
k veliké cti, k svobodě, zase k milosti,
k síle; p. něco k místu, dílo ke konci, k do-
konání; někoho ku pokání; co komu ku
paměti; struny k líbeznému hlasu; Památka
na smrť člověka ku ponížení přivodí. V. Tyto
artikule dole psané k pravému a celému