1113

konci jsme p-dli. Zř. F. I. A. 10. S nimi
jsem široce mluvil chtěje ty věci k dobrému
místu p. Hl. Tvá milosť ani toho ráčí staviti,
ani k kterému místu podobnému p. Ps. o zští.
Mluví, co mu slina k ústům přivede. Us. Obec
k dokonalosti p. Har. To Bůh k nápravě při-
vede. Br., J. tr. Zásluha Kristova přivádí nás
k spasení. Kom. Přivedlo mne to k sobě. Jel.
Svou prací k čistotě svědomí p. ; P. něco
k užitku. Chč.302., 608. Jehož (Sergia Pavla)
jménem jiné Šavlovo jméno ku paměti při-
vedeno bylo. Sš. Sk. 153. P. něco k platnosti.
Kos. Ol. 1. 287. Co to dá práce, než to člověk
k místu přivede. U Chocerad. Vk. Žádných
nových okolností přiváděti se nemá, leč
k vyvrácení skutku; Něco k místu a konci,
něco k skutku p. (verwirklichen) J. tr. P.
něco k známosti, k srovnání, k paměti. Bart.
4. 36.. 1. 21. P. někoho k něčemu. Dch. P.
zemi k právu. Arch. I. 52. Člověka ke mně
p-dli. NB. Té. P. někoho ku křesťanské víře.
Výb. II. 6. (Pass.). K hýření přivedla sluhy
(svedla), aby vílili. ZN. Kupitele svého
k tomu držeti a p. mám, aby list . . za-
choval. Tov. 4. P. někoho k vlastnictví, Rd.,
dluh k zaplacení., J. tr. To k strnutí mne
přivodí. Kom. Úmysl svůj k místu p. D.
Mysl k jiným věcem p. Jel. P. koho ku
pádu. Troj. Rodinu svou ke zkáze p. Sych.
Rudy k užitku, k užitkům p. Vys. K srdci
si něco p. Reš. Někoho k žebrotě p. Us.
P. někoho k povinnosti zákonem, k něčemu
slovy, V., trestem. Us. Leností dobré vlohy
k zmaření p. Bl. Aby příběhy ty podlé týchž
práv k uvažování přivozovány byly. Pr.
měst. — koho v co: koho v bídu a nouzi;
království v poslušenství. V. Přivésti někoho
v mír, Pass., v záhubu, ve zkázu, v po-
robu. D. Něco v pochybnosť a hádku p.
Plk. P. něco zase v bývalý stav n. způsob,
J. tr., v písemnou paměť, Bart. 1. 2., ně-
koho v hanbu. Sš. Přivedl mě ve tmy a ne
v světlo. BO. P. vědu v před, vorwärts
bringen, jest germ. m.: vědu zvelebiti, zdo-
konaliti atd. Brs. 153. — co, koho na co,
na koho. P. někoho na nic (vz Nic), na
mizinu, na chudobu, na zahynutí, na utíkání,
na. záhubu, na zkázu, na (pravou) cestu, na
jiné domnění n. mínění. V. To mne přivede
na máry. Er. P. 184. Něco na sebe p., an
sich bringen. J. tr. Blud ten starší vykla-
datele na všelijaké výmysly přiváděl. Sš. L
80. Všecko na peníze p. (uvésti). Chč. 376.
Někací Čermáci přivedli jej na něho. Pč.
18. Přivádí si zisk na zkázu jeho živnosti.
U Solnice. Však já na to řeč přivedu. Dch.
Může-li na mne svú vinu p. kterým právem.
Kn. rož. 132. P. něco na jevo, na světlo,
Jg., někoho na útěk, na zmar, něco někomu
na mysl. D. Někoho na místo bezpečné p.
Har. Přivede Bůh na soud všeliký skutek.
Kom. Přivedu na vás právo, Sych., svědky
(povedu). Us. Něco na nejvyšší stupeň p.,
Kom., vodu na rybník p. Vys. P. někoho
na žebrotu. Us. To ho na mošnu přivedlo.
Sych. Kdo Martínka často světí, husy, koury
mu zaletí; dům, dvůr, louku i dědinu, při-
vede vše na mizinu. Reš. — koho oč. Při-
vedl (= připravil) mě o všecko. U Rych.
črk. — co jak. To mě přivedete Hned du-

dákem (= uděláte). U Dobrušky. Vk. A p-dl
je bez násilí. Sš. Sk. 59. Pavel oddílně způ-
sobem napomínky kladnou stránku přivodí.
Sš. I. 76. P. někoho někam z něčího po-
ručení. Žer. Záp. II. 93. Zemi české bohat-
ství tímto obyčejem přivedl. Let. 3. Důvody
v cizím smyslu přivozovati. Štr. P. co pří-
kladem. J. tr. — co na koho čím, kdy.
P. něco na sebe splácením, výplatou. J, tr.
Půhon námitkami na zmatek p. Pr. Věc při
dražbě na se p. (koupiti). J. tr. P. (=způ-
sobiti) něco kúzly a čáry. Št. N. 182. Aby
je příkladem (svým) Bohu přivedl. Hus. I.
413. — koho proti komu. Strana, proti
které se svědkové přivodí, chtěla-liby, bude
moci odpustiti přísahu, CJB. 413. — co (od-
kud) kam. Něco s jiného na sebe p. Kom.
Vrátný šed přivedl jej před vévodu. GR.
P. koho před krále. Alx. Mnoho zaneprázd-
nění a súdů před pány přivádí. Tov. Ciesař
káza dievku před sě p. tu chvíli. Kat. 1838.
— s adv. Ten to daleko přivedl. Us. Dch.
S tím dílem to daleko přivedl. Us. u Rychn.
— že. Přivedli ho k tomu, že to učinil. Kos.
Přivedli to k tomu, že město odpadlo. V.—
aby. Nemohli ho k tomu p., aby věřil. V.
Přivedli ho k tomu, aby se zarděl, V., aby
se lečemus modlil. Br.

Přivěšení, n., das Anhängen. P. kolku.
Belegung einer Beilage mit dem Stempel-
bogen. J. tr.

Privěšený; -en, a, o, angehängt. P, pečeť.
Vz Přivěsiti.

Privet, vz Prevét.

Přívět, u, m., rus., zdvořilosť, přívětivosť.
die Höflichkeit, Freundlichkeit. Div. z och.

Přívětevnatý, subramosus. Rostl.

Přívětice, dle Budějovice, ves v Roky-
cansku. Vz S. N.

Přivětiti, il, ěn, ění = přituliti. Kdo se
k tobě p-tí. V písni duchovní: Tvůrce mocný.
Mš.

Přívětivě, přívětlivě, zastr. přívětně =
laskavě, vlídně, liebreich, freundlich. V. P. na
někoho promluviti, D., někoho přivítati. Vrat.

Přívětivosť, i, f., přívětlivosť (zstr.pří-
větnosť) = ochotnosť, laskavosť, příchylnost.
V., vlídnost v obcování všeobecném, i když
ani osobní poměry ani zisk k tomu nenutkají.
Hš. Vz S. N. Die Holdseligkeit, Artigkeit,
Freundlichkeit. P. přetvářená. D. P. k někomu
zachovati, Br., někomu ukazovati. Kram. Bez
vlídnosti a p-sti býti. V., p. potratiti. V. P.
k někomu prokázati. Kram. P. k hostem, D.,
ke mně, Br., k cizincům. Jel. — Jg.

Přívětivý, přívětlivý (Ros.; zastr. pří-
větný); přívětiv, a, o = laskavý, ochotný,
vlídný, liebreich, freundlich, holdselig, leut-
selig, menschenfreundlich, artig. V. P. obco-
vání, V., obyčej. Kom. — komu. Buď nižším
přívětiv. Kom. Všem ctnostným přívětivá'
byla. Háj. — ke komu čím. Láskou kře-
sťanskou k někomu p. býti. V.

Přívětnosť, i, f., vz Přívětivosť.

Přívětný, vz Přívětivý.

Přivětrovati, dazu worfeln. Ros. — co:
obilí. Jg.

Přivětšení, der Zuwachs. Šm.

Přivětšiti, il, en, ení; přivětšovati =
větším učiniti, rozmnožiti, přitížiti, vergrös-