Předchozí (1116)  Strana:1117  Další (1118) |
|
|||
1117
|
|||
|
|||
Přivlažniti, il, ěn, ění, laulich machen.
Ros. Přivlažnouti = přivlhnouti. Ros.
Přívlažný, laulich. D.
Přivléci, vleku, vlekl, čen, čení; přivlék-
nouti, přivlíknouti, ul, ut, utí; přivlékati, přivlíkati, přivláčiti, přivláčeti = vláčením přitáhnouti, herbeiziehen, zuschleppen. Jg. Vz Vléci. — se — přitáhnouti se, schlep- pend herbeikommen, sich herbeischleppen. — se ke komu, k čemu. Štěstí., — koho zač: za vlasy. Přivlečení, n., die Herbeiziehung.
Přivlečený; -en, a, o, herbeigezogen. Vz
Přivléci. Přivlhnouti, hnul a hl, utí, noch mehr
feucht werden. Ros. Přívmáčknutý, subimpressus. P. lebka.
Rostl. Přívnada, y, f., přivnadění, louzení k ně-
čemu, die Anköderung, Anreizung. P. k dobru. Sš. I. 81., 82. — Kalina. Přivnadění, n., die Anlockung. D.
Přivnaděný; -ěn, a, o, angelockt. Us.
Přivnaditi, il, děn, dění a zen, ení, při-
vnazovati = přivábiti, anlocken, anködern, ankörnen. Jg. — koho k čemu. Leg., M. Přívod, u, m., das Hinführen, Anführen,
die Zuführung. Ros. — P., navedení, Anlei- tung, f. Někteří nemají p-du k tomu a na- učenie, aby panenstvo zachovali. Št. N. 6. — P., převedení, die Uibertragung. Věna všecka, p. věn..., ty všecky věci zapisují se v trhové dsky. Vl. zř. 145. O p. věna vz více v Vš. 568. Přívodce, přivoditel, e, m., der Zu-,
Anführer. P. mrtvých. Hlas. Přivodice, e, f., pulsovní žila, tepna,
arteria, die Pulsader ; opak: odvodice, krevní žíla, die Blutader. Krok. H. 288., Ssav. 15. P., vena, die Blutader. Rostl. — Poznam. Vezme-li se srdce za střed krvoběhu, lépe slove přivodice vena, odvodice pak arteria. Jg.- Přivodič, e, m. = přivoditel, der Zu-
führen — P., náčiní u stříkačky přívodicí vodu, der Zubringer. — P., adductor, sval. Vz S. N. Přivodičný, od přivodice, Blutader-. P.
žíla, krev. Rostl. Přivoditel, e, m., der Zuführer. Ctib. Vz
Přivodič. Přivoditi, vz Přivésti.
Přívodní, am Wasser gelegen. P. úřad,
Wasserbehörde, f. Rk. Přívodník, a, ш. = přivoditel. Ros. —
P., návodce, der Anleiter. Bern. Přívodný, přivodící, zuführend. P. žíla.
Vz Přivodice. Krok. Přivochlovati, dazu hecheln. — co, čeho.
Vz Při-. Přívoj, e, přívojník, u, m., das Deichsel-
eisen. Čsk. Přivolání, přivolávání, n., die Herbeiru-
fung. Přivolaný; -án, a, o, herbeigerufen. Us.
Přivolati, přivolávati, herbeirufen. — co,
koho. Dřív se na se spoléhej, potom Boha přivolej. Ve Slez. Tč. P. neduhy. Jel. — koho nač; na pomoc. Kom. — koho k če- |
mu. Vz Kaše. I p-lal est fojt k sobě dva
konšely. NB. Tč. — si co v co : v mysl. Šm. Přívole, e, f. přivolení. Šm., Rk.
Přivolení, n., die Einwilligung, der Bei-
tritt. P. své k něčemu dáti. Šm. S p-ním. Us. Bez jeho p. nebojovali. Krok. Přivoliti, il, en, ení, přivolovati, einwil-
ligen, genehmigen, beitreten, beipflichten, bewilligen, zustimmen, zugestehen. — co, Buoh tě nespasí bez tvé vóle, neb musíš hřiech odvoliti a dobrosť přivoliti. Hus. I. 34. — k čemu: ke všemu p. D. K tomu nikdy nepřivolím. D. Šavel pak p-il k usmr- cení jeho. Sš. Sk. 90. On k tomu p-lil. Pč. 37. K témuž p-lila jakož Václav a túž smlúvu přijala; P-lil k tomu vymazání. Půh. II.461., 522. K něčí prosbě p. GR. K odsouzení jeho bezdečně jsem p-lil. V. — Jel., Sych., Ros — komu. Žádnému nepřivolila (se neza-
vdala). Klat. — s inft. Ať přivolí s námi zde zůstati. Solf. — aby. Přivolte k tomu. abych se spolku vašemu přivtělil. Sych. Přivol, aby póhon jeho na pana Jindřicha vypsán byl do Brna. Půh. II. 572. — se (k čemu). Tak se pan S. přivoluje, aby to stálo do druhého sněmu. Půh. II. 223. Poněvadž se k tomu p-lil. Půh. II. 223. - k čemu jak. P. k jednotě s dobrým roz- myslem. Arch. I. 55. Přívolný, einwilligend, zustimmend, willig.
Přivolující, zustimmend. P. strana.
Přívoňavý, vz Přívonný.
Přivonění, n., das Zuriechen. Něco dáti
k p., etwas zu riechen geben. P. ku kvít- kům. Kram. Přivoněti, ěl, ění; přivonívati, přivoňo-
vati, dazu riechen, be-, anriechen. — k čemu : ku kvítku. Kram. Přívonný, přívoňavý, schwach riechend.
Rostl. Přívora, přívorka, y, f., čím se přivírá,
příhrada, der Verschluss, die Schranke, die Stange zum Zumachen. Kom. L. 15. 1. — P., příhrada mezi koňmi, Stallbaum, m. D. — P., překážka, das Hinderniss, die Scheide-
wand. Jel. Přes p-ru vrci (přes šňůru te- sati, meze přeorati). V. — P., nástěnek, z ně- hož dobytek píci žere, die Raufe. D, Přivorati, v obec. mluvě m.: přiorati.
Přívorný, hinderlich, zugeriegelt, ver-
schlossen. P. jáma. Sš. Bs. Přívory, dle Dolany. P. hořejší a dolejší,
vsi u Lab. Kostelce. PL. Přivoskovati, noch mehr wichsen. Ros.
Přivosť, i, f., svárlivosť, hašteřivosť, škor-
pivosť, die Zanksucht, Streitsucht. P. a ne- pojnosť pochází ze zložádosti. Sš. Ž. 138. Jak toho již nemravnosť jejich, zvláště pak p. a chlípnost' dokazovaly. Sš. I. 154. (Hý.), Měst. bož. V. 128. Přívoz, u, ш., převoz, místo, kde přes
vodu převážejí a převážení samo, die Uiber- fahrt, Uiberfuhr. Jg., ZN. Plaviti se, pře- plaviti se přes p.; jíti přes p. V. Mzda, peníz od p-zu. V. Peníze má za vodou a chtí mnoho od přívozu (o chlubném). Č. — P., přivezení, die Zufuhr. P. zboží. J. tr. Zápověď p-zu, das Einfuhrsverbot. J. tr. — P., a, m., ves n Mor. Ostravy. PL. - P. kamenný, ves u Jílového. PL. |
||
|
|||
Předchozí (1116)  Strana:1117  Další (1118) |