1117

Přivlažniti, il, ěn, ění, laulich machen.
Ros.

Přivlažnouti = přivlhnouti. Ros.

Přívlažný, laulich. D.

Přivléci, vleku, vlekl, čen, čení; přivlék-
nouti, přivlíknouti, ul, ut, utí; přivlékati,
přivlíkati, přivláčiti, přivláčeti = vláčením
přitáhnouti, herbeiziehen, zuschleppen. Jg.
Vz Vléci. — se — přitáhnouti se, schlep-
pend herbeikommen, sich herbeischleppen. —
se ke komu, k čemu. Štěstí., — koho
zač: za vlasy.

Přivlečení, n., die Herbeiziehung.

Přivlečený; -en, a, o, herbeigezogen. Vz
Přivléci.

Přivlhnouti, hnul a hl, utí, noch mehr
feucht werden. Ros.

Přívmáčknutý, subimpressus. P. lebka.
Rostl.

Přívnada, y, f., přivnadění, louzení k ně-
čemu, die Anköderung, Anreizung. P. k dobru.
Sš. I. 81., 82. — Kalina.

Přivnadění, n., die Anlockung. D.

Přivnaděný; -ěn, a, o, angelockt. Us.

Přivnaditi, il, děn, dění a zen, ení, při-
vnazovati = přivábiti, anlocken, anködern,
ankörnen. Jg. — koho k čemu. Leg., M.

Přívod, u, m., das Hinführen, Anführen,
die Zuführung. Ros. — P., navedení, Anlei-
tung, f. Někteří nemají p-du k tomu a na-
učenie, aby panenstvo zachovali. Št. N. 6. —
P., převedení, die Uibertragung. Věna všecka,
p. věn..., ty všecky věci zapisují se v trhové
dsky. Vl. zř. 145. O p. věna vz více v Vš. 568.

Přívodce, přivoditel, e, m., der Zu-,
Anführer. P. mrtvých. Hlas.

Přivodice, e, f., pulsovní žila, tepna,
arteria, die Pulsader ; opak: odvodice, krevní
žíla, die Blutader. Krok. H. 288., Ssav. 15.
P., vena, die Blutader. Rostl. — Poznam.
Vezme-li se srdce za střed krvoběhu, lépe
slove přivodice vena, odvodice pak arteria.
Jg.-

Přivodič, e, m. = přivoditel, der Zu-
führen — P., náčiní u stříkačky přívodicí
vodu, der Zubringer. — P., adductor, sval.
Vz S. N.

Přivodičný, od přivodice, Blutader-. P.
žíla, krev. Rostl.

Přivoditel, e, m., der Zuführer. Ctib. Vz
Přivodič.

Přivoditi, vz Přivésti.

Přívodní, am Wasser gelegen. P. úřad,
Wasserbehörde, f. Rk.

Přívodník, a, ш. = přivoditel. Ros. —
P., návodce, der Anleiter. Bern.

Přívodný, přivodící, zuführend. P. žíla.
Vz Přivodice. Krok.

Přivochlovati, dazu hecheln. — co, čeho.
Vz Při-.

Přívoj, e, přívojník, u, m., das Deichsel-
eisen. Čsk.

Přivolání, přivolávání, n., die Herbeiru-
fung.

Přivolaný; -án, a, o, herbeigerufen. Us.

Přivolati, přivolávati, herbeirufen. — co,
koho. Dřív se na se spoléhej, potom Boha
přivolej. Ve Slez. Tč. P. neduhy. Jel. —
koho nač; na pomoc. Kom. — koho k če-

mu. Vz Kaše. I p-lal est fojt k sobě dva
konšely. NB. Tč. — si co v co : v mysl. Šm.

Přívole, e, f. přivolení. Šm., Rk.

Přivolení, n., die Einwilligung, der Bei-
tritt. P. své k něčemu dáti. Šm. S p-ním.
Us. Bez jeho p. nebojovali. Krok.

Přivoliti, il, en, ení, přivolovati, einwil-
ligen, genehmigen, beitreten, beipflichten,
bewilligen, zustimmen, zugestehen. — co,
Buoh tě nespasí bez tvé vóle, neb musíš
hřiech odvoliti a dobrosť přivoliti. Hus. I.
34. — k čemu: ke všemu p. D. K tomu
nikdy nepřivolím. D. Šavel pak p-il k usmr-
cení jeho. Sš. Sk. 90. On k tomu p-lil. Pč.
37. K témuž p-lila jakož Václav a túž smlúvu
přijala; P-lil k tomu vymazání. Půh. II.461.,
522. K něčí prosbě p. GR. K odsouzení jeho
bezdečně jsem p-lil. V. — Jel., Sych., Ros

— komu. Žádnému nepřivolila (se neza-
vdala). Klat. — s inft. Ať přivolí s námi
zde zůstati. Solf. — aby. Přivolte k tomu.
abych se spolku vašemu přivtělil. Sych.
Přivol, aby póhon jeho na pana Jindřicha
vypsán byl do Brna. Půh. II. 572. — se
(k čemu). Tak se pan S. přivoluje, aby
to stálo do druhého sněmu. Půh. II. 223.
Poněvadž se k tomu p-lil. Půh. II. 223. -
k čemu jak. P. k jednotě s dobrým roz-
myslem. Arch. I. 55.

Přívolný, einwilligend, zustimmend, willig.

Přivolující, zustimmend. P. strana.

Přívoňavý, vz Přívonný.

Přivonění, n., das Zuriechen. Něco dáti
k p., etwas zu riechen geben. P. ku kvít-
kům. Kram.

Přivoněti, ěl, ění; přivonívati, přivoňo-
vati, dazu riechen, be-, anriechen. — k čemu :
ku kvítku. Kram.

Přívonný, přívoňavý, schwach riechend.
Rostl.

Přívora, přívorka, y, f., čím se přivírá,
příhrada, der Verschluss, die Schranke, die
Stange zum Zumachen. Kom. L. 15. 1. —
P., příhrada mezi koňmi, Stallbaum, m. D.

— P., překážka, das Hinderniss, die Scheide-
wand. Jel. Přes p-ru vrci (přes šňůru te-
sati, meze přeorati). V. — P., nástěnek, z ně-
hož dobytek píci žere, die Raufe. D,

Přivorati, v obec. mluvě m.: přiorati.

Přívorný, hinderlich, zugeriegelt, ver-
schlossen. P. jáma. Sš. Bs.

Přívory, dle Dolany. P. hořejší a dolejší,
vsi u Lab. Kostelce. PL.

Přivoskovati, noch mehr wichsen. Ros.

Přivosť, i, f., svárlivosť, hašteřivosť, škor-
pivosť, die Zanksucht, Streitsucht. P. a ne-
pojnosť pochází ze zložádosti. Sš. Ž. 138.
Jak toho již nemravnosť jejich, zvláště pak
p. a chlípnost' dokazovaly. Sš. I. 154. (Hý.),
Měst. bož. V. 128.

Přívoz, u, ш., převoz, místo, kde přes
vodu převážejí a převážení samo, die Uiber-
fahrt, Uiberfuhr. Jg., ZN. Plaviti se, pře-
plaviti se přes p.; jíti přes p. V. Mzda,
peníz od p-zu. V. Peníze má za vodou a
chtí mnoho od přívozu (o chlubném). Č. —
P., přivezení, die Zufuhr. P. zboží. J. tr.
Zápověď p-zu, das Einfuhrsverbot. J. tr. —
P., a, m., ves n Mor. Ostravy. PL. - P.
kamenný, ves u Jílového. PL.