Ш8

Přívozec, zce, m., něm. Privosten, ves
u Horšova Týna, vz S. N. — P., ves u Se-
dlčan. PL.

Přívozek, zku. přívozík, u, m., der
Beiwagen. Šm.

Přivozitel, e, m., der Zuführer.

Přivozitelka, y, přivozytelkyně. ě. f.,
die Zuführerin.

Přivoziti, vz Přivézti.

Přívozné, ého, n.. plat od přívozu, Uiber-
fuhr-, Fahrgeld, n., Schifffracht, n., Schiff-
zoll, m. Dáti přívozného. Ros., Sych. P. pla-
titi. Us. Přívozný přivozné míti chce (plat).
Kom. Vz Přívoz.

Přívozní, Einfuhrs-. P. zboží, obchod,
list, zápověď. J. tr. — P., Uiberfuhr-. P.
loďka, plat.

Přívoznice, e, přívoznička, y, f., die
Uiberführerin.

Přívoznický, Fährmann-. Ros.

Přívoznictví, n., das Fährmannsamt, -ge-
sehäft.

Přívozník, převozník, a, m., der Fähr-
mann. V. Pekelný p. (Charon). V. Čert jím
vládne, jako přívozník lodí. Boč. P. pří-
vozné míti chce. Kom.

Přívozný, -zní, od přívozu, co ku pří-
vozu náleží, zur Uiberfuhr gehörig. P. peníz,
loď. V. — P., týkající se přivážení odjinud,
Einfuhr-. P. clo, plat celní, zápověď. Úp.
trest, zákon. P. zboží (statek), obchod, list
(Einfuhrs-).

Přivozování, n., vz Přivézti.

Přívrat, u, m., zvrat, die Schleuder beim
Schlittenfahren. D. — Na přívrat je tam =
zlá cesta. Us. — P., u, m., ves u Litomyšle.
PL.

Přivrátiti, il, cen, ení, přivracovati, tro-
chu vrátiti, obrácením směr naznačiti, na-
mířiti, beikehren, hinzuwenden, richten. —
koho kam. Pán apoštoly, aby řádně do
vlasti došli, na cestu p-til. Sš. J. 123. —
kdy kam. Ale tenkráte v čas poslední ve-
škero tvorstvo v počátečný stav blažený
převráceno bude. Sš. Sk. 42.

Přívratník, a, m., der Portier. Šm.

Přívratný, ého, m., der Portier. Šm.

Přivrávorati se, hertaumeln. — se kam:
ku dveřím. Us. Všk., Č.

Přivřeštěti, ěl, ění, dazuschreien. Ros.

Přívrh, u, m., der An-, Zuwurf. Jg.

Přivrhnouti, ul, ut, utí; přivrci, přivrhu,
žeš, hou, vrhl, vržen, ení; přivrhovati = při-
hoditi, přindati, přidati, zuwerfen; něco
k napravení, k spravení zůstaviti, hinwerfen
(dass es Jemand verbessere); přisouditi, při-
čísti, připsati, zurechnen; p. se= přidati se,
dazu kommen, dazu schlagen. Jg. — co jak.
Jestliže se co mimo vývažek přivrže, pří-
vržek jest. Kom. — co, se k čemu. Když
zimnice k nemoci se přivrže. Ja. P. (připo-
čísti) někoho k pánům. Scip. — D. — co
komu: šaty krejčímu. Jg. — V. — se kam.
Když rak na cecky se přivrhne. Ras. — se
kde. Kdyby na miestech žilovatých paže
přivrhl se rak. Ras. — Jg.

Přívrcholnatý, drobet vrcholatý, etwas
hügelig. Rostl.

І. Přivříti, vru, vřel, en, ení (na Slov.
et., -etí); přivírati, ein wenig zumachen.

anlehnen, zusperren. — abs. Kdež jest mnoho
rukou, přivírej. Br. — co : dvéře, Ros., oči,
Ottersd., ústa (mlčeti). Lom. — čeho. Po-
třebí přivírati měšce. Rým. Co platno chléva
přivírati, když jiní krávy pokradli. V, P.
úst (mlčeti). Koc. — co komu čím: dítěti
prsty dveřmi. Ros. — koho k čemu. Na-
stavivši v židovinu (v skraně) jeho hřebi
udeři kladivem skrze mozk a přivřela jej
k zemi (defixit). BO.

2. Přivříti, přivřeli, vru, vřel, ení; při-
vírati = trochu vříti, ein wenig sieden;
vřením přibyti, navříti, durch Sieden grösser
werden; přivařiti se k čemu, sich anlegen,
anbrennen. Plk., L.

Přívroubečkovaný, subcrenulatus. P.
listy. Rostl.

Přivroubiti, il, en, ení, přivrubovati, hin-
zukerben. — co, čeho. V.

Přivrsknouti, knul a kl, ut, utí, přivr-
skovati= přivříti. — co čím: prsty dveřmi.
Na Mor. Brt. Vz Přivrznouti.

Přívrší, n., malý vrch při větším, der
Nebenhügel, die Anhöhe. V., Háj.

Přívršně, anstiegsam. Dch.

Přívršný, am Berge gelegen. P. štěpnice.
Us. Dch.

Přivrtati, zubohren. — co: tři díry. —
čeho: der. Vz Přibrati, Při-. — komu.
Když je kráva nemocná, to se jí přivrtá
(jakýs lék na ucho). U Ostrav. Tč.

Přivrtěti se, ěl, ění. - se ke komu
(přilouditi se). Ros.

Přivrtiti, zumahlen. — co kde: krupici
na žernách. Na Ostrav. Tč.

Přivrznouti, ul, ut, utí, na Slov. = při-
vříti, přiskřípnouti, klemmen, quetschen zwi-
schen der Thür. — co komu. Dvéře mu
prsty přivrzly. Bern. — co kam: nohu do
dvéří. Koll. — se. Bern. Cf. Přivrsknouti.

Přívržek, žku, m., přídavek, die Zugabe,
der Zuschlag, Zuschuss. Kom. Vz Přivrh-
nouti. P. k dani (přirážka). J. tr.

Přívrženec, nce, m., der Anhänger, slovo
nové. Mš.

Přivržení, n., die Zuwerfung, Zugabe.
Vq. 1156.

Přivrženosť, i, f., die Parteinahme. Šm.

Přivrzenstvo, a, n., der Anhang (Per-
sonen). Šm.

Přivržený; -en, a, o, zugeworfen.

Přivstati, vstanu, stal, ání; přivstávati
= drobet vstáti, aufstehen; časně vstáti,
früh aufstehen. Jg. — kdy. Myslivosť učí
ráno přivstávati. Cyr. — k čemu. Ráno
přivstávají k loupeži. Br. — (komu) na
co, na koho (jak). Zmužilou myslí na
pomoc p. Troj. 75. Přivstal jsem si na to.
Toms. P. si na cestu. Ml. Na toho si musíš
z rána přivstati (jest chytrý). Prov.

Přívstoupavý, subascendens. P. nažkové
rohy. Rostl.

Přívstřícný, suboppositus. P. větev. Rostl.

Přivštípiti, il, en, ení, přisaditi, hinzu-
pflanzen, anpfropfen. — co k čemu : k tělu
církve někoho p. Kom.

Přivtělenec, nce, m., der Einverleibte.
Mus.

Přivtělení, n., die Incorporirung, Einver-
leibung, Einreichung. J. tr. P. královny vče-