1119

lám. Us. Všk. P. k židovstvu. Ne teprv
nějakým k národu tomu p-ním. Sš. Sk. 128.,
I.113. (Hý.).

Přivtělenosť, i, f. = přivtělení. Ros.

Privtělený; -en, a, o, einverleibt, incor-
porirt.

Přivtěliti, íl, en, ení; přivtělovati, ein-
verleiben, vereinbaren, incorporiren. — co,
koho, se k čemu. Cizí vojsko k svému p.
D. P. se k něčí straně. Sych. P., připojiti
něco k něčemu. J. tr. Země celá (fenická)
ku provincii syrské přivtělena byla; Ač
ovšem jakým způsobem by k lidu_ božímu
pohané měli přivtěleni býti; Slova o Šavlu . ..
rukopisové řečtí k následující hlavě přivtě-
lují; Avšak musejí-li všichni pohané napřed
k Israelovi se p. ?; Veliký zástup přivtělen
byl ku věrců Páně. Sš. Sk. 135., 43., 92., 119.,
136. (Hý.).— se kam jak. S láskou k ostatní
církvi ze židů shromážděné p. se měli; Že
pohané, mají-li se křesťany státi, dříve pro-
středkem obřízky israelskému lidu p. se mu-
sejí. Sš. Sk. 98., 133. (Hý.). Dokud se nebyli
obřezáním a podnikáním celého zákona ku
starozákonnému lidu přivtělili. Sš. Sk. 166.
— kdy. Mezi nimi sám Jidáš také po po-
líbení Páně opět k vrahům jeho se přivtělil.
Sš. J. 272. — komu. P. se spolku něja-
kému. Sych. Matku včelám p. Us. Všk.

Přivtípiti se, il, ení, durch seinen Witz
auf den wahren Sinn kommen, etwas be-
greifen. Šm.

Přivundati, přivundávati = přistaviti,
zusetzen. — co kam: hrnec k ohni. Jg.

Přívuzenství, n. = příbuzenství. Tobě
p-stvím přilúčena jest. BO.

Přívuznice, e, f. -= příbuznice, die An-
verwandte, zastr.

Přívuznosť, i, f. = příbuznosť, zastr.

Přívuzný (zastr.) = příbuzný, verwandt.
Obdržeti něco p-ným právem, jure affinitatis.
BO. — P., povinný, schuldig. Vz Příbuzný.

Přivý, strsl. рьrivъ (contentiosus), příp.
-іvъ. Mkl. B. 223. P., přiv, a, o, kdo se
rád pře, na odpor staví, svárlivý, hašterivý,
škorpivý, hádavý, zanksüchtig, streitsüchtig.
Byli na svůdnici sporni a přivi. Sš. O. 196.,
Rkp. 15. stol.

Přivyčný. Neostane ižádný p. vjeho kra-
jinách, nec ullae reliquiae in regionibus ejus
manebunt. BO.

Přivydělati si něco čím: soukromým
vyučováním, sich dazu erwerben.

Přivyhledati, přivyhledávati, noch dazu
aufsuchen. Kram. — co, čeho k čemu.

Přívyk, u, m., přivyknutí, die Angewöh-
nung. Modlitba ta z úst jejich jednohlasně
vyšla ne z nějakého p-ku ani z předřeku.
Sš. Sk. 50.

Přivykati, vz Přivyknouti.

Přivyklosť, i, f., die Gewohnheit. Ros.

Přivyklý, gewöhnt. Ta už byla přivy-
klejší. Us. V. — čemu: práčem (pracovitý),
Kos., hříchům, Br., uzdě. D.

Přivyknouti, knul a kl, utí; přivykati,
přirykovati = zvyknouti, gewöhnen; v cizině
zdomácněti, gewöhnen. Jg. — abs.'Bude se
mu stýskati, dokud nepřivykne. Us. — čemu:
pracem, Ros., cizí stravě. Jg. Lidé zase jemu
p-kli. BN. P. zlému bydlu. Chč. 632.' Ale

ani zbytečnostem neměli přivykati skrze ta-
kovouto sdílnost Sš. Sk. 33. — k čemu.
Jak přivykne k něčemu příroda, to robí.
Us. ve Slezsku. Tč. — čemu kdy. Čemu
přivykneš v mladosti, budeš činiti v sta-
rosti. Prov. Jg. — kde. Dítě hned mezi
jinými přivykne. Ros. — s inft. Přivykl
s ním choditi. Br. — nač, šp. Cf. Na vykati.

Přivyknutí, n., die Angewöhnung, Ge-
wohnheit. Jest jen o p. činiti. Ros.

Přivyknutý =přivyklý. Na Slov. Born.

Přívykrajovaný, submarginatus. P. list.
Rostl.

Přívykrojený, subexcisus. P. list. Rostl.

Přivymysliti, il, šlen, ení; přivymýšleti,
el, en, ení, hinzudichten, noch ersinnen. —
co k čemu: nové bludy k starým. Plác.

Přívyříznutý, subexcisus. P. list. Rostl.

Přivyskakovati sobě. dazu hüpfen. Kom.
L. 25. 5.

Přivyskovati, zujauchzen. Us. Tč. P. si.
Kom. L. 25. 5.

Přívyšek, šku, m., die Erhöhung, der
Aufschlag. P. platu. Jg. — P. cla. Bern.

Přivýšina, y, f., jméno podlouhlého hřbetu
horního západně od Brad u Jičína. Lpř.

Přivýšiti, il, en, ení; přivyšovati, erhöhen.

— čeho: mýt. Boč.

Přivýšov, a, m. nebo Nová ves, Přebey-
schow n. Neustadt, ves u Chlumce n. C. PL.

Přivyzískati, hinzugewinnen. — komu
čeho čím: sobě kupčením. Hlas.

Přivzdychovati, zuächzen. — si. On si
dycky p-chuje, když o své nebožce mluví
Us. Tč.

Přivzetí, n., die Hinzunahme, Hinzuzie-
hung.

Přivzíti, vezmu, vezmi, ma (ouc), vzal,
at, etí, dazunehmen, zuziehen. — čeho. Při-
vezmi i nejlepších bravů. Br. — co, koho
k čemu. J. tr. Muže k sobě p., V., vojáky,
Cyr., p. ke dvoru = táhnouti, jíti. D. —
Jel. — co, koho nač: na pomoc, Mach.,
práci nějakou na se p. Jel. — Jg.

Přivzouti, ul, ut, utí, přisouti, anziehen.
Aqu. — co: boty.

Přívztažený; -en, a, o, ein wenig zu-
sammengezogen. P. oči. BO.

Přívzteklý, ein wenig wüthend, unge-
stüm. Plk.

Příz, vz Přízeji.

Přízadek, dku, m., der Haarbeutel (hinten
an einer Kaiesse). Šm.

Přízadní, etwas schlecht. P. mouka. Jg.

Přizachovati, dazu ersparen. Us.

Přizák, a, m., der Garnhändler. Sych.

Přízakončitý, subacuminatus. P. ušet,

Přízatvrdlý, ein wenig verhärtet. Rostl.

Přizavěsiti, il, šen, ení, přizavěšeti, el,
ení, noch dazu hängen. L.

Přizavolati, noch Jemanden herbeirufen.

— koho kam. Jiného ďábla k sobě přiza-
volal. Pass.

Přizavříti, zavru, vřel, en, ení, ein wenig
zumachen. Vz Přivříti. — co.

Přízba, y, f., pitvor, přídvoří, der Vor-
hof. Slov. Bern.

Přízbíhavý, subdecurrens. P. list. Rostl.

Přizbrojiti, il, en, ení, noch mehrere aus-
rüsten. — čeho : vojínův. Vz Při-,