1120

Přizdáti se, přisníti se, träumen, schei-
nen. — komu. Ros.

Přízděnek, nku, m., přístěnek, výstupek,
das Nebenzimmer, Alkove. Jg.

Přízdí, n., vz Přízednice.

Přizdisral, a, m., v již. Čech.=úzkost-
livý člověk, ein furchtsamer Mensch. Kts.

Přizdíti, zdím, il, zděn, ění; přizdívati,
an-, hinzumauern. — co: komoru. Jg. —
co k čemu: ke zdi. Ros. čeho. St. skl.

Přízdoba, y, f., die Dekoration.

Přízdobný. P. malba, die Ornamenten-
malerei. Dch.

Přizdvihnouti, zdvihni, hnul a hl, ut a
žen, utí a žení; přizdvihovati = trochu zdvih-
nouti, ein wenig Höher heben, anheben; po-
moci zdvihnouti, helfen lieben. Jg. — co,
koho : svár, lid. — čeho: hlavy. Kom. L.
107. — čeho kam: očí k nebi. — co, se
čím: osu u vozu heverem. Us. — se na
čem, v čem: na mysli, v mysli. — co
komu: nůši. Us.

Přízdvojený, subgcminatus. Rostl.

1. Příze, vz Přízeji.
2. Příze, e, f., na Mor. pfaza, na Slov.
prádza = přádlo ku tkání hotovené, předivo,
přádlo, das Garn. Koř. pred (vz Přísti);
pred + ja = točenina, stočenina, něco stoče-
ného, ďas Gedrehte. Mkl. B. 81., Hý. Cf.
Gb. HI. 106. P. angorská, bavlněná, bílá,
červená, česaná, desítipásmová, dvojitá, k háč-
kování, hrubá, koncová, konopná, kopřivová,
koudelná, krajková, křečná (hrubá), lněná,
lotová, mašinová, osnovní, outková, pačesná,
polovičná osnovná, prošívací, punčochová,
režná, ruční, strojnická, tenká, tkadlcovská,
tlustá, turecká, velbloudí, vlněná, vodní,
vochličková, vozní, Kh., zmodrchaná, k zna-
menání, ženměná. Jg. Příze hrubá: hrubá,
křečná, režná, tlustá; lepší: koncová, pro-
střední, lepší. Sp. P-zi máchati. Dch. Pěkná
p. jest rovná, kulatá, chybná pak smyčko-
vitá, nedotočená n. plihá, krutá n. překrou-
cená. Us. Balíček p-ze. Us. Přízi víti, vi-
nouti. D. Navíti p-ze (klubko). V. P-zi na-
máčeti, na vratidlo navíjeti, na stav natá-
hnouti, vetkati. D. Ždímá přelka namoklou
přízi. Sych. Pět pásem tenoučké příze denně
naplete. Sych. Jaká p., takové plátno. Vz
Mzda. Č. M. 128. Jakou přízi napředeš, ta-
kovou i tkáti budeš. Č. I starý tkadlec
někdy přízi zmate. Na jedno brdo každou
p-zi tkáti. Jg. S někým dobrou přízi přísti
(býti jeho přítelem). Jirásek.

Přízeď, zdi, f., die Schildmauer zum Auf-
halten des Regenwassers in den Weinbergen.
Šm.

Přízední, Wand-. P. pilíře. Prm. IV. 206.

Pŕízednice, e, f., poustevnice v přízdí
(clausuni) bydlící. Dal. 135.

Přízedník, a, m. (zastr., snad přísedník)
= poustevník, der Einsiedler. Jg. — Ms.
modl. z 15. stol. Vz Přízednice.

Přízeji, příze, příz, zastr. komp. příslovce:
před, napřed, früher, zuvor. Bdž 46, V.
Málo příze jsem o něm zmínku učinil. Jel.

Přizelenastý, schwach grün. Vz Příze-
lený. Na Ostrav. Tč.

Přizeleněti, ěl, ění, přizelenatěti, grün-
lich werden. Ros

Přizeleniti, přizelenatiti, il, ěn, ění, grün
anmachen, mehr grün machen. — co čím.

— se = přizelenatěti.

Přízelenosť, přízelenalosť, přízelena-
tosť, přízelenavosť, i. f., přízelená barva,
Grünlichkeit, f. Ros.

Přízelený, přízelenavý, přízeleualý,
přízelenatý, grünlich. Přízelená barva. V.

Přízelinný, subherbaceus. P. peň lilkový.

Přizemák, a, m., eriphia, korýš. Krok.

Přizemdliti, il, en, ení, etwas schwächen.
L. — co čím.

Přízemek, mku, m. = přízemí. Rk.

Přízemí, n., fr. parterre, das Erdgeschoss,
nejspodnější část' stavení, z které se nahoru
do 1. patra, dolů pak do sklepů chodí. S. N.
P. v divadle, das Parterre, der Stehplatz.
Dch. — P. v zeměpisu, vz Perigaeum.

Přízemní, -ný, bei der Erde, auf der
Erde. P. listy, Plk., dům, Us., byt. Vz Přízemí.

Přízeň, zně (zni, Chč. P. 16. a, Hus. I.
100.), f. P. m. přiezň, strsl. prija + znb,
příp. -znb. Mkl. B. 119., Gb. H. 119. - P.,
láska, milost, die Gunst, Huld, Begünstigung,
das Wohlwollen. V. P-zní nakloněný a ná-
chylný; p-zní k někomu nakloněný; p. a
lásku k někomu míti; žádné p-zně a lásky
u lidí neměti; p. potratiti, ztratiti; v ne-
přízeň přijíti; hledati p-zně u někoho; p.
u někoho si způsobiti; p-zně od někoho
dojíti, dosíci; p. zjednati; v mír a p. vjíti.
V. P. u někoho si získati. D. Ten Heroda
pro dávnú přízň králem učinil. Pass. Ani
pro p., ani pro nepřízeň. Tkad. Přisahám
v tomto úřadu, k kterémuž jsem povolán,
najvyššímu purkrabství pražskému pravdu
vésti a křivdu tupiti a to ani pro p. ani
pro nepřízeň. Zř. F. I. B. 20. Nikomu pro
p. ani pro nepřízeň pouhou pravdu pově-
děti. J. tr. S velikou p-zní někoho chváliti.
Reš. Z p-zně souditi. Har. V soudu podlé
p-zně k někomu se nachylovati a jemu na-
kládati. Br. U p. s někým vejíti. Chč. 607.
Jsa se mnú ve vší dobré přízni. Půh. I.
156., 231., 286. P-zně něčí nedojíti. Dch.
A potom když sú se spolu seznámili a sešli
v přízni. Let. 52. P. svou někomu vzká-
zati. Kat. 1450. P. toho světa nepřítelkyně
jest Bohu. ZN. Josafat všel jest u přiezeň
s Achabem; Nalezla jsem přiezeň před tvýma
očima; Poslední p. jejie (ženy) jest hořká
jako pelynek. BO. Z p-zně vypadnouti. Pod-
mazáním nejspíše jeho přízně dojdeš. Jest
p-zně svých představených žádostiv. Činím
se vaší p-zni se vší ponížeností a podda-
ností poručena. Mnoho si na vaší p-zní za-
kládám. Sych. On mně p-zní jest přivinut.
Troj. S ciesařem se v přízni svázal. D. Ta
kniha nemálo přízně u nich nalezla. Kom.
P. tam se v srdce seje, kde jsou stejné oby-
čeje. Pk. Strany přísloví vz Panský. — P.,
přání dobrého n. zlého, das Gönnen. P. zlého,
Proch. — P., přátelstvo, příbuzenstvo, pří-
buzní, die Verwandtschaft. Us. v Čech. i na
Mor. I vyšli tudíž ven a druzi se rozkryli
po Novém městě po přiezni. Let. 120. Jsem
z přízně (příbuzný). Us. Pozval celou p. na
krtiny. Sych. — P., výhoda, Vortheil, m.
Ačkoli Albrecht vymínil sobě tu p. Pal.
II.2. 87.