1124

Přiženiti, il, ěn, ění, einheirathen. —
koho, se kam: syna, se do statku, D., do
řemesla. D. Kdo se může p., není zle. Ros.
P-nil se k ní na velké majetství. U Opavy.
Klš. P. se k někomu, Reš., na grunt. Us. Té.

Přiženu, vz Přihnati.

Přižínání, n., die Schröpfe. Právo ku
pletí a p. J. tr.

Přižínka, přížinka, y, f., p-ky, pl., f.,
die Schröpfe. Vz Přižínání. Dch. Dobytek
p-kami krmiti. Us. Dch. — P., směska po
žních setá. Prší, budou pěkné p-ky. Us.
u Náchoda. Hrš.

Přižíralý. P. víno. Vz Víno.

Přižíti, přižnouti (cf. Jmouti, Pnouti),
přižati, žnu, žal, žat, žetí; přižínati, při-
žinovati, zuschneiden ; schröpfen. — co:
pšenici (konečky užínati, by nelehla). D. —
čeho: žita, pšenice. Vz Přibrati.

Přiživiti se, il, ení, schmarotzen. — On
se leckdes přiživí. — se u koho, při kom.

Jg.

Příživník, a, m._; kdo se přiživuje, der
Schmarotzer.

Příživný, cizopasný, parasitisch. P. rost-
liny, plantae parasiticae, Schmarotzerpflanzen.
Кк. 15.

Přížlabek, bku, m., der Nebentrog. P.
pro telata. Té.

Přižloutlosť, přižlutlosť, i, f., die Gelb-
lichkeit. Ros.

Přižloutlý, přižlutlý, gelblich.

Přižloutnouti, tnul a tl, utí, gelblich
werden. Us. Tč. — čím: obilí mrazy p-tlo.

Přižlutastý = přižloutlý. Slov.

Přižlutiti, il, cen, ení, gelblich machen.

Přížlutý, gelblich.

Přižnouti, vz Přižíti.

Přižokovati, noch mehr einsacken. Us.

Přižvati, přižívati, hinzu kauen; zuplap-
pern. — co.

Přižvýkati, přižvykávati, přižvykovati,
zukauen. Ros. — co.

Přižžení, n., das Anbrennen.

Přižženina, y, f. = přižžení. Ras.

Přižžený: -en, a, o, angebrannt. Us.

Přižžíci, žhu, žžeš, žže, žžeme, žžete,
žhou, žži, žha (ouc), žžal, žžen, ení; přiže-
hati, přižíhati = připáliti, anbrennen. Jg. —
co čím kde jak: místa (na těle) horkým
železem přižži s pilností. Ras.

Prjelaz, u, m., prjelazok = místo, kde
se přes plot leze. Na Slov. Vz Přelazek, Pří-
lazek.

Prk, u, m., smrad kozí, od kozího prslcu,
der Bocksgestank. Lom. — P., smrad pod
paždím, prčina (na Mor.), též nohou lidských,
der Gestank. V., Ros. Prkem smrděti. Pro-
tivný p. té osoby. Sych. — P., zápach je-
lení. Sp.

Prkačka, y, f., prak, hračka dětská.
U Přer. Kd.

Prkati, prkem smrděti, zastr. Veleš. —
P. = prakem házeti. Cf. Prkačka.

Prkenák, prkeník, D., prkenák, u, m.,
dlouhý hřebík ku přibíjení prken, der Brett-
nagel. Jg., Pta., D.

Prkenář, e, m.. der Bretthändler. Troj.
Vz Prknář.

Prkénce, e, n. = prkno.

Prkenice, e, f. = prknice. Šm.

Prkeník, u, m. = prkenák.

Prkenitý, bretticht. Šm.

Prkénko, a, n., vz Prkno.

Prkenní, co k prknům náleží, k prknu
se potřebuje, Brett-. P. píla, p. hřebík, trh.
Us.

Prkenný, z prken jsoucí, na Mor. deskový,
deščený, brettern. P. kolna, Ros., stěna. Sych.
P. přepažení, Dch., střecha. BO. P. úl, po-
dlaha, strop, přehrada, plot. Šm. Ten stojí
jako prkenný Mojžíš, jako p. panák (o ne-
motorném člověku). Prov. Jg.

Prklena, y, f., nepokojná koza, eine un-
ruhige Ziege. Us. u Litovle. Kčr.

Prklík, u, m., latorium, náčiní vlásenkář-
ské. Žid.

Prknář, e, m., obchod s prkny vedoucí,
der Bretthändler. Záp. měst. 1452., Tk. II.
374. Vz Prkenář.

Prknice, e, f., die Brettkammer. Berg.

Prkno, a, prkénce, e, prkénko (pr-
kýnko), a, n. = deska, deška, dřevo od
klády uřezané, šíře kládové, ale tlouštky menší,
das Brett, die Bohle, Diele. V. P. tenké:
topinka, topinkové p., draň; p. před stodolou:
lísa; na lodi, v němž stojí stéžeň: hnízdo;
p. ve formě na cihly: náraz; širší konec
vesla: peruť. Šp. P. úzké a slabé tloušťky
asi čtvrťpalcové: vrátnice, vrátnička, na
mor. Drahansku, Hý.; na schody: stupnice;
s kůrou či od kraje: krajina, odkorek, od-
krajek. Šm. P. dřínové, jedlové, dubové.
Jg. P. česací (u kožešníka), Kamm-, k dílu
(u rukavičkáře), Werk-, klouzavé (v ti-
skárně), Lauf-, k mytí (u tiskaře), Wasch-,
kuchyňské, Küchen-, postrkovací (u provaz-
níka) , Rück-, pytlíčkové (ve varhanách),
Beutel-, roztahovací (pro cívky), Schweif-,
spolehací jircháře, Lehn-, Jg., na lešení,
Rüst-, D., ložní (ložnice), Spanbett, n., Kom.,
na vějice, die Leimbank. V. P. zborcené,
sukovité, široké, úzké, tlusté, tenké, krájecí
n. na krájení. P. k žehlení, Bügelbrett, pod-
hlavník ďas Schnitzbrett bei der Schneide-
bank. Šp. P. k rýsování: čtvrtkové, Quart-,
osmerkové, Oktav-, dvanácterkové, Duodez-,
půlarchové veliké, Foliobrett, gross, půl-
archové malé, Foliobrett, klein. Skv. Kláda,
pila na prkna. Šp. Snět prken. Obití, ope-
ření prkny. Sp. Dříví na prkna řezati. V.
P. zabiti, předbiti, přibiti; p-kny poklásti.
D. P. odtrhnouti, utrhnouti, odbiti. Jg. Strop
prkny obložiti. Kom. Podlaha z syrových
prken se routí (bortí, vrhá). Sych. Prkna
omítati, přisekávati; prkny něco zabiti, za-
bedniti. Šp. P. prášiti (u pekařů, moukou
poprášiti). Šp. Loď utonula na poslední p.,
mit Mann u. Maus. Dch. Na černém prkně
oznamuje se studujícím, lépe: na černé ta-
buli, desce. Šb., Šm., Š. a Ž. Už leží n. už je
na prkně (= jest mrtev). Dch. Ten to, mně se
zdá, odehrá v prkénkách (bude z toho míti
smrť). V Kunv. Msk. — P., m. plkno, plekno
= p. stinací, široký meč. Záviši z Rožm-
berka byla r. 1292. prknem hlava sražena.
Háj. Těm pak, kdož ho na to navedli, král
Václav kázal hlavy prknem srážeti. Dvě
kron. Král káza Ctiborovi na Petříně prknem
hlavu dolóv sstrčiti. Dal. 144. Těm král



	1124

	Přiženiti, il, ěn, ění, einheirathen. — koho, se kam: syna, se do statku, D., do řemesla. D. Kdo se může p., není zle. Ros. P-nil se k ní na velké majetství. U Opavy. Klš. P. se k někomu, Reš., na grunt. Us. Té. Přiženu, vz Přihnati. Přižínání, n., die Schröpfe. Právo ku pletí a p. J. tr. Přižínka, přížinka, y, f., p-ky, pl., f., die Schröpfe. Vz Přižínání. Dch. Dobytek p-kami krmiti. Us. Dch. — P., směska po žních setá. Prší, budou pěkné p-ky. Us. u Náchoda. Hrš. Přižíralý. P. víno. Vz Víno. Přižíti, přižnouti (cf. Jmouti, Pnouti), přižati, žnu, žal, žat, žetí; přižínati, při- žinovati, zuschneiden ; schröpfen. — co: pšenici (konečky užínati, by nelehla). D. — čeho: žita, pšenice. Vz Přibrati. Přiživiti se, il, ení, schmarotzen. — On se leckdes přiživí. — se u koho, při kom. Jg. Příživník, a, m._; kdo se přiživuje, der Schmarotzer. Příživný, cizopasný, parasitisch. P. rost- liny, plantae parasiticae, Schmarotzerpflanzen. Кк. 15. Přížlabek, bku, m., der Nebentrog. P. pro telata. Té. Přižloutlosť, přižlutlosť, i, f., die Gelb- lichkeit. Ros. Přižloutlý, přižlutlý, gelblich. Přižloutnouti, tnul a tl, utí, gelblich werden. Us. Tč. — čím: obilí mrazy p-tlo. Přižlutastý = přižloutlý. Slov. Přižlutiti, il, cen, ení, gelblich machen. Přížlutý, gelblich. Přižnouti, vz Přižíti. Přižokovati, noch mehr einsacken. Us. Přižvati, přižívati, hinzu kauen; zuplap- pern. — co. Přižvýkati, přižvykávati, přižvykovati, zukauen. Ros. — co. Přižžení, n., das Anbrennen. Přižženina, y, f. = přižžení. Ras. Přižžený: -en, a, o, angebrannt. Us. Přižžíci, žhu, žžeš, žže, žžeme, žžete, žhou, žži, žha (ouc), žžal, žžen, ení; přiže- hati, přižíhati = připáliti, anbrennen. Jg. — co čím kde jak: místa (na těle) horkým železem přižži s pilností. Ras. Prjelaz, u, m., prjelazok = místo, kde se přes plot leze. Na Slov. Vz Přelazek, Pří- lazek. Prk, u, m., smrad kozí, od kozího prslcu, der Bocksgestank. Lom. — P., smrad pod paždím, prčina (na Mor.), též nohou lidských, der Gestank. V., Ros. Prkem smrděti. Pro- tivný p. té osoby. Sych. — P., zápach je- lení. Sp. Prkačka, y, f., prak, hračka dětská. U Přer. Kd. Prkati, prkem smrděti, zastr. Veleš. — P. = prakem házeti. Cf. Prkačka. Prkenák, prkeník, D., prkenák, u, m., dlouhý hřebík ku přibíjení prken, der Brett- nagel. Jg., Pta., D. Prkenář, e, m.. der Bretthändler. Troj. Vz Prknář. Prkénce, e, n. = prkno.	Prkenice, e, f. = prknice. Šm. Prkeník, u, m. = prkenák. Prkenitý, bretticht. Šm. Prkénko, a, n., vz Prkno. Prkenní, co k prknům náleží, k prknu se potřebuje, Brett-. P. píla, p. hřebík, trh. Us. Prkenný, z prken jsoucí, na Mor. deskový, deščený, brettern. P. kolna, Ros., stěna. Sych. P. přepažení, Dch., střecha. BO. P. úl, po- dlaha, strop, přehrada, plot. Šm. Ten stojí jako prkenný Mojžíš, jako p. panák (o ne- motorném člověku). Prov. Jg. Prklena, y, f., nepokojná koza, eine un- ruhige Ziege. Us. u Litovle. Kčr. Prklík, u, m., latorium, náčiní vlásenkář- ské. Žid. Prknář, e, m., obchod s prkny vedoucí, der Bretthändler. Záp. měst. 1452., Tk. II. 374. Vz Prkenář. Prknice, e, f., die Brettkammer. Berg. Prkno, a, prkénce, e, prkénko (pr- kýnko), a, n. = deska, deška, dřevo od klády uřezané, šíře kládové, ale tlouštky menší, das Brett, die Bohle, Diele. V. P. tenké: topinka, topinkové p., draň; p. před stodolou: lísa; na lodi, v němž stojí stéžeň: hnízdo; p. ve formě na cihly: náraz; širší konec vesla: peruť. Šp. P. úzké a slabé tloušťky asi čtvrťpalcové: vrátnice, vrátnička, na mor. Drahansku, Hý.; na schody: stupnice; s kůrou či od kraje: krajina, odkorek, od- krajek. Šm. P. dřínové, jedlové, dubové. Jg. P. česací (u kožešníka), Kamm-, k dílu (u rukavičkáře), Werk-, klouzavé (v ti- skárně), Lauf-, k mytí (u tiskaře), Wasch-, kuchyňské, Küchen-, postrkovací (u provaz- níka) , Rück-, pytlíčkové (ve varhanách), Beutel-, roztahovací (pro cívky), Schweif-, spolehací jircháře, Lehn-, Jg., na lešení, Rüst-, D., ložní (ložnice), Spanbett, n., Kom., na vějice, die Leimbank. V. P. zborcené, sukovité, široké, úzké, tlusté, tenké, krájecí n. na krájení. P. k žehlení, Bügelbrett, pod- hlavník ďas Schnitzbrett bei der Schneide- bank. Šp. P. k rýsování: čtvrtkové, Quart-, osmerkové, Oktav-, dvanácterkové, Duodez-, půlarchové veliké, Foliobrett, gross, půl- archové malé, Foliobrett, klein. Skv. Kláda, pila na prkna. Šp. Snět prken. Obití, ope- ření prkny. Sp. Dříví na prkna řezati. V. P. zabiti, předbiti, přibiti; p-kny poklásti. D. P. odtrhnouti, utrhnouti, odbiti. Jg. Strop prkny obložiti. Kom. Podlaha z syrových prken se routí (bortí, vrhá). Sych. Prkna omítati, přisekávati; prkny něco zabiti, za- bedniti. Šp. P. prášiti (u pekařů, moukou poprášiti). Šp. Loď utonula na poslední p., mit Mann u. Maus. Dch. Na černém prkně oznamuje se studujícím, lépe: na černé ta- buli, desce. Šb., Šm., Š. a Ž. Už leží n. už je na prkně (= jest mrtev). Dch. Ten to, mně se zdá, odehrá v prkénkách (bude z toho míti smrť). V Kunv. Msk. — P., m. plkno, plekno = p. stinací, široký meč. Záviši z Rožm- berka byla r. 1292. prknem hlava sražena. Háj. Těm pak, kdož ho na to navedli, král Václav kázal hlavy prknem srážeti. Dvě kron. Král káza Ctiborovi na Petříně prknem hlavu dolóv sstrčiti. Dal. 144. Těm král