1127

rozvolněnosti), abych vždy místo dal svo-
bodě a proto lišil závaznosti, nadržuje-li
svobodě důvod nějaký byť i sebe slabší.
Důvodem pak slabým a ne v pravdě prů-
vodným slove onen, k němuž státi a jejž
schváliti nemůže moudrý a svědomitý muž.

— Soustava tato slove také: 1. probabilio-
rismem, je-li pro svobodu více závažnějších
důvodů a 2. aequiprobabilismem, pak-li jak
svobodě tak i závaznosti stejně mocní na-
kládají důvodové. (Sr. A. Müller theologia
moralis. lib. I. §. 76-81. vyd. 2. z r. 1873.).
Hý.

Probabilita, y, f., z lat., pravděpodob-
nosť, die Wahrscheinlichkeit. vz S. N.

Probabl, z fr. probable a to z lat. pro-
babilis, průvodní, dokazatelný. Rk.

Probádati, durchforschen. — co: histo-
rické prameny. — P., vz Probůsti.

Probanketovati, projísti, verschmausen.
L.

Probantovati, durchsuchen, durchstöbern.

— co komu: kapsy. Us. u Olom. Sd.
Probarvený papír, Naturpapier, n. Dch.
Probatika, y, f., z lat., zkouška, kterou

jistá potřebná schopnosť osvědčiti se má.
Vz S. N.

Probatoliti, il, en, ení, batole se ztráviti.
Vz Batoliti se. — co: čásť svého věku. Puch.

Probaviti, il, en, ení, probavovati, zastr.
= prodloužiti, verlängern, fristen. — co
komu. Všecko mu p-vil. BO.

Probdělý, durchwacht. P. noc. Hdk. C. 50.

Probděný; -en, a, o, durchwacht. P. noc.
Jg. — čím : bolestí.

Probděti, probdíti, bdím, ě1, bděn, ění,
durchwachen. — co kde.. Probděl celé noci
pod šerem bledé noci. Č. — co jak proč.
Byl on probděl s duší vřelou na skoumání
noc již celou. Sš. Bs. 89. — co čím: noc
bolestí.

Probečeti, el, en, ení, durchblöken. —
co: jehně, dítě celou noc p-čelo. Us.

Probědovati, durchjammern. — co: celé
dni. Us. — Gníd.

Proběh, u, m. P-hy, pl., Streifereien, f.
Dch. — P. = průběh. Vz Průběh.

Proběhlec, hlce, m., proběhlý člověk, ein
bewanderter, welterfahrener Mensch. Jg.

Proběhlosť, i, f., proběhnutí, die Ver-
flossenheit. P. času.

Proběhlý, který proběhl, vergangen, ver-
flossen. P. čas. D. P. činže, verfallen. Us.
Dch. — P., zkušený, erfahren. — v čem: v ře-
mesle. Boč. Muž u mnohých věcech p. BO.

— Sal.

Proběhnouti, hnul a hl, utí; probíhati,
proběhati, probíhávati = skrz něco běžeti,
proniknouti, proraziti, projíti, durchlaufen,
durchgehen, V.; p. se = unaviti se, též
i během se posilniti, sich auslaufen, Bewe-
gung machen. Jg. Vz Pro. — abs. Čas, rok,
hodina probíhá; rána neproběhla (neprora-
zila). Jg. Ještě několik dní proběhne. Us. —
co: školu, knihy. Us. Zrak krajinu probíhá.
Mráz ho probíhá. Dch., Hank. — kudy:
skrze oheň. Ros. — co jak. Potok mno-
hými oklikami krajiny probíhá. Berg. Potok
tuto krajinu proudem probíhá. Dch. — kde
s čím. Mezi tím s tím proběhnouti, unter-

laufen. I). — v čem jak. Chceš-li v knihách
těchto bez všeho úrazu probíhati. Proch.
Jednak musí (církev) v pozemství probíhati
dráhu svou. Sš. Sk. 32. — se. To jsem
se proběhl. Proběhni se trochu. Us. — se
s čím. Ten se s tou posélkou proběhl!
Sych.

Proběhnutí, n., das Durchlaufen. P. času,
der Verlauf. D.

Proběl, u, m., místo či prostor mezi slovy,
řádky a sloupci se přejímajícími, užitím při
tisku prostrček či přeložek povstalý a tudy
bílý, der beim Buchdrucke durch die An-
wendung der Spatien entstandene unbe-
druckte, daher weisse Zwischenraum zwi-
schen zwei auf einander folgenden Worten,
Zeilen u. Kolumnen. P-ly jsou umu přista-
vadla. Sš. Bs. 181.

Probělalý, hie und da weiss. P. vlas.
Kos. Ol. I. 161., Ros.

Proběleti, el, ení, probělívati, hie u. da
weiss werden. V.

Probenditi, il, děn, ění = promrhati,
vergeuden. — co s kým. Us.

Probéř, e, m., vz Průbéř.

Proběrač, der Klauber, Leser.

Proběračka, y, f., Klauberin, Leserin, f.

Probesedovati, durch-, verschmaussen.
Jg. — co.

Probice, Probitz, ves u Fryšavy v Miku-
lovsku na Mor. PL.

Probide! = probůh! Us. u Olom. Sd. *

Probíhati, vz Proběhnouti.

Probíjačka, y, f., probíják, u, m. =
probíječka.

Probíječka, y, f., das Locheisen. Šp.
P. u vorů. Klády ve vorech spojeny jsou
p-kami. Us. Hk.

Probíliti, il, en, ení, etwas durchweissen

— co. Ros.

Probírací, proběrací, ausklaubend. P.
hospodářství lesní slove, když každý rok
potřebné kmeny z celého lesa vybíráme a
porážíme, die Femelwirthschaft. Um. les.

Probírač, proběrač, e, m., der Klauber.
P. vlny, der Wollleser. Rohu.

Probíračka, proběračka, y, f, děvče
vlnu probírající, čistící. Us. u soukeníků. Nvk

Probírati, vz Probrati.

Probíravý, erörternd. Dch.

Probiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; pro
bíjeti, el, en, ení = na skrze bíti, proraziti,
durchschlagen, durchstechen, durchnageln,
vergeuden; se = protlouci se, proniknouti,
sich durchschlagen. Jg. — co: železo (pro-
raziti), peníze, statek, jmění (promarniti).
Us. Pověz pravdu, probíjíť hlavu. Na Slov.

— co, koho čím: prkno hřebíkem, Us.,
koho mečem, L., kolem. V. — co komu.
Tato slova srdce mi probila. L. — se kudy:
skrze vojsko, Br., V., skrze meče. Kom. —
se kudy kam: probil se stropem na loub.
Hlas. Těžce probil se skrze hory k čistině.
Plk. — co kdy. Probije svůj statek v mládí
a v stáří bude tříti bídu. Us. — s adv.
Rozkošně své jmění p. Dch.

Probitie = probití, proražení. Jako mrť
nemóže kotem mieti p. u moři. Kat. 2800.

Probitý; probit, a, o, durchgeschlagen. —
čím: hřebem. Jel,