Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |
|
|||
1127
|
|||
|
|||
rozvolněnosti), abych vždy místo dal svo-
bodě a proto lišil závaznosti, nadržuje-li svobodě důvod nějaký byť i sebe slabší. Důvodem pak slabým a ne v pravdě prů- vodným slove onen, k němuž státi a jejž schváliti nemůže moudrý a svědomitý muž. — Soustava tato slove také: 1. probabilio-
rismem, je-li pro svobodu více závažnějších důvodů a 2. aequiprobabilismem, pak-li jak svobodě tak i závaznosti stejně mocní na- kládají důvodové. (Sr. A. Müller theologia moralis. lib. I. §. 76-81. vyd. 2. z r. 1873.). Hý. Probabilita, y, f., z lat., pravděpodob-
nosť, die Wahrscheinlichkeit. vz S. N. Probabl, z fr. probable a to z lat. pro-
babilis, průvodní, dokazatelný. Rk. Probádati, durchforschen. — co: histo-
rické prameny. — P., vz Probůsti. Probanketovati, projísti, verschmausen.
L. Probantovati, durchsuchen, durchstöbern.
— co komu: kapsy. Us. u Olom. Sd.
Probarvený papír, Naturpapier, n. Dch. Probatika, y, f., z lat., zkouška, kterou jistá potřebná schopnosť osvědčiti se má.
Vz S. N. Probatoliti, il, en, ení, batole se ztráviti.
Vz Batoliti se. — co: čásť svého věku. Puch. Probaviti, il, en, ení, probavovati, zastr.
= prodloužiti, verlängern, fristen. — co komu. Všecko mu p-vil. BO. Probdělý, durchwacht. P. noc. Hdk. C. 50.
Probděný; -en, a, o, durchwacht. P. noc.
Jg. — čím : bolestí. Probděti, probdíti, bdím, ě1, bděn, ění,
durchwachen. — co kde.. Probděl celé noci pod šerem bledé noci. Č. — co jak proč. Byl on probděl s duší vřelou na skoumání noc již celou. Sš. Bs. 89. — co čím: noc bolestí. Probečeti, el, en, ení, durchblöken. —
co: jehně, dítě celou noc p-čelo. Us. Probědovati, durchjammern. — co: celé
dni. Us. — Gníd. Proběh, u, m. P-hy, pl., Streifereien, f.
Dch. — P. = průběh. Vz Průběh. Proběhlec, hlce, m., proběhlý člověk, ein
bewanderter, welterfahrener Mensch. Jg. Proběhlosť, i, f., proběhnutí, die Ver-
flossenheit. P. času. Proběhlý, který proběhl, vergangen, ver-
flossen. P. čas. D. P. činže, verfallen. Us. Dch. — P., zkušený, erfahren. — v čem: v ře- mesle. Boč. Muž u mnohých věcech p. BO. — Sal.
Proběhnouti, hnul a hl, utí; probíhati,
proběhati, probíhávati = skrz něco běžeti, proniknouti, proraziti, projíti, durchlaufen, durchgehen, V.; p. se = unaviti se, též i během se posilniti, sich auslaufen, Bewe- gung machen. Jg. Vz Pro. — abs. Čas, rok, hodina probíhá; rána neproběhla (neprora- zila). Jg. Ještě několik dní proběhne. Us. — co: školu, knihy. Us. Zrak krajinu probíhá. Mráz ho probíhá. Dch., Hank. — kudy: skrze oheň. Ros. — co jak. Potok mno- hými oklikami krajiny probíhá. Berg. Potok tuto krajinu proudem probíhá. Dch. — kde s čím. Mezi tím s tím proběhnouti, unter- |
laufen. I). — v čem jak. Chceš-li v knihách
těchto bez všeho úrazu probíhati. Proch. Jednak musí (církev) v pozemství probíhati dráhu svou. Sš. Sk. 32. — se. To jsem se proběhl. Proběhni se trochu. Us. — se s čím. Ten se s tou posélkou proběhl! Sych. Proběhnutí, n., das Durchlaufen. P. času,
der Verlauf. D. Proběl, u, m., místo či prostor mezi slovy,
řádky a sloupci se přejímajícími, užitím při tisku prostrček či přeložek povstalý a tudy bílý, der beim Buchdrucke durch die An- wendung der Spatien entstandene unbe- druckte, daher weisse Zwischenraum zwi- schen zwei auf einander folgenden Worten, Zeilen u. Kolumnen. P-ly jsou umu přista- vadla. Sš. Bs. 181. Probělalý, hie und da weiss. P. vlas.
Kos. Ol. I. 161., Ros. Proběleti, el, ení, probělívati, hie u. da
weiss werden. V. Probenditi, il, děn, ění = promrhati,
vergeuden. — co s kým. Us. Probéř, e, m., vz Průbéř.
Proběrač, der Klauber, Leser.
Proběračka, y, f., Klauberin, Leserin, f.
Probesedovati, durch-, verschmaussen.
Jg. — co. Probice, Probitz, ves u Fryšavy v Miku-
lovsku na Mor. PL. Probide! = probůh! Us. u Olom. Sd. *
Probíhati, vz Proběhnouti.
Probíjačka, y, f., probíják, u, m. =
probíječka. Probíječka, y, f., das Locheisen. Šp.
P. u vorů. Klády ve vorech spojeny jsou p-kami. Us. Hk. Probíliti, il, en, ení, etwas durchweissen
— co. Ros.
Probírací, proběrací, ausklaubend. P.
hospodářství lesní slove, když každý rok potřebné kmeny z celého lesa vybíráme a porážíme, die Femelwirthschaft. Um. les. Probírač, proběrač, e, m., der Klauber.
P. vlny, der Wollleser. Rohu. Probíračka, proběračka, y, f, děvče
vlnu probírající, čistící. Us. u soukeníků. Nvk Probírati, vz Probrati.
Probíravý, erörternd. Dch.
Probiti, biji, bij, bije (íc), il, it, ití; pro
bíjeti, el, en, ení = na skrze bíti, proraziti, durchschlagen, durchstechen, durchnageln, vergeuden; se = protlouci se, proniknouti, sich durchschlagen. Jg. — co: železo (pro- raziti), peníze, statek, jmění (promarniti). Us. Pověz pravdu, probíjíť hlavu. Na Slov. — co, koho čím: prkno hřebíkem, Us.,
koho mečem, L., kolem. V. — co komu. Tato slova srdce mi probila. L. — se kudy: skrze vojsko, Br., V., skrze meče. Kom. — se kudy kam: probil se stropem na loub. Hlas. Těžce probil se skrze hory k čistině. Plk. — co kdy. Probije svůj statek v mládí a v stáří bude tříti bídu. Us. — s adv. Rozkošně své jmění p. Dch. Probitie = probití, proražení. Jako mrť
nemóže kotem mieti p. u moři. Kat. 2800. Probitý; probit, a, o, durchgeschlagen. —
čím: hřebem. Jel, |
||
|
|||
Předchozí (1126)  Strana:1127  Další (1128) |