1128

Problániti, il, ěn, ení = prosekati, pro-
planiti, durch-, ausholzen. — co: les. Ros.

Problázniti, il, ěn, ění, problazňovati =
promrhati, vernarren. — co: své peníze. D.
-- P., problouditi. — P., někdy blázniti, zu-
weilen närrisch thun.

Probledělý, blässlich. Plk.

Probleknouti, probleptnouti, рroblebt-
nouti, tnul a tl, ut, utí; problektati, pro-
bleptati = proklábositi, proplesknouti, aus-
schwatzen, ausplaudern. — se, sich ver-
schwatzen. D. — co. On to problekl. Ros.,
D., Lom.

Problem, u. m., správněji problema, ata,
n., z řec., záhada, úloha, das Problem, der
Zweifel, die Streitfrage, Aufgabe.

Problematický, záhadný, nerozhodnutý,
pochybný, možný, problematisch, unentschie-
den, zweifelhaft, möglich Rk. Vz S. N.

Problesk, u, m., ein durchstrahlender
Glanz. Rk.

Problesklý, zum Vorschein gekommen. —
kdy. Evangelium ve starém zákoně р-1ѳ.
Sš. I. 111.

Problesknouti, ul a kl, utí; probleskovati,
probliskovati problštiti (zastr.), durchblitzen.
— komu. Poledni bleskot problští sě tobě
s večera. BO. (Job. 11.). — kudy. Skrze
páru kometovou hvězdy probleskují. Krok.

..... kde. Ve slávě probleskuje a obráží se

povaha vniterná. Sš. J. 22. — odkud (pro
koho). Jednak probleskuje z prostoty té
ta vroucná radosť. Sš. L. 31. Ale přece
jasně probleskovala ze slov jeho jistá po-
těcha pro apoštoly (= apoštolům). Sš. J.
255. — se, prosvítiti se, licht, hell werden;
vyskytnouti se, na jevo přijíti, zum Vor-
schein kommen.

Problouditi, fehlen, irren. Abych nep-dil.
Us. Kid. ván.

Probluz, ves u Král. Hradce. PL., Tf. 287.

Probočený; -en, a, o, bauchig. P. klenutí.
Schön, exc.

Probočiti, il, en, ení, vz Bočiti.

Probodavý; -án, a, o, durchbohend. Us.
Vz Probůsti.

Probodení, n., probodnutí, die Durch-,
Erstechung, Anspiessung. Poňadž neuzřím
p. hřebového (clavorum). ZN.

Probodník, u, m., nástroj kovářský kla-
dívku podobný, jímž dírky do železa se
probodují byvše dříve náražníkem naraženy,
der Spitzhammer (?). Č.

Probodnouti, vz Probůsti.

Probodný, probodavý, durchbohrend.
Srn.

Proboha! na Slov. Preboha! vz Probůh.

Proboj, e, m., vz Průboj

Probojovati, durch den Krieg verlieren.
Kos. — čím.

Proboření, n., der Durchbruch. Cesta
ku p., grundlos. Dch.

Probořenina, y, f., der Durchbruch, die
Ruine. Br.

Probořiti, il, en, ení; probořovati, pro-
bourati, probourávati , durchbrechen, ein-
reissen. — co: zeď, hradbu, stěnu. Us. Ro-
jovníkova voda zástavu ženskou probořuje
(= propravuje, projímá). O rozl. vody. -
se. Postel se probořila. — se s kým. Pro-

bořila se s ním podlaha. Ros. — se kudy:
skrze podlahu. Ros. — se kam: do sněhu.
D.

Probosti, zastr., vz Probůsti.

Probošt, a, m., z lat. praepositus, der
Vorgesetzte. V. Přijedechu proboštové synóv
israelských. BO. — P., představený konviktu.
Pam. arch. 1873. 804. — P., první hodno-
stář při metropolitních a někdy i katedral-
ních kapitolách. — P., první hodnostář při
některých kollegiatních kostelích a kapitolách.
— P., představený několika duchovních při
některém znamenitějším kostele n. ve větším
okrese žijících. Vz S. N. — P. kaply krá-
lovské. V. — U p-šta peníze kladl. Půh. I.
265. Rád to učiním Antošte, z mokrého
pole probošte! Dh. 148.

Probošter, a, m., bei den Literatenge-
sellschaften der Ordner des Chores. Vz Gl. 276.

Proboštov, a, m., Proboscht, ves u Lito-
měřic. — P., les. Vz Tk. III. 112. — P.,
Probstau, ves u Teplice. PL.

Proboštský, Probst-.

Proboštství, n., die Probstei. O p. praž
ském vz Tk. II. 546., III. 657.

Proboštův, ova, ovo, dem Probst ge
hörig. Půh. II. 232.

Probouchati, verpuffen (marné, vz Pro).
Mnoho prachu p. Dch.

Probourati, durchs Einreissen ein Loch
machen. Ros. Vz Probořiti.

Probouzeti, vz Probuditi.

Probrachy-s, ea, m.: u-----------, ku př.:

křivopřísežník.

Probrakovati = probrati, aus-, durch
klauben. — co: ovce. Ros.

Probrání, probírání, n., vz Probrati.

Probraný; -án, a, o, vz Probrati. P. věc.
záležitosť. Us.

Probrati, beru, ber, bera (ouc), bral, án.
ání: probírati, probírávati — vybrati, aus-
klauben, auswählen; porozdílně bráti, nach
und nach nehmen; bráním díru udělati,
durchlöchern; p. se = někam proniknouti,
prodrati se, sich durcharbeiten, durchdrin-
gen, durchkriechen, sich aufraffen. Jg. —
co: ovoce, víno, Ros., spis, rukopis, struny
(in die Saiten greifen), listy, in dem Buche
blättern, otázku, ventilliren, věc, eingehend
erwägen, erörtern, knihu, durchblättern. Dch.
P. vlnu (smetí z ní vybírati), ježky, Distel-
körner, vši (ostny' z bodlákovitých rostlin),
chrunty. Us. u soukeníku. Nvk. Voda pro-
brala hráz (vyhloubila). Ros. — čeho: vína
(porozdílně bráti). Ros. — se kudy. Kdo-
koli mluvnicí tou se probral. Kos. Množstvím
lidu se probral. Zlob. Životem bídně se pro-
bírati. Šm. Voda skrze hráz se probrala.
Us. — se kam: voda v štěrbiny hlíny se
probrala. Hlas. — se. On se tam přece pro-
bral (prodral). Ros. Probírá se (jasní se).
Us. — se z čeho: ze sna, Leg., Br., z dří-
moty, z lenivostí, Jg., z omráčení. Kom. Jako
z těžkého sna probrav se. BO. P. se z vi-
dění. Pass. 109. — Lom., Kram, — se komu.
Probral se mi trochu zrak (počal jsem vi-
děti). Kom. Probral se mi zrak (protřel).
Dch. — se k čemu. Probírá se k času
(jasni se). Ros. P. se k světlu rozumu.
Kram. — co jak: důkladně. Dch. — se