1129

kudy kam : lesem k zámku, gelangen. —
se (odkud) kde. Voda probírá se ze země
na tom místě. Put. sv. 65. V knize se p.
Dch. P. se ve strunách. Us. Co malým tiskem
vyzNačeno, budiž probíráno ve třídách vyš-
ších. Bž. — co čím: radou, clurchberathen.
Dch.

Probrázditi, il, ěn, ění; probrázdkati,
durchfurchen. — co: pole. Ros.

Probrázdkaný, gerinnelt. P. řápek.

Probreptati, herausplaudern. — co. Ani
slova nemohl p. Ros.

Probřinkati, probřinkávati = břinkaje
ztratiti, durchklingeln. — co : peníze. Ros.

Probříslo, vz Povříslo.

Probřísti, bředu, durchwaten. Vz Břísti.
— co: řeku.

Probrkati se, sich durcharbeiten. — se
kudy. Nástinem grammatiky jak tak se p.
Kos. Ol. I. 68.

Probroditi, il, děn, ění a zen, ení; pro-
brádéti, ěl, ěn, ění, durchschwemmen; se,
durchwaten. Jg. — koho : koně. Us. — se
čím: semotam se pískem sypkým probrá-
děla. Č.

Probrouliti se, il, ení; probrulovati se =
oči otevříti (s příhanou), die Augen auf-
sperren. — Nežli se proboulí = nežli z-rána
oči otevře. Us.

Probrousiti, il, šen, ení; probrušovati =
vybrousiti, schärfen, durchschärfen. — co:
století. Kos. Ol. I. 21. — si co čím : rozum
čtením knih. Kram.

Probroušený; probroušen, a, o, geschärft.
— čím. Člověk světem probroušený, ein
Weltmann. Šm.

Probrtiti, il. cen, ení; brt učiniti, durch-
bohren. Ros. — co čím.

Probublati, heraus brummen. — co.
Ros.

Probubnovati co: buben (bubnováním
roztrhati, durchtrommeln). — čím: paličkou.

Probudilý, munter. Rohn.

Probuditelnosť, i, f., die Erweckbarkeit.

Jg.

Probuditelný, erweckbar, erwecklich. Us.

Probuditi, buď, budě (íc), il, zen, ení;
probouzeti, (ou stupňováno z u. Gb. Hl. 140.),
el, en, ení; probuzovati = ze sna vyburco-
vati, aufwecken ; ponoukati, nabádati, auf-
muntern, wecken. Jg. — co, koho, se:
víru, Pešín,, mysl, paměť něčí. V. Že nový
život se probuditi má. Sš. Sk. 18. — koho,
se z čeho. Jdu, abych ze sna p-dil jej (La-
zara). Sš. J. 183. Probuďte se ze sna. Er.
P. 473., V. P. někoho ze spaní. Er. P. 224.,
Sych., V. — co, koho k čemu: k životu
pobožnému, Eus., k pokání, Br., k činění.
Kom. Prorok k chvále boží církev probu-
dil. Br. — čím k čemu: něčím někoho
k vděčnosti. Br. — čeho. Lidu judského
probuzuje. Plk. Církev k chválení Boha
všech probudivši. Br. — kdy. V tu hodinu
jsem se probudil. Jg. Za noc dvakrát jsem
se probudil. Ros. P. se před východem
slunce. Ml. — koho, se čím: hlukem. D.
Hrůzou jsem se p-dil. Pref. 424.

Probudný, snadný probuditi, leicht zu
wecken, weckbar. Neprobudné jest spanie
vaše (v hrobě). Ms.

Probudu, vz Probyti.

Probůh = pro Bůh, starý akkusativ m.:
pro Boha, který se v tomto slově a v na
kůň atd. ndržel. Ale probůh! co potom V
Sych. Probůh chudým dávati (darmo). Jg
Vz Mezislovce.

Probůj, oje, m., proboj, klín, der Keil.
Reš.

Probůjník, u, m., der Stämpfel. Puchm.

Probumbati, vertrinken. —- co kde.
Celé jmění v hospodě probumbal.

Probůsti (zastr. probosti), bodu, bodl,
den, dení; probodnouti, ul, ut, utí; probo-
dati, probodávati, probádávati, probádati,
probodovati = veskrz bodnouti, proraziti,
prohnati, propíchnouti, proklati, durchste-
chen, durchbohren, niederstossen, niederste-
chen, erstechen. V. — koho, se čím: kor-
dem. Ros., tulichem. V., dýkou, Šm., pěti
ranami. Jel. — co komu čím: břicho. Us.
Uši si probodají. Ler. — proč: z platu, ze
msty. — kde: v radnici, na ulici.

Probušník,. u, m., die Schlagmaschine.
Bavlnu p-ky nakypřiti. Světoz.

Probuzení, n., das Auf-, Erwecken, die
Erweckung, Aufmunterung. Br. To k p. a
k pilnosti sloužiti má. Br. P. mysli. Jel.

Probuzeníčko, a, n., eine kleine Auf-
munterung.

Probuzenosť, i, f., das Aufgewecktsein.
Někoho v p-sti udržovati, wach halten. Dch.

Probuzený, aufgeweckt. P. mysl. Vz Pro-
buditi.

Probuzování, n., die Weckung, Aufmun-
terung. Kom.

Probuzovaný; -án, a, o, geweckt. Jel.

Probylov, a, m., ves u Vorlíka. PL.

Probýř, e, m., vz Průbéř.

Probyšúcný, profuturus. Št. Vz Bž. 208.,
171. Přip. -ьnъ. Mkl. B. 151.

Probytečný = užitečný, nützlich. St.
P-čná jest rytá modla (quod prodest). BO. --
komu. Sobě probytečna býti mohú zvieřata
(sibi prodesse). BO. — P., pragmatický,
pragmatisch. D., Mark.

Probytek, tku, m., probytečný užitek,
prospěch. Vký., Sm., Br.

Probyti (zastr.), budu, byl, bytí, pro-
bývati = prospěti, nützen. — abs. Tvá česť
probude. Výb. I. 167. Kdež sotně probude
(obstojí) svatý. Smi! v. 2095. — komu.
Kristus nám nic neprobude (proderit). ZN.
Co nám probude, zabím-li bratra? BO. Ale
když kto zle dobude, tomuť nerádo probude.
St. skl. — komu nač. Aby svátosť probyla
mně na spasenie. Modl. ms. — s kým —
obcovati, verkehren. Kdo s pány probývá,
v rozum, prospívá. Č. M. 323.

Probývání, n., das Durchdringen. P. či
prostoupání útroby mysli a všech mohut-
ností našich duchem Kristovým. Sš. I. 83.

Probzdíti, dím, děl, zděn, ění =prohý-
hýřiti, prožrati, verprassen, verschwenden.
— co : celé své jmění p. Ros. — s kým
kde.

Procalec, lce, m., proutkovec, der Porzel-
lanspath, nerost. Min. Dle dodatků v Jg.
Slov.; dle Šm.: prochalec.

Procancellari-us, a, m., místokancléř,
S. N.



	1129

	kudy kam : lesem k zámku, gelangen. — se (odkud) kde. Voda probírá se ze země na tom místě. Put. sv. 65. V knize se p. Dch. P. se ve strunách. Us. Co malým tiskem vyzNačeno, budiž probíráno ve třídách vyš- ších. Bž. — co čím: radou, clurchberathen. Dch. Probrázditi, il, ěn, ění; probrázdkati, durchfurchen. — co: pole. Ros. Probrázdkaný, gerinnelt. P. řápek. Probreptati, herausplaudern. — co. Ani slova nemohl p. Ros. Probřinkati, probřinkávati = břinkaje ztratiti, durchklingeln. — co : peníze. Ros. Probříslo, vz Povříslo. Probřísti, bředu, durchwaten. Vz Břísti. — co: řeku. Probrkati se, sich durcharbeiten. — se kudy. Nástinem grammatiky jak tak se p. Kos. Ol. I. 68. Probroditi, il, děn, ění a zen, ení; pro- brádéti, ěl, ěn, ění, durchschwemmen; se, durchwaten. Jg. — koho : koně. Us. — se čím: semotam se pískem sypkým probrá- děla. Č. Probrouliti se, il, ení; probrulovati se = oči otevříti (s příhanou), die Augen auf- sperren. — Nežli se proboulí = nežli z-rána oči otevře. Us. Probrousiti, il, šen, ení; probrušovati = vybrousiti, schärfen, durchschärfen. — co: století. Kos. Ol. I. 21. — si co čím : rozum čtením knih. Kram. Probroušený; probroušen, a, o, geschärft. — čím. Člověk světem probroušený, ein Weltmann. Šm. Probrtiti, il. cen, ení; brt učiniti, durch- bohren. Ros. — co čím. Probublati, heraus brummen. — co. Ros. Probubnovati co: buben (bubnováním roztrhati, durchtrommeln). — čím: paličkou. Probudilý, munter. Rohn. Probuditelnosť, i, f., die Erweckbarkeit. Jg. Probuditelný, erweckbar, erwecklich. Us. Probuditi, buď, budě (íc), il, zen, ení; probouzeti, (ou stupňováno z u. Gb. Hl. 140.), el, en, ení; probuzovati = ze sna vyburco- vati, aufwecken ; ponoukati, nabádati, auf- muntern, wecken. Jg. — co, koho, se: víru, Pešín,, mysl, paměť něčí. V. Že nový život se probuditi má. Sš. Sk. 18. — koho, se z čeho. Jdu, abych ze sna p-dil jej (La- zara). Sš. J. 183. Probuďte se ze sna. Er. P. 473., V. P. někoho ze spaní. Er. P. 224., Sych., V. — co, koho k čemu: k životu pobožnému, Eus., k pokání, Br., k činění. Kom. Prorok k chvále boží církev probu- dil. Br. — čím k čemu: něčím někoho k vděčnosti. Br. — čeho. Lidu judského probuzuje. Plk. Církev k chválení Boha všech probudivši. Br. — kdy. V tu hodinu jsem se probudil. Jg. Za noc dvakrát jsem se probudil. Ros. P. se před východem slunce. Ml. — koho, se čím: hlukem. D. Hrůzou jsem se p-dil. Pref. 424. Probudný, snadný probuditi, leicht zu wecken, weckbar. Neprobudné jest spanie vaše (v hrobě). Ms.	Probudu, vz Probyti. Probůh = pro Bůh, starý akkusativ m.: pro Boha, který se v tomto slově a v na kůň atd. ndržel. Ale probůh! co potom V Sych. Probůh chudým dávati (darmo). Jg Vz Mezislovce. Probůj, oje, m., proboj, klín, der Keil. Reš. Probůjník, u, m., der Stämpfel. Puchm. Probumbati, vertrinken. —- co kde. Celé jmění v hospodě probumbal. Probůsti (zastr. probosti), bodu, bodl, den, dení; probodnouti, ul, ut, utí; probo- dati, probodávati, probádávati, probádati, probodovati = veskrz bodnouti, proraziti, prohnati, propíchnouti, proklati, durchste- chen, durchbohren, niederstossen, niederste- chen, erstechen. V. — koho, se čím: kor- dem. Ros., tulichem. V., dýkou, Šm., pěti ranami. Jel. — co komu čím: břicho. Us. Uši si probodají. Ler. — proč: z platu, ze msty. — kde: v radnici, na ulici. Probušník,. u, m., die Schlagmaschine. Bavlnu p-ky nakypřiti. Světoz. Probuzení, n., das Auf-, Erwecken, die Erweckung, Aufmunterung. Br. To k p. a k pilnosti sloužiti má. Br. P. mysli. Jel. Probuzeníčko, a, n., eine kleine Auf- munterung. Probuzenosť, i, f., das Aufgewecktsein. Někoho v p-sti udržovati, wach halten. Dch. Probuzený, aufgeweckt. P. mysl. Vz Pro- buditi. Probuzování, n., die Weckung, Aufmun- terung. Kom. Probuzovaný; -án, a, o, geweckt. Jel. Probylov, a, m., ves u Vorlíka. PL. Probýř, e, m., vz Průbéř. Probyšúcný, profuturus. Št. Vz Bž. 208., 171. Přip. -ьnъ. Mkl. B. 151. Probytečný = užitečný, nützlich. St. P-čná jest rytá modla (quod prodest). BO. -- komu. Sobě probytečna býti mohú zvieřata (sibi prodesse). BO. — P., pragmatický, pragmatisch. D., Mark. Probytek, tku, m., probytečný užitek, prospěch. Vký., Sm., Br. Probyti (zastr.), budu, byl, bytí, pro- bývati = prospěti, nützen. — abs. Tvá česť probude. Výb. I. 167. Kdež sotně probude (obstojí) svatý. Smi! v. 2095. — komu. Kristus nám nic neprobude (proderit). ZN. Co nám probude, zabím-li bratra? BO. Ale když kto zle dobude, tomuť nerádo probude. St. skl. — komu nač. Aby svátosť probyla mně na spasenie. Modl. ms. — s kým — obcovati, verkehren. Kdo s pány probývá, v rozum, prospívá. Č. M. 323. Probývání, n., das Durchdringen. P. či prostoupání útroby mysli a všech mohut- ností našich duchem Kristovým. Sš. I. 83. Probzdíti, dím, děl, zděn, ění =prohý- hýřiti, prožrati, verprassen, verschwenden. — co : celé své jmění p. Ros. — s kým kde. Procalec, lce, m., proutkovec, der Porzel- lanspath, nerost. Min. Dle dodatků v Jg. Slov.; dle Šm.: prochalec. Procancellari-us, a, m., místokancléř, S. N.