1130

Procandati = prohýřiti. Us. -- co: své
jmění.
Procapati, capáním roztrhati, durchtreten.

— co : střevíce. Ros.

Procediti, ceď, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; procezovati, durch-, ausseigen, seihen,
Flüssigkeiten läutern, filtriren; vergiessen.

— co: krev, slzy. Dch. — co kudy: skrze
šátek, Byl., polívku cedníkem. Us.

Procedovati, z lat., verfahren. Žer. —
v čem P-val soudce v té věci. V.

Procedura, y, f., z lat., řízení, zvl. soudní,
die Verfahnrngsweise, der Rechtsgang. Rk.

Procechovati, propiti, durchzechen. V.
~ co s kým.
• Procek, cka, m. = Prokop. Berg.

Proceleusmati-cus, ka, m.: u u u u ku
př.: neviděla.

Procemperovati, abhobeln, abschleifen,
vycepovati. — koho kde. By ho dal na
školách drobet p. Kos. Ol. I. 303.

Procenění, n., vycenění, der Werthan-
schlag, die Schätzung, Abschätzung, der
Preis.

Proceněný ; -ěn, a, o, taxirt, angeschla-
gen, geschätzt.

Procenilý = proceněný. Ob. pan. 24.

Procenitelný, schätzbar. Us.

Proceniti, il, ěn, ění; proceňovati = cenu
ustanoviti, feilbieten, bieten, anschlagen. V.
-- co: zboží. Sych. Procenila je tři sta
zlatých. V. — zač. BO. Zač se procení, za
to se nekupuje. Ros. Ten jináč nedá, než
zač procení (І. o skoupých, 2. o svéhlavých).
Prov., Č., Lb. Vz Neústupný.

Procentní, Percentual-. P. přídavek, pří-
platek, srážka p.

Procento, a, n., z lat. pro centum, úroky
ze sta (zlatých). Rk., Stč. Alg. 94. Úročiti
3, 4, 5 zl. ze sta; 5 procent úroků bráti. P.
laudemialní. J. tr.

Proces, u, m., z lat. proeessus, výkon,
způsob, jakým se něco děje, das Vorschrei-
ten. — P. = pře, rozepře, spor právní n.
soudní, der Process, der Rechtsstreit, Rechts-
Handel. Rk. P. právní, Kom., soudní p. práva.
V.

Processi, f. a n., z lat. processio, v již.
Cech. procesií, jinde proceství, Kts., na Ostrav.
procesyja (e, i, u, i, ú). Tč. P., průvod
s obřady církevními, ochoz, půchod, die Pro-
cession, feierlicher Aufzug, der Umgang. Rk.,
Dch. P. řádné, mimořádné, veřejné, sou-
kromé ; obecné, zvláštní. S. N. Slavnou p.
učiniti. V. Orštka jde s processím. Žaludek
jde mi s processím (sr. Střeva ve mně hla-
dem křehotají). Sych. Však mu brzo půjde
huba s p-ím (bude mu kručeti v břiše, vy-
hladoví). U Rychn. P. v Praze, vz Tk. IV. 499.

Procestovati = projíti, durchreisen; ce-
stuje ztratiti, reisend duchbringen. Jg. —•
co: kraj, Mus., peníze. — čeho. Ten pro-
cestoval krajin (neurčitým počtem).

Procestyrovati se s kým, processiren.
Vávra se s basou procestyruje. U Jilemn.
Kld. ván.

Procezení, procezování, n., die Durch-
seihung. D.

Procezenina, y. f., die durchseihte Flüs-
sigkeit. Ras.

Proeezovací pytel, Durseih-. Techn. Vz
Procediti.

Procezovati, vz Procediti.

Prociclati = propatlati, propiclati, ver-
spilden, vergeuden. — co : peníze, čas. Jg.

Procíděnosť, i, f., čistota, nezkalenosť,
neporušenosť, die Lauterkeit, Echtheit. Sš.
Oa. 88.

Procikániti, il, ěn, ění, verschachern
(wie ein Zigeuner).

Procintati, hloupě prodělati, verschustern.

— co. Dch.

Procit, u, m., procítění, das Erwachen.
Hlas.

Procítilý, kdo procitl, probuzen jest, der
aufgewacht ist. Lex. vet.

Procitlý, erwacht. Dch.

Procitnouti, cítl, utí; procítiti, il, těni;
procitovati — probuditi se, er-, aufwachen.
Jg. — abs. Svědomí jeho procitlo. Jg. —
koho. Abyste nebudili ani kázali procítiti
zmilelici. BO. — z čeho : ze sna, BO., Pass.,
Byl., Reš., Kat. 856., Sš. I. 131., z lenivosti.
Jg. — od čeho : od sna procitl (sen jej pro-
budil). V. P. od šustu. V. k čemu: k práci.
Us. Prociť k soudu svému. Pešín. Inhed k tobě
procítí (surget). BO. — po čem. Noe pro-
citl po víně. D. — proti komu. Procítla
zuřivosť jeho proti mne. Kram. — čím:
nadějí. Hdk. C. 29.

Prociutiti, zastr. = procitnouti, probu-
diti se. Jir.

Prociviti se čemu, protiviti se. Půh. II.
625.

Prociž, zastr. = pročež.

Procmírati, verpritscheln. — co. Dch.

Procný = nevrlý, protzig, frostig, Mür-
risch. Na Slov.

Pro což to činíte = proč ? Půh. II. 10.

Procpati, cpám a cpu, durchstopfen. Jg.

— co čím kde.

Proculej-us, e, m. P. C. Varro Muraena,.
řím. rytíř, důvěrník císaře Augusta, horlivý
podporovatel věd. Rs.

Procul-us, a, m. Sempronius P., zname-
nitý právník římský z dob Caligulových,
Claudiových a Neronových. Rs.

Procundati = promrhati, vergeuden, —
co : peníze, jmění. Us.

Procura, vz Prokura.

Procutiti, zastr. = procítiti. Kat. 856.,
1094.

Procválati, durchrennen. — co: les. —
se = proběhnouti se, sich auslaufen. Ros.

Procvičiti, il, en, ení, durchüben. — co,
koho. Jg.

Proč, zastr. proče, na Slov. prečo = pro
če — pro co. Vz Co. Přidá-li se ž, e nevy-
padá : pro-če-ž, pročež. Proč ? na Opav. ří-
kají : čemu ? Čemu ? To tému = Proč ? Proto.
Klš. 1. V přímých otázkách, weshalb У warum ?
Proč se to stalo У Ros. P. se směje ? Us.
Proč bych se nesmál? Us. Proč? (Táže-li
se kdo zvědavě, odpovídá se: Pro slepičí
kvoč, nebo: Pro starý kvoč, pro mladá ku-
řata nebo: Pro slepičí kvoč, aby stará ne-
kvokala, když nemá proč (Lb.) nebo: aby stará
nekvokala, že nemá oč (na mor. Zlinsku. Brt.,
Vz Zvědavý. Č. Každé proč má své zač.
Dch. -- 2. V nepřímých otázkách. Nevím,