.131

proč nepřišel. Us. Není se ho proč báti.
Kom. Není tedy, proč na něj reptati. Br.
Dítě praví: Bito jsem, ale nepoví proč. Mus.
III. d. 47. Na čemž žádný rozumný zasta-
vovati se nemá proč. Kom. Pr. 7. Mám proč
(se hněvati, se domnívati atd.). Dch. I ne-
nieť proč odkládati mladým do starosti tiem,
což dobré jest. Št. N. 128. 14. I neměls se j
mne proč styděti. Abr. z G. Ještě až posud j
nemáme proč na vás naříkati. Ib. Máš-li
proč, hleď toho právem. Půh. II. 575. —
3. Pročež tázací. Pročež tedy říkáš Jakobe
(jakž můžeš říci) ? Br. — 4. Pročež = proto.
Pročež neobyčejné poměry předcházejí. Kom.
Pročež díky a chválu Bohu vzdávejme. Har.
Vz Proto, 3. — 5. Pročež = proč, pro co,
vztažné, propter quod. Všecko jemu učinil,
pročež jej pohnal byl. Půh. II. 529.

Pročastovati, vz Pročestovati.

Pročechrati co: peřiny, durchlockern.
Ros.

Proček, čka, m. = Prokop.

Pročelí, n., zastr. = průčelí. Vz toto.

Pročerstvěti, ěl, ění, sich erfrischen. Ros.

Pročerstviti, il, en, ení, erfrischen. Reš.

— co čím.

Pročervilý, červy prolezlý, wurmig. Apol.

Pročesati, pročesnouti, pročísnouti, snul
a sl, ut, utí; pročesávati, durchkämmen. —
komu co: sobě vlasy. Us. P. ovoce (pro-
brati, durchklauben, -pflücken). Ros.

Pročestovati, pročastovati, durch Trak-
tiren verschwenden. — co: své jmění. Jg.

Pročetlosť, i, f., die Belesenheit. Dch.

Pročevily, dle Dolany. Protschewil, ves
u Březnice. PL. Vz Tk. ІІІ. 38., 46.

Pročež, vz Proč.

Pročichnouti, chnul a chl, utí, vystyd-
nouti, ein wenig kühl werden. P-chne tam
nebo p-ne mu tam. Ros.

Pročina, y, f., pročinění, das Verbrechen,
die That. Kdyby ho nařekl pro zlodějství
neb pro jinou p-nu. Ms. pr. pr. 192.

Pročinění, n. = hřích, přečin. V. P. proti
obci. Th.

Pročiniti, il, ěn, ění, prodělati, durch-
arbeiten; přečiniti, zaviniti, zhřešiti, sich
vergehen, versündigen. — co. Leg. P. život
(proviniti, vinou ho pozbyti, verwirken). Kom.

— co proti komu. Což jsú koli proti tvé
milosti p-li. Let. 174.

Pročísti, čtu, četl, čtla, o, čten, ění, pro-
čítati, durchzählen; sich im Zählen irren,
durch Zählen verlieren ; durchlesen ; durch
das Lesen verlieren. Jg. — co. Pročetl celý
čas. Us. Když pročitachu list, radovali sú
se. ZN.

Pročistitel, e, m., der Reiniger, Säuberer.

Pročistitelka, y, pročistitelkyně, ě, f.,
die Reinigerin, Säuberin. Us. Jg.

Pročišťující lékařství, die Purgirarznei.

Pročpěti, ěl, ění, durch u. durch einen
Geruch nach etwas bekommen. — čím: sla-
ninou. Kos. Ol. I. 255.

Pročtenosť, i, f., die Belesenheit, šp. m.:
pročetlosť, sčetlosť, zběhlosť (v knihách).
Brs. 134., 145.

Pročtený, belesen, šp. m.: pročetlý, se-
četlý, zběhlý (v knihách). Brs. 134., 145. —
P., durchgelesen. P. kniha.

Pročtveřiti, il, en, ení = prohráti, ver-
spielen, durchbringen. — co. Kos.
Prodaj, prodej, e, m. a f., prodaje, e,

f. = prodání. P., strsl. vl. pro-da-j-ъ, koř.
da, j přídech, po němž odpadá přípona -ъ.
Mkl. B. 2. P. jest smlouva, jížto někdo jistou
věc za určitou cenu jinému pouští. Vz více
v S. N. Der Verkauf, die Feilbietung, Ver-
äusserung. P. od ruky, D., veřejný (dražba),
na lhůty, na úvěr, na čas, malý, drobný, po
drobnu, podrobný, jednotlivý, za hotové,
z ruky do ruky, exekuční, v malém, na
hrubo, na drobno (Detailverkauf), v malých
částkách, u velikém, svěřený, vz Prodati;
kniha, bilance, denník, rejstřík, místo pro-
dejů ; příjem, účet, odměna z prodejů; ná-
klad na prodej ; kup a p. s volným dodav-
kem ; na p. něco vystaviti, feilbieten. Sp.
P. ryb na váhu, od oka. Us. P. z volné
ruky, von freier Hand, p. hybný, rühriger
V., po ulicích, Strassen-, úřad drobného pro-
deje, das Verschleissamt; p. skla, Glasnie-
derlage; zboží p-jem odbyti, die Waare los-
schlagen ; sešlo z toho p-je ; člověk se při
p-ji nutí. Dch. Maso jsem k p-ji měl. NB. Tč.
P. věcí svěřených. Sortimenthandel, m.; p.
loketního zboží, Schnitthandel; p. různého
zboží, gemischte Waarenhandlung; p. ná-
poje, der Ausschank; p. dříví, der Holzver-
schleiss; p. zboží kořenného, die Specerei -
waarenhandlung; vytáčeti na p., ausschen-
ken. J. tr. Na p. něco nésti. Er. P. 9. Bylo
dosť místa p-jňm těch věcí jinde na trzích.
Sš. J. 43. Jest ta věc na prodej? Ros. Ten
dům je v prodeji = prodává se. Us. Hý. To
jest na p. J. tr. Není mi to na p. Bern. Což
jest na prodaji. V. Koupě na p. jest. Kom.
Na p. něco vyložiti, dáti, provolati, in Ver-
schleiss setzen. V. Ku prodeji vyložiti; na
p. kupovati; na prodaj vyložený; p. pro-
volaný ; p. statku v pokutě propadeného ;
p. udělati. V. Víno na p. míti. Řezník maso
do jatek na prodaj vykládá. Kom. Měj se
ku p-ji, pokud obilí přiskakuje. Sych. Ten
mlýn jest z ruky na p. Us. P-jem toho do-
stal n. pozbyl. Ros. P. předsevzíti. Pr. P.
vykonati, způsobiti. HGB. Art. 343. Má často
zuby na prodej (říká se o smíšku). U Něm.
Brodu. Všk. V p-ji a koupi obchod vésti.
V. Statek do p-je vyhlásiti. Berg. Sprave-
dlivým trhem a prodajem něco prodati.
Dipl. 1409. Kteřížby se s nimi o p. a koupi
porovnali. Nar. o h. a k. Pakliby kdo pro
příčinu obdarování za méně a laciněji pro-
dal něco, nežliby stálo, mocný (giltig) jest
prodaj. CJB. 367. Kolikrát pak hubenější
záplatú dílové prodávají se příčinu darování,
neníť pochybno, že prodaj má moc, ist gil-
tig. CJB. 369. Na p. něco roznášeti. Sych.
Ku p ji něco svěřiti (p. svěřený). J. tr.
Jestliže by společník při p-ji mlčel, to za
povolení počteno bude. Er. Zde jsou žitné
chleby na prodej. Us. P-jem někomu něco
přepustiti. Šm.— Vz více v S. N. a: Trh,
Koupě.

Prodajce, e, m., der Verkäufer. Vinař.

Prodajna, y, f., das Verkaufslokale. Sm.
Vz Prodejna.

Prodajnosť, i, f., die Verkäuflichkeit. P,
zboží. Us.