Předchozí (1130)  Strana:1131  Další (1132) |
|
|||
.131
|
|||
|
|||
proč nepřišel. Us. Není se ho proč báti.
Kom. Není tedy, proč na něj reptati. Br. Dítě praví: Bito jsem, ale nepoví proč. Mus. III. d. 47. Na čemž žádný rozumný zasta- vovati se nemá proč. Kom. Pr. 7. Mám proč (se hněvati, se domnívati atd.). Dch. I ne- nieť proč odkládati mladým do starosti tiem, což dobré jest. Št. N. 128. 14. I neměls se j mne proč styděti. Abr. z G. Ještě až posud j nemáme proč na vás naříkati. Ib. Máš-li proč, hleď toho právem. Půh. II. 575. — 3. Pročež tázací. Pročež tedy říkáš Jakobe (jakž můžeš říci) ? Br. — 4. Pročež = proto. Pročež neobyčejné poměry předcházejí. Kom. Pročež díky a chválu Bohu vzdávejme. Har. Vz Proto, 3. — 5. Pročež = proč, pro co, vztažné, propter quod. Všecko jemu učinil, pročež jej pohnal byl. Půh. II. 529. Pročastovati, vz Pročestovati.
Pročechrati co: peřiny, durchlockern.
Ros. Proček, čka, m. = Prokop.
Pročelí, n., zastr. = průčelí. Vz toto.
Pročerstvěti, ěl, ění, sich erfrischen. Ros.
Pročerstviti, il, en, ení, erfrischen. Reš.
— co čím.
Pročervilý, červy prolezlý, wurmig. Apol.
Pročesati, pročesnouti, pročísnouti, snul
a sl, ut, utí; pročesávati, durchkämmen. — komu co: sobě vlasy. Us. P. ovoce (pro- brati, durchklauben, -pflücken). Ros. Pročestovati, pročastovati, durch Trak-
tiren verschwenden. — co: své jmění. Jg. Pročetlosť, i, f., die Belesenheit. Dch.
Pročevily, dle Dolany. Protschewil, ves
u Březnice. PL. Vz Tk. ІІІ. 38., 46. Pročež, vz Proč.
Pročichnouti, chnul a chl, utí, vystyd-
nouti, ein wenig kühl werden. P-chne tam nebo p-ne mu tam. Ros. Pročina, y, f., pročinění, das Verbrechen,
die That. Kdyby ho nařekl pro zlodějství neb pro jinou p-nu. Ms. pr. pr. 192. Pročinění, n. = hřích, přečin. V. P. proti
obci. Th. Pročiniti, il, ěn, ění, prodělati, durch-
arbeiten; přečiniti, zaviniti, zhřešiti, sich vergehen, versündigen. — co. Leg. P. život (proviniti, vinou ho pozbyti, verwirken). Kom. — co proti komu. Což jsú koli proti tvé
milosti p-li. Let. 174. Pročísti, čtu, četl, čtla, o, čten, ění, pro-
čítati, durchzählen; sich im Zählen irren, durch Zählen verlieren ; durchlesen ; durch das Lesen verlieren. Jg. — co. Pročetl celý čas. Us. Když pročitachu list, radovali sú se. ZN. Pročistitel, e, m., der Reiniger, Säuberer.
Pročistitelka, y, pročistitelkyně, ě, f.,
die Reinigerin, Säuberin. Us. Jg. Pročišťující lékařství, die Purgirarznei.
Pročpěti, ěl, ění, durch u. durch einen
Geruch nach etwas bekommen. — čím: sla- ninou. Kos. Ol. I. 255. Pročtenosť, i, f., die Belesenheit, šp. m.:
pročetlosť, sčetlosť, zběhlosť (v knihách). Brs. 134., 145. Pročtený, belesen, šp. m.: pročetlý, se-
četlý, zběhlý (v knihách). Brs. 134., 145. — P., durchgelesen. P. kniha. |
Pročtveřiti, il, en, ení = prohráti, ver-
spielen, durchbringen. — co. Kos. Prodaj, prodej, e, m. a f., prodaje, e, f. = prodání. P., strsl. vl. pro-da-j-ъ, koř.
da, j přídech, po němž odpadá přípona -ъ. Mkl. B. 2. P. jest smlouva, jížto někdo jistou věc za určitou cenu jinému pouští. Vz více v S. N. Der Verkauf, die Feilbietung, Ver- äusserung. P. od ruky, D., veřejný (dražba), na lhůty, na úvěr, na čas, malý, drobný, po drobnu, podrobný, jednotlivý, za hotové, z ruky do ruky, exekuční, v malém, na hrubo, na drobno (Detailverkauf), v malých částkách, u velikém, svěřený, vz Prodati; kniha, bilance, denník, rejstřík, místo pro- dejů ; příjem, účet, odměna z prodejů; ná- klad na prodej ; kup a p. s volným dodav- kem ; na p. něco vystaviti, feilbieten. Sp. P. ryb na váhu, od oka. Us. P. z volné ruky, von freier Hand, p. hybný, rühriger V., po ulicích, Strassen-, úřad drobného pro- deje, das Verschleissamt; p. skla, Glasnie- derlage; zboží p-jem odbyti, die Waare los- schlagen ; sešlo z toho p-je ; člověk se při p-ji nutí. Dch. Maso jsem k p-ji měl. NB. Tč. P. věcí svěřených. Sortimenthandel, m.; p. loketního zboží, Schnitthandel; p. různého zboží, gemischte Waarenhandlung; p. ná- poje, der Ausschank; p. dříví, der Holzver- schleiss; p. zboží kořenného, die Specerei - waarenhandlung; vytáčeti na p., ausschen- ken. J. tr. Na p. něco nésti. Er. P. 9. Bylo dosť místa p-jňm těch věcí jinde na trzích. Sš. J. 43. Jest ta věc na prodej? Ros. Ten dům je v prodeji = prodává se. Us. Hý. To jest na p. J. tr. Není mi to na p. Bern. Což jest na prodaji. V. Koupě na p. jest. Kom. Na p. něco vyložiti, dáti, provolati, in Ver- schleiss setzen. V. Ku prodeji vyložiti; na p. kupovati; na prodaj vyložený; p. pro- volaný ; p. statku v pokutě propadeného ; p. udělati. V. Víno na p. míti. Řezník maso do jatek na prodaj vykládá. Kom. Měj se ku p-ji, pokud obilí přiskakuje. Sych. Ten mlýn jest z ruky na p. Us. P-jem toho do- stal n. pozbyl. Ros. P. předsevzíti. Pr. P. vykonati, způsobiti. HGB. Art. 343. Má často zuby na prodej (říká se o smíšku). U Něm. Brodu. Všk. V p-ji a koupi obchod vésti. V. Statek do p-je vyhlásiti. Berg. Sprave- dlivým trhem a prodajem něco prodati. Dipl. 1409. Kteřížby se s nimi o p. a koupi porovnali. Nar. o h. a k. Pakliby kdo pro příčinu obdarování za méně a laciněji pro- dal něco, nežliby stálo, mocný (giltig) jest prodaj. CJB. 367. Kolikrát pak hubenější záplatú dílové prodávají se příčinu darování, neníť pochybno, že prodaj má moc, ist gil- tig. CJB. 369. Na p. něco roznášeti. Sych. Ku p ji něco svěřiti (p. svěřený). J. tr. Jestliže by společník při p-ji mlčel, to za povolení počteno bude. Er. Zde jsou žitné chleby na prodej. Us. P-jem někomu něco přepustiti. Šm.— Vz více v S. N. a: Trh, Koupě. Prodajce, e, m., der Verkäufer. Vinař.
Prodajna, y, f., das Verkaufslokale. Sm.
Vz Prodejna. Prodajnosť, i, f., die Verkäuflichkeit. P,
zboží. Us. |
||
|
|||
Předchozí (1130)  Strana:1131  Další (1132) |