132

Prodajný, prodejný, -ní = na prodaj
jsoucí, verkäuflich, feil. Všeliké věci p. V.
P. služby. V. P. zboží. Šp. Má duši pro-
dajnú. BO. Což tu p-ného vidím. Smil v.
704. Sklad p-ného zboží. Od Některých
dob a sice hned ještě za republiky římské
měšťanství římského práva p-no bylo. Sš.
Sk. 256. — P., k prodaji se vztahující, Ver-
kaufs-. P. cena, lístek, položka, místo (tržiště),
listina, Verkaufsurkunde, ředitelství, faktor-
ství, náklad. Šp., J. tr. — P., co snadno
prodati lze, co dobré jest, was leicht ver-
kauft wird, leicht abgeht. Vínu prodajnému
břečtanu netřeba (nemusí se dáti na dům
•znamení, že se tam víno prodává; lidé i bez
toho o něm se dovědí). Jg. A tak ti pro-
davači bývali jsú připuzeni tu p-nú rudu za
mnoho menší cenu, nežli jest stála, prodati.
CJB. 317.

Prodajový, ku prodeji se vztahující, Ver-
kaufs-. P. cena, kniha, odměna, summa, účet.
Sp. Vz Prodajný.

Prodajství, n., Verkäuferei, f. Šm.

Prodaliště, e, f., die Verschleissstätte.
P. státních úplatků. Trest. zák.

Prodalý dům = prodaný. Výb. I. 1048.

Prodanec, dance, m., prodaný, der Ver-
kaufte. Aqu.

Prodání, n., das Verkaufen. P. po kusu.
P. domu. NB. Tč.

Prodaný; -án, a, o, verkauft. P-nou věc
kupci dodati. J. tr.

Prodara, y, f., aralia, Wiesenanis, m.

Prodarečkovati = prodarovati.

Prodaremkovati, unnütz verlieren. —
co : peníze. Vrat.

Prodarovati, verschenken. — co. V.,
Apol.

Prodarovitý. P. rostliny, araliaceae, epheu-
artige Pflanzen : břečtan. Čl. 55.

Prodašice, dle Budějovice, ves u Libáně.

Prodatel, prodavatel, e, m. = proda-
vač. J. tr.

Prodati, dám, dej, daje (íc), dal, án, ání;
prodávati = za peníze dáti, verkaufen ; pro-
nésti, prozraditi, verkaufen, verrathen. Jg. —
abs. Prodá, kdo dá víc. D. Nedá se p.
(chytrý; 2. už rozumí poněkud některému
jazyku). C. Byl mocen svého držení prodati
i pronajíti. Půh. I. 194. Jak jsem koupil,
tak prodávám (povídám, jak jsem slyšel).
Mus. Již jsme prodáni (zrazeni). Ros. — co.
Co koupí, jak by našel, co prodá, jak, by
zahodil. Sk. P. chléb a koupiti nůž. Šml.
Prodal chléb, koupil nůž. U Litom. Dř. P.
cicánek = dítě odstaviti. Místy prý zavěšují
dětem matky, když je odstavují, šňůru se
stříbrným penízkem na krk a odtud ono
rčení. Us. u Olom. Sd. Jinde: prodal cic.
P. zboží, víno, dříví, D.; liščí ocas prodá-
vati — pochlebovati, V., lelky (nic nedělati).
Us. P. masti na rány. Kom. L. 20. On všecko
prodá. Us. Kupované věci prodávati. V.
Jazyk svůj prodávati (mluviti za peníze, jak
kdo chce). Bern. Prve kůži prodáváš, nežlis
medvěda zabil. Jg. — co komu. Prodal
duom svuoj jednomu spolmněštěnínu. NB.
Tč. Prodal mi dědictví s podáním kostelním.
Půh. II. 308. — kde. Ten prodával po
vsech. Půh. II. 90. — co proč. Na jeho

řeč prodala jsem své zboží. Půh. II. 284.
Ješto jsem pro ni svój plat i svój dvór pro-
dal. Půh. I. 240. P. kozy pro velikou nouzi.
Er. P. 411. — co proč kam. A z řevni-
vosti prodali Josefa do Egypta. Sš. Sk. 77.
— co komu zač. Prodal mi to za zlatý.
Jg. Zač se to prodává ? Us. P. za hotové
peníze. Ml. Svou poctivosť za kus chleba
prodá., Stl. P. doubek za soudek. Er. P.
388. Úradník paní přede pány poznal, že
ten les za peníze prodán byl. Půh. II. 618.
Prodal jsem Pavlovi kus sukna za 100 zla-
tých. To seděni za podsedek kúpil a zase
za podsedek prodáno. NB. Tč. — co jak
(co nač, od čeho, po čem, v čem, čím,
s čím, pod čím, pod co, z čeho do čeho,
na čem, v co, k čemu, s adv.).: plátno
na loket, víno na váhu, D., na cenu (feil-
schen). D. P. na kusy, Ml.; něco na malou
míru n. váhu p. Er. P. něco od ruky. D.
Pivo od čepu (v malém). Sp. P. po kuse,
D., po drobnu (im Detail). J tr., Šp.P.
v kusích, D., v malém, J. tr., v celku. Sp.
P. přiházkou (dražbou), Řd., dražbou. J. tr.
P. s ziskem, se škodou. D. P. víno pod
čepem (v malém). Jg. P. něco na drobno,
na hrubo, na kilogrammy, na vědra. Us.
Polské halíře na hřivny p. Let. 98. P. něco
na krejcárky. Er. P. 456. Kteříž dary boží
prodávají neb kupují na penězích neb na
jiných ďařích. Hus. 1. 401. P. něco po troj-
níčku. Er. P. 387. Hokyně ať ptákuov ne-
prodávají pod pokutú 5 grošů. Arch. plz.
1493. Budeš prodán nepřátelóm v robotěze
a v robotnice. BO. Rád bych toho koně
prodal hřebcem a ne později valachem. Us.
P. něco pod cenou. Us. Aby vlnu trhem
koupil a postavy z ní trhem prodával. Sedl.
Rychn. 39. Což jsem prodal trhem šafářovi.
Půh. II. 115. Skrze to musil své zboží p. svú
velikú škodú (zum Schaden). Půh. II. 180.
Mocí listu tohoto mocně pravým trhem prodá-
vám. Arch. I. 154. P. něco tajně, ve ve-
řejné dražbě, s výdělkem. Us. Všk. Mnohý
prodává draze a chodí naze. Pk. Draho pro-
dávej a spravedlivě měř. Pk. To zboží dráže
n. výše někomu p. Půh. II. 84. Prodal mi
lán k dědině; Prodal mi Kvačíce k věrnému
právu; Prodal mi ve Zhoři dvuor k dědi-
ctví. Půh. I. 223., II. 520., 219. Cf. Prodej.
P. pod odhadní cenu, J. tr., pod palec
(tajně, k ujmě druhého). č. P. něco z ručky
do ručky. J. tr. — kdy. Kdoby statek před
rozsudkem prodal etc. Er. To prodal již od
20 let. Půh. I. 203. — co od čeho. 'Žádný
konvent nemuož bez povolení královského
nic od konventu zastaviti, prodati, dáti ani
směniti. Zř. F. I. A. 19.

Prodavací, Verkaufs-, Verschleiss-. P.
sklad, eine Niederlage. Trest. zák.

Prodavač, e, m., der Verkäufer. V. P.
chleba, V., lidí, Bern., ryb, knih, Kom., po
domech. Us. P. cení, kupec trží. Kom. Pro-
davači jest každá kráva telná, když takovou
míti chceme. Č. Lže jako p. masa. Pal. IV.
2. 64. Pokoutní p. Dch. P. ve drobném,
Deitailverkäufer. Vz Prodati. Dch. — Vz
Trh, Koupě.

Prodavačka, y, f., die Verkäuferin. -- P.,
síť ku prodávání ryb, das Handnetz. Us.