1133

Prodávání, n., das Verkaufen. P. a ku-
pování, V., p. soli, der Salzschank. D.

Prodavatel, e, m. = prodavač. P. sukna.
NB. Tč.

Prodávavý, verkauflustig. Plk.

Prodáviti, il, en, ení = promačkati, durch-
drücken, durchquetschen. — co kudy: skrze
roušku smažené žloutky. Lék. kn.

Prodávka, y, f. = prodávání, die Feil-
bietung. J. tr.

Proděckovati, durch Kindereien verlie-
ren. — co: čas. Us. Dch.

Prodechnouti, chnul a chl, ut, utí =
veskrz dechnouti, durchhauchen, durchblasen.
— co čím. Bůh prodechl citem prach (člo-
věka). Č.

Prodej, vz Prodaj.

Prodejce, e, m., der Verkäufer. Rk.

Prodejiště, ě, n., die Verkaufsstätte. Rk.

Prodejna, y, f., die Waarenhalle, Kauf-
halle, der Bazar, das Waarenhaus. Dch. Vz
Prodajna.

Prodejný, vz Prodajný.

Prodejový, vz Prodajový.

Prodejství, n., die Verkäuferei. Rk.

Prodělanec, nce, m., v Krkonš., kdo své
jmění zmařil. Kb.

Prodělání, das Durcharbeiten. Jg. — P.,
škoda, der Verlust. Strany přísloví vz:
Bláto, Cibule, Čert, Déšť, Dno, Doklepati,
Oska, Fík, Holičky, Chlebíček, Kahánek,
Kolečko, Konec, Koráb, Koště, Kůň, Kvas-
nice, Kyj, Málo, Medvěd, Mlátiti z čeho,
Náklonek, Pánvička, Póčepí, Poslední, Psí,
Roh, Ryba, Struna, Svině, Uhlí, Váha, Vo-
mizín, Zelí, Zimnička.

Prodělati, prodělávati = veskrz něco dě-
lati, prostrčiti, protlačiti, durchmachen, -ar-
beiten, -graben, aufarbeiten; škodu vzíti,
verlieren, einbüssen, zu kurz kommen, ein-
schustern, Schaden leiden. V. — co: díru,
V., cestu, Har., zemi (propracovati, proorati).
Us. Mějme spolu, co vyděláš, však škodu
sám, co proděláš. Vz Vtipný. Lom. P. školu,
šp. m. : projíti; úlohu, šp. m.: propraco-
vati, vypracovati, udělati. — co čím: roucho
drahým kamením, Stylfr., díru nožem, ne-
bozezem. — co kdy. Ten v životě již
mnoho prodělal, šp. m.: zkusil, zažil, zhlídl,
schodil atd. Vz tato slova. Brs. 134. — co
kudy, kde: cestu sněhem, v lese, lesem
p. Dch. — co, čeho na čem: jmění své
na koních p. Ten na těch koních prodělal
peněz ! Na tom jsem prodělal. Sych. Co sem
proďál na žitě, vylehlo mi na vovse (získal
jsem na ovse). V Krkonš. Kb. Lépe vydě-
lati na mlátě (blátě) než prodělati na zlatě.
Pk. Ty (50 kop) měl na mém hradě p. (pro-
stavěti) a tím jej opraviti. Půh. II. 394. Vz
Přinésti co.

Prodělek, lku, m., ztráta, škoda, prodě-
lání, der Verlust. Us. Veliký p. a škoda zna-
menitá. Reš. Nemohu vám to dáti s p-lkem.
Us. Cf. Výdělek.

Prodění, n., das Durch-, Aufstechen. P.
ucha, nežitu. Ras.

Prodeptati, deptám a depci = prošla-
pati, durchtreten. — co: hlínu. L.

Proděrač, e, m. P. na dyksy. v hutn.,
der Formstosser. Šm.

Proděraviti, il, en, ení, durchlöchern. —
co. Vřed proděravil střevo. Lk.

Proděrkovati, durchlöchern.

Proděsiti = probodnouti, prokláti, durch-
bohren. — co čím. P. něčí prsy železnými
rožny. Kat. 2982.

Proděvačka,. y, f., die Schwenkseide
(u prýmkáře). Šm.

Proděvadlo, a, n., čím se co prodívá,
ein Werkzeug zum Durchstechen. — P.,
masť ku prodění nežitu, Ziehpflaster, n. P.
z majek a loje kozlového. Ras.

Proděvák, u, m., der Lochbohrer. Rk.

Proděvčený; -ěn, a, o. P-ná = zasnoubená,
nupta. MV. Ct. Prodívčiti.

Prodchnouti, vz Prodechnouti.

Prodik-os, a, m., řec. filosof, žil v 5. stol
př. Kr. Vz S. N.

Prodírati se, vz Prodrati se.

Prodíti, ději, díl, děn a dín a dit, ění:
prodírati = protrhnouti, otevříti, prostrčili.
durch-, aufthun, durchstechen; — se, pro-
trhnouti se, aufbrechen. — co: neštovici,
nežit. Ros. Hlizu mástka proděje. Lék. kn.
— co čím: nežit nožem, Ja., ucho jehlou
Us. — se. Samo se to prodílo. Ros.

Proditý, prodit, a, o, aufgebrochen. P.
nežit. V.

Prodívání, n., das Aufbrechen, Durch-
stechen. P. hliz a nežitóv. Ras.

Prodívaný; -án, a, o, aufgebrochen, durch-
gestochen. P. nežit. Us.

Prodívati, vz Prodíti.

Prodívavý, Aufbruch-, durch-, autbre-
chend. P. věci, Ras., Ja., masti. Us.

Prodívcení, n., porušení panny, die Ent
jungferung. Bibl. Cf. Proděvčený.

Prodívčiti, il, en, ení, devirginare, ent-
jungfern. Bibl. — koho. Žádosť okrasy pro-
dievčila jest (porušila) mladičku. BO. Ekkl.
20. 2. Cf. Proděvčený.

Přódky, pl., f.,přádky,přástky, der Spinn-
abend. Na Ostrav. Tč.

Prodlabati, prodlubati, prodloubati, pro-
dlabávati, prodlabiti, prodlabovati, aus-,
durchhöhlen, durchlöchern (besond. mit einem
Stemmeisen). Ros. — co čím: hřídel dlátem.

Prodleně, prodlouženě, verzögert. Nepro-
dleně to má oznámiti. Apol. Šel neprodleně.
Plk.

Prodlení, n., dlení, meškání, die Ver-
weilung, der Verzug, Anstand. Bez p. V.
Bez p. na něco sáhnouti. Zř. F. I. C. 300.
Přijeď bez p. Er. P. 477. Úroky z p., Ver-
zugszinsen. J. tr. P. s nebezpečím spo-
jeno jest, Gefahr haftet am Verzuge. J. tr.
Dáno mu p. Aesop. — P., prodloužení, prů-
tah, die Frist, Verzögerung, der Aufschub,
dilatio. S teskností snáší i maličké chvilky
prodlení. Kom. Žádal do dne třetího p.
Háj. Dejte nám za tři dni p. GR. Zaplatím
bez zmatku a odporu i dalšího p. všelikého.
Faukn. 33. P. uprositi, um Erstreckung bitten.
CJB. 421. Nechtí žádati p., aby meškán byl
soud. CJB. 397. V tom již žádného p. ne-
bude. Arch. I. 31. Bóh jest p. dnóv tvých. BO.
V p. času něco učiniti. Sš. J. 40. Chceš-li
p. svému zdraví. Žk. 424. Nebť jest to zdraví
p. Smil v. 1694. P. vzíti. Háj. Dej hněvu p.
Jel. P. míti, trpěti odložení míti. VS,