Předchozí (1132)  Strana:1133  Další (1134) |
|
|||
1133
|
|||
|
|||
Prodávání, n., das Verkaufen. P. a ku-
pování, V., p. soli, der Salzschank. D. Prodavatel, e, m. = prodavač. P. sukna.
NB. Tč. Prodávavý, verkauflustig. Plk.
Prodáviti, il, en, ení = promačkati, durch-
drücken, durchquetschen. — co kudy: skrze roušku smažené žloutky. Lék. kn. Prodávka, y, f. = prodávání, die Feil-
bietung. J. tr. Proděckovati, durch Kindereien verlie-
ren. — co: čas. Us. Dch. Prodechnouti, chnul a chl, ut, utí =
veskrz dechnouti, durchhauchen, durchblasen. — co čím. Bůh prodechl citem prach (člo- věka). Č. Prodej, vz Prodaj.
Prodejce, e, m., der Verkäufer. Rk.
Prodejiště, ě, n., die Verkaufsstätte. Rk.
Prodejna, y, f., die Waarenhalle, Kauf-
halle, der Bazar, das Waarenhaus. Dch. Vz Prodajna. Prodejný, vz Prodajný.
Prodejový, vz Prodajový.
Prodejství, n., die Verkäuferei. Rk.
Prodělanec, nce, m., v Krkonš., kdo své
jmění zmařil. Kb. Prodělání, das Durcharbeiten. Jg. — P.,
škoda, der Verlust. Strany přísloví vz: Bláto, Cibule, Čert, Déšť, Dno, Doklepati, Oska, Fík, Holičky, Chlebíček, Kahánek, Kolečko, Konec, Koráb, Koště, Kůň, Kvas- nice, Kyj, Málo, Medvěd, Mlátiti z čeho, Náklonek, Pánvička, Póčepí, Poslední, Psí, Roh, Ryba, Struna, Svině, Uhlí, Váha, Vo- mizín, Zelí, Zimnička. Prodělati, prodělávati = veskrz něco dě-
lati, prostrčiti, protlačiti, durchmachen, -ar- beiten, -graben, aufarbeiten; škodu vzíti, verlieren, einbüssen, zu kurz kommen, ein- schustern, Schaden leiden. V. — co: díru, V., cestu, Har., zemi (propracovati, proorati). Us. Mějme spolu, co vyděláš, však škodu sám, co proděláš. Vz Vtipný. Lom. P. školu, šp. m. : projíti; úlohu, šp. m.: propraco- vati, vypracovati, udělati. — co čím: roucho drahým kamením, Stylfr., díru nožem, ne- bozezem. — co kdy. Ten v životě již mnoho prodělal, šp. m.: zkusil, zažil, zhlídl, schodil atd. Vz tato slova. Brs. 134. — co kudy, kde: cestu sněhem, v lese, lesem p. Dch. — co, čeho na čem: jmění své na koních p. Ten na těch koních prodělal peněz ! Na tom jsem prodělal. Sych. Co sem proďál na žitě, vylehlo mi na vovse (získal jsem na ovse). V Krkonš. Kb. Lépe vydě- lati na mlátě (blátě) než prodělati na zlatě. Pk. Ty (50 kop) měl na mém hradě p. (pro- stavěti) a tím jej opraviti. Půh. II. 394. Vz Přinésti co. Prodělek, lku, m., ztráta, škoda, prodě-
lání, der Verlust. Us. Veliký p. a škoda zna- menitá. Reš. Nemohu vám to dáti s p-lkem. Us. Cf. Výdělek. Prodění, n., das Durch-, Aufstechen. P.
ucha, nežitu. Ras. Prodeptati, deptám a depci = prošla-
pati, durchtreten. — co: hlínu. L. Proděrač, e, m. P. na dyksy. v hutn.,
der Formstosser. Šm. |
Proděraviti, il, en, ení, durchlöchern. —
co. Vřed proděravil střevo. Lk. Proděrkovati, durchlöchern.
Proděsiti = probodnouti, prokláti, durch-
bohren. — co čím. P. něčí prsy železnými rožny. Kat. 2982. Proděvačka,. y, f., die Schwenkseide
(u prýmkáře). Šm. Proděvadlo, a, n., čím se co prodívá,
ein Werkzeug zum Durchstechen. — P., masť ku prodění nežitu, Ziehpflaster, n. P. z majek a loje kozlového. Ras. Proděvák, u, m., der Lochbohrer. Rk.
Proděvčený; -ěn, a, o. P-ná = zasnoubená,
nupta. MV. Ct. Prodívčiti. Prodchnouti, vz Prodechnouti.
Prodik-os, a, m., řec. filosof, žil v 5. stol
př. Kr. Vz S. N. Prodírati se, vz Prodrati se.
Prodíti, ději, díl, děn a dín a dit, ění:
prodírati = protrhnouti, otevříti, prostrčili. durch-, aufthun, durchstechen; — se, pro- trhnouti se, aufbrechen. — co: neštovici, nežit. Ros. Hlizu mástka proděje. Lék. kn. — co čím: nežit nožem, Ja., ucho jehlou Us. — se. Samo se to prodílo. Ros. Proditý, prodit, a, o, aufgebrochen. P.
nežit. V. Prodívání, n., das Aufbrechen, Durch-
stechen. P. hliz a nežitóv. Ras. Prodívaný; -án, a, o, aufgebrochen, durch-
gestochen. P. nežit. Us. Prodívati, vz Prodíti.
Prodívavý, Aufbruch-, durch-, autbre-
chend. P. věci, Ras., Ja., masti. Us. Prodívcení, n., porušení panny, die Ent
jungferung. Bibl. Cf. Proděvčený. Prodívčiti, il, en, ení, devirginare, ent-
jungfern. Bibl. — koho. Žádosť okrasy pro- dievčila jest (porušila) mladičku. BO. Ekkl. 20. 2. Cf. Proděvčený. Přódky, pl., f.,přádky,přástky, der Spinn-
abend. Na Ostrav. Tč. Prodlabati, prodlubati, prodloubati, pro-
dlabávati, prodlabiti, prodlabovati, aus-, durchhöhlen, durchlöchern (besond. mit einem Stemmeisen). Ros. — co čím: hřídel dlátem. Prodleně, prodlouženě, verzögert. Nepro-
dleně to má oznámiti. Apol. Šel neprodleně. Plk. Prodlení, n., dlení, meškání, die Ver-
weilung, der Verzug, Anstand. Bez p. V. Bez p. na něco sáhnouti. Zř. F. I. C. 300. Přijeď bez p. Er. P. 477. Úroky z p., Ver- zugszinsen. J. tr. P. s nebezpečím spo- jeno jest, Gefahr haftet am Verzuge. J. tr. Dáno mu p. Aesop. — P., prodloužení, prů- tah, die Frist, Verzögerung, der Aufschub, dilatio. S teskností snáší i maličké chvilky prodlení. Kom. Žádal do dne třetího p. Háj. Dejte nám za tři dni p. GR. Zaplatím bez zmatku a odporu i dalšího p. všelikého. Faukn. 33. P. uprositi, um Erstreckung bitten. CJB. 421. Nechtí žádati p., aby meškán byl soud. CJB. 397. V tom již žádného p. ne- bude. Arch. I. 31. Bóh jest p. dnóv tvých. BO. V p. času něco učiniti. Sš. J. 40. Chceš-li p. svému zdraví. Žk. 424. Nebť jest to zdraví p. Smil v. 1694. P. vzíti. Háj. Dej hněvu p. Jel. P. míti, trpěti odložení míti. VS, |
||
|
|||
Předchozí (1132)  Strana:1133  Další (1134) |