1134

P., prodloužení, die Verlängerung, Fristung.
P. života. Jel. V p. času i čerstvý človek
léný bývá. Jel. — P., čas, der Zeitraum,
Augenblick, die Zeit, Frist. I v tomto p.,
v kterém mluvíme. Jel. — P., mora, slove
v právnictví zavinění záležející v tom, že
někdo povinnosti své v čas nedostál. Vz
více v S. N.

Prodleníčko, a, n., krátké prodlení, der
Verzug. Č.

Prodlenosť, i, f., prodlouženosť, die Auf-
ziehung, der Vorschub. P. času.

Prodlený; prodlen, a, o = prodloužený,
verlängert, verzögert, erstreckt. V p. čase.
Koc., Br. Žeby nás v p. čase hněv pominul.
V. Soudové velmi prodlení. Br. Prodlenějším
časem i to se opatří. Žer. K dovedení pro-
dlenějšího času. Šf. II. 4.

Prodléti, prodlíti, el, ení; prodlévati,
prodlívati — meškati, zögern, säumen, an-
stehen, zaudern, verziehen, harren, D.; pro-
dloužiti, verzögern, verlängern, fristen, er-
strecken. Jg. Vz Dlíti. — něčím, s něčím:
pomocí, V., Reš., odpovědí, pokáním, Sych.,
soudem, Solf., s pomstou. Br., D. Dosti
dlouho se s tím prodlévalo. D. Avšak ta-
kovým perkmistra nařízením nikterakž pro-
dléváno býti nemá. Soud zemský nemá s na-
učením prodlévati. Nar. o h. a k. A tu pána
opět pošta došla, aby příjezdem svým do
Vídně neprodléval. Břez. 187. P. bitvou do
rána. Bart. 4. 18. Prodlévati něčí smrtí. Žal.
149. Neprodlévej tím do jitra. Št. K. š. 100.
Prodlil-liby pak pán n. rytířský člověk zá-
platou kterýmkoli obchodníkům, to buď na
hejtmana toho kraje vznešeno. Bdž. 159. —
oč. Lépe o jeden den prodlíti než dlouhou
hanbu nésti. Žer. L. I. 28.— v čem. Prodli
v službě bohóm. Rkk. 20. Na jak dlouho
prodlí tělo vaše v tmavém rovu? Sš. Bs.
202. — se jak. Prodlilo se daleko na den.
Bart. 4. 27. — s inft. Dlouho přijíti (přijati)
ho prodléval. Prodlévá vrátiti se. Us., Br. —
co, čeho komu = prodloužiti: života, Job.,
času. Br. Pročež Daniel všed prosil krále,
aby prodlel času k oznámení výkladu toho
králi. Br. Dan. 2. 10.

Prodleva, y, f., der Aufschub, die Ver-
zögerung, die Frist, Šm.

Prodlevač, e, m., der Säumer, Zauderer.
V.

Prodlevadelný, dilatorisch, Frist-, Er-
streckungs-. Všecky odpory prodlevadelné
před odpovědí k žalobě takéž položeny buďte.
CJB. 391.

Prodlévání, prodlívání n. meškání, das
Zögern, die Zögerung. Bez p .Us. — P., pro-
dloužení, die Verzögerung, Fristung, der
Aufschub. Mučí mne p. Jel. P. života zlo-
čince. Jel. — Vz Prodlení.

Prodlévavý, säumig, zauderhaft. P. ko-
chání, delectatio morosa. MP. 54.

Prodlíti, dlím, il, dlen, ení; prodlévati,
prodlívati = prodloužiti, delší učiniti, ver-
längern, fristen, verzögern, V.; prodléti, säu-
men, zögern, verweilen, sich aufhalten. Jg.
Koř. dbl, sr dblina, dblje = longitudo; dbl
spoléhá na tvaru del; sr. dlbgb z delgb.
Mkl. aL. 52. — komu čeho. Prodliž mi
života, lír. Toho jsem proto prodlil, aby

potomní věděli, kterak se jest válka ta po-
čala. Let. 31. Hospodin prodlívá lidem zdraví.
Výb. II. 32. Tak snad prodlíš svého času
(věku). Žk. 426. Prodlí-liť Bůh mého zdravie.
Žk. 481. To vše v jeho moci jest, p. toho
i vzieti. Smil v. 131. — co: Rozmnožím a
prodlím dny tvé. Tkad. Prodlil smrť jeho.
Jel. P. při. Solf. Vz Přibrati. —(komu)
čím. P. řečí až do půl noci. Br. Že jsi mu
životem prodlil. Aesop. — jak dlouho.
Pakliby nálezu přísežní nemohli nikoli vy-
líčiti, tehdá do naší neb komorníka našeho
přítomnosti buď prodleno. CJB. 285. P. pří-
merie do roka. Arch. I. 35. Tentokráte sv.
Pavel prodlil rozmlouvání svoje až do půl
noci. Sš. Sk. 233. Vz P. čím. — čeho k če-
mu: života něčího k psotě p. Aesop. —
se. Prodlil se život jeho. Boč. Mohl bych
o tom mluviti, ale prodlilo by se (byloby
dlouhé). V. Přebývání mé zde se prodlilo.
V. Hoře mně! Kak sě je prodlilo me obydlé.
Št. N. 242. — se komu s čím. Prodlilo se
jim od Římanů s pomocí. V. P. 404. — s inft.
Před císaře přijíti prodlil jest (meškal) drahně
dlouho. Plk.

Prodlíti, vz Prodléti.

Prodlívání, n., vz Prodlévání.

Prodlívati, vz Prodleti a Prodlíti.

Prodlivosť, i, f., zdlouhavosť, die Lang-
samkeit.

Prodlivý, zdlouhavým zögernd, säumend.
P-vým krokem (jíti). Č.

Prodloužeč, e, m. = prodlevač, prota-
hovač, der Verlängerer. L.

Prodlouženec, nce, m., tanaecium, rostl.
Rostl.

Prodloužení, n., die Verlängerung. S tesk-
ností snáší i maličké prodloužení (prodlení).
Kom. Bez p. = hned. P. lhůty, díla, času,
D., věku, Aqu., výsady. J. tr.

Prodlouženina, y, f., die Verlängerung,
das Verlängerte. Krok.

Prodlouženosť, i, f., die Verlängerung,
Länge. P. Času. V.

Prodloužený; prodloužen, a, o, verlän-
gert. P. věk. V. P. čas nebylo o něm zmínky
(slechu). Sych. P. šišky. Rostl. P. věk ne-
bývá vždy člověku k užitku. Plk. V tak
p-ném času namluvili vás. V. P-ného života
si žádati. Žal. Národové v p-ném čase mnohým
proměnám podléhají. Šf. Rozpr. 10.

Prodloužilosť, i, f. = prodlouženosť.
Co jest po p-sti života, když jest bídný a
žalostný. Plk. — Ros.

Prodloužilý, dlouho se táhnoucí, váhavý,
verlängert, langwierig, langsam. Ros. P. vojna,
D., život, věk. V.

Prodloužitelný, was verlängert werden
kann, verlängbar. Techn. Vz Prodlužitelný.

Prodloužiti, dluž, dlouže (íc), il, en, ení;
prodlužovati — delší dělati, verlängern; pro-
tahovati, na dlouhý loket měřiti, verlängern,
in die Länge ziehen, aufschieben, verweilen,
aufziehen, erstrecken, fristen. V. — se. Vojna
se prodlužuje. Us. Prodloužilo by se připo-
mínání (dlouho by trvalo). Plk. — co: život,
V., něčí věci, D., směnku. Dch. — čeho :
dnů svých p.; Kdož jest středmý, prodlouží
života. Br. čemu. Takto by se čas tomu
velmi prodloužil. Výb. — čím (o čem, co).