Předchozí (1134)  Strana:1135  Další (1136) |
|
|||
1135
|
|||
|
|||
P. dnem (poodložiti). Reš. P. cestu zachá-
zením-si. Us. Něco slovy, řečí p. V. Ale neprodlužuje o tom mnohou řečí k pozna- menáním přistoupím. V. Ale já, abych při- vozováním mnohých důvodů neprodloužil (um nicht weitschweifig zu werden), krátce to obsáhnu a zavru. V. — co kdy. Boj proti hříchu jenom za života časného se prodlužuje. Sš. I. 71. Prodloužka, y, f., Prolongement, n., franz.
Apparat am Piano zum Nachklingen des Tones. Dch. Prodloužnosť, i, f. = prodloužilosť. Ros.
Prodloužný = dlouhý, lang, weitschich-
tig, langwierig. P-ní artikulové. Akt. m. Ferd. Že by velmi p-né bylo to vyčítati. V. Prodluha, y, f., elongatio. Smet. astron.
59. Prodluž, i, f. = prodlouženina.
Prodlužan, a, m., sipunculus, červ. Krok.
Prodlužený; prodlužen, a, o, verschuldet.
P. statek. Ros. Prodlužilosť, i, f., zadlužilosť, das Ver-
schuldetsein Jg. Prodlužilý = zadlužilý, prodlužený.
Prodlužititelnosť, i, f., die Verlängbar-
keit. — P., die Verschuldbarkeit. Prodlužitelný = prodloužitelný, ver-
längbar. Krok. — P , verschuldbar. P. statek. Prodlužiti, il, en, ení; prodlužovati, ver-
schulden. — co: svůj statek. Jg. — se, viele hulden machen. V. Prodlužovací, Verlängerungs-. Šm.
Prodlužovati, vz a) Prodloužiti, b) Pro-
dlužiti. Prodlý = minulý. Po tom pak času pro-
dlém tu milosť jim učinil. Zb. exc, Bl. (Aug.). Prodmouti, dmu, ul, ut, utí, prodýmati,
durchblasen, durchhauchen. — co. Reš. Prodmychati; prodmychnouti, chnul a
chl, ut, utí, durchblasen, durchhauchen. — co čím. Ve varhanách dchnutím jediným vítr mnohé řady píšťal prodmychne. Ráj. Prodnívati se, rozednívati se, šeřiti se,
tagen, Tag werden. — abs. Ajta! již se pro- dnívá, zoře již se usmívá. Sš. Bs. 22. Prodoktořiti, il, en, ení, verarzneien. D.
Prodol, u, m., jm. polí u Petrovic. Dch.
Prodouti, ul, ut, uti, produnouti — pro-
vát», provanouti, durchwehen. — co. Celé chování se jeho duchem svatým prostoupeno a produnuto bylo. Sš. 345. Prodrápati, drápám a drápi, eš atd., pro-
drápnouti, pnul a pl, ut, utí, prodrápiti, il, en, ení; prodrapovati, durchkratzen; se, sich durchdrängen, durcharbeiten. — se kudy (po čem) k čemu. Puch. Prodrati, deru, dral, drán, ání; prodírati
= naskrze dráti, až díra, durchreiben, durch- wetzen, durchlöchern; p. se — protlačiti se, sich durchdrängen, sich durch andere durch- arbeiten, durchbrechen, durchdringen. D , Jg. — co čím: chůzí boty p., Us., procházkami podešvy. Sych. — co komu. Strach pro- dral (otevřel) mi oči. L. — se. Ven se pro- dral. D. — se kam. Voda do sklepa se prodrala. Jg. -— kudy. Prodral se skrze trní. Jg. — se k čemu (čím). Svatokupec- tvím k tučné praebendě se prodral. Sych. P. se k úřadu, k papeži. Sych. — se odkud. |
S jedné strany prodraly se žhavé paprsky.
Němc. Prodrbati; prodrbnouti, bnul a bl, ut,
utí, durch-, aufkratzen, durchreiben. Ros. — co čím. Prodřený; -en, a, o, durchgerieben. P.
díra. Pass. Prodrbnouti, hnul, a hl, ut, utí = drh-
nutím díru udělati, durchscheuern. — co. Děvečka, když talíře prodrhne, vdáti se může. Prov. Ros. Prodřímati, dřímaje promeškati, ver-
schlummern. D. Prodříti , dru, dřel, dření; prodírati,
durchreiben. — co : boty. Prodřev (protrh) střechu korábovú. BO. — co do čeho čím: chůzí díru do bot. — se. Us. Vz Prodrati. Prodrndati = promrhati, verschleudern.
D. Prodrobiti, il, en, ení, prodrobovati,
durchbröckeln. — co. — P. hlas, koloriren, Triller schlagen. Jg. Prodrobniti, il, ěn, ění, peníze proměniti,
Kleingeld wechseln. Us. Dch. Prodrom-us, u, m., z řec., předchůdce,
Vorläufer, m. — P., úvod n. předběžná roz- prava, proprava, Vorrede, vorläufige Abhand- lung. Š. N. Cf. Propaedeutika. Prodroužiti, prodrúziti, il, en, ení =
drouhem postrčiti, probodnouti, durchste- chen. — koho čím: mečem, Št., Výb. I. 468., nožem. Pulk. Vida dva, ana činíta proti Bohu, prodrúžil je svú rukú. St. N. 95. Cf. Drouh. Prodržeti, el, en, ení, ersitzen (i. e. die
Verjährungsfrist). O. z D. — co: kobylé pole. Kn. rož. 294. Tak dávno držel a léta prodržel; Když ve dskách má a léta pro- držal, nemá jemu odpovídati; Léta p. po- kojná. Pňh. ІІ. 331., 446., 550. Proďubati; proďubnouti, ďubl, ut, utí =
proklovati. durchpicken, -hauen. — co čím kam Vlaštovky proďubaly pyskem díru do oule. Rozm. o včel. Producent, a, m., z lat., dobyvač, vy-
raběč, výrobce, zejména vzdělavatel surovin, opak: konsument. Der Erzeuger. S. N. — P., v právnictví, kdo ve přech důkaz vede, dokazovatel. S. N. — P., ukazatel nějaké listiny. S. N. Produch, u, m. = průduch, vz toto. —
P., bahnisko, der Morast. — P., propadlina od mokra, Schlucht, ť. Na Mor. Bkř., Brt. -- P. vodní, mázdřice zarozená z plynutí vody do oka. Vz Sal. 18. Produkce, e, f., z lat. productio, dělání,
vyrábění něčeho, co dříve vůbec aneb aspoň v takové způsobe nebylo, jak se nám to nyní objevuje. Vz více v S. N. Die Pro- duktion, Erzeugung; dobývání plodin. Rk. — P., provozování, die Aufführung, Darstellung. P. divadelní, hudební. S. N. Produkovati, z lat., ukázati něco, vyrá-
běti, dobývati, erzeugen; představovati něco, aufführen, darstellen. Rk. Produkt, u, m., z lat., výrobek, plodina,
ovoce, das Erzeugniss, Produkt; der Ertrag Rk. Produktivní, z lat., plodní, výrobní, vy-
rábějící, produktiv, hervorbringend, schaf- feud; úrodný, fruchtbar. Rk. P. kapital -- |
||
|
|||
Předchozí (1134)  Strana:1135  Další (1136) |