1135

P. dnem (poodložiti). Reš. P. cestu zachá-
zením-si. Us. Něco slovy, řečí p. V. Ale
neprodlužuje o tom mnohou řečí k pozna-
menáním přistoupím. V. Ale já, abych při-
vozováním mnohých důvodů neprodloužil
(um nicht weitschweifig zu werden), krátce
to obsáhnu a zavru. V. — co kdy. Boj
proti hříchu jenom za života časného se
prodlužuje. Sš. I. 71.

Prodloužka, y, f., Prolongement, n., franz.
Apparat am Piano zum Nachklingen des
Tones. Dch.

Prodloužnosť, i, f. = prodloužilosť. Ros.

Prodloužný = dlouhý, lang, weitschich-
tig, langwierig. P-ní artikulové. Akt. m.
Ferd. Že by velmi p-né bylo to vyčítati. V.

Prodluha, y, f., elongatio. Smet. astron.
59.

Prodluž, i, f. = prodlouženina.

Prodlužan, a, m., sipunculus, červ. Krok.

Prodlužený; prodlužen, a, o, verschuldet.
P. statek. Ros.

Prodlužilosť, i, f., zadlužilosť, das Ver-
schuldetsein Jg.

Prodlužilý = zadlužilý, prodlužený.

Prodlužititelnosť, i, f., die Verlängbar-
keit. — P., die Verschuldbarkeit.

Prodlužitelný = prodloužitelný, ver-
längbar. Krok. — P , verschuldbar. P. statek.

Prodlužiti, il, en, ení; prodlužovati, ver-
schulden. — co: svůj statek. Jg. — se, viele
hulden machen. V.

Prodlužovací, Verlängerungs-. Šm.

Prodlužovati, vz a) Prodloužiti, b) Pro-
dlužiti.

Prodlý = minulý. Po tom pak času pro-
dlém tu milosť jim učinil. Zb. exc, Bl. (Aug.).

Prodmouti, dmu, ul, ut, utí, prodýmati,
durchblasen, durchhauchen. — co. Reš.

Prodmychati; prodmychnouti, chnul a
chl, ut, utí, durchblasen, durchhauchen. —
co čím. Ve varhanách dchnutím jediným
vítr mnohé řady píšťal prodmychne. Ráj.

Prodnívati se, rozednívati se, šeřiti se,
tagen, Tag werden. — abs. Ajta! již se pro-
dnívá, zoře již se usmívá. Sš. Bs. 22.

Prodoktořiti, il, en, ení, verarzneien. D.

Prodol, u, m., jm. polí u Petrovic. Dch.

Prodouti, ul, ut, uti, produnouti — pro-
vát», provanouti, durchwehen. — co. Celé
chování se jeho duchem svatým prostoupeno
a produnuto bylo. Sš. 345.

Prodrápati, drápám a drápi, eš atd., pro-
drápnouti, pnul a pl, ut, utí, prodrápiti, il,
en, ení; prodrapovati, durchkratzen; se, sich
durchdrängen, durcharbeiten. — se kudy
(po čem) k čemu. Puch.

Prodrati, deru, dral, drán, ání; prodírati
= naskrze dráti, až díra, durchreiben, durch-
wetzen, durchlöchern; p. se — protlačiti se,
sich durchdrängen, sich durch andere durch-
arbeiten, durchbrechen, durchdringen. D , Jg.
— co čím: chůzí boty p., Us., procházkami
podešvy. Sych. — co komu. Strach pro-
dral (otevřel) mi oči. L. — se. Ven se pro-
dral. D. — se kam. Voda do sklepa se
prodrala. Jg. -— kudy. Prodral se skrze
trní. Jg. — se k čemu (čím). Svatokupec-
tvím k tučné praebendě se prodral. Sych. P.
se k úřadu, k papeži. Sych. — se odkud.

S jedné strany prodraly se žhavé paprsky.
Němc.

Prodrbati; prodrbnouti, bnul a bl, ut,
utí, durch-, aufkratzen, durchreiben. Ros. —
co čím.

Prodřený; -en, a, o, durchgerieben. P.
díra. Pass.

Prodrbnouti, hnul, a hl, ut, utí = drh-
nutím díru udělati, durchscheuern. — co.
Děvečka, když talíře prodrhne, vdáti se
může. Prov. Ros.

Prodřímati, dřímaje promeškati, ver-
schlummern. D.

Prodříti , dru, dřel, dření; prodírati,
durchreiben. — co : boty. Prodřev (protrh)
střechu korábovú. BO. — co do čeho čím:
chůzí díru do bot. — se. Us. Vz Prodrati.

Prodrndati = promrhati, verschleudern.
D.

Prodrobiti, il, en, ení, prodrobovati,
durchbröckeln. — co. — P. hlas, koloriren,
Triller schlagen. Jg.

Prodrobniti, il, ěn, ění, peníze proměniti,
Kleingeld wechseln. Us. Dch.

Prodrom-us, u, m., z řec., předchůdce,
Vorläufer, m. — P., úvod n. předběžná roz-
prava, proprava, Vorrede, vorläufige Abhand-
lung. Š. N. Cf. Propaedeutika.

Prodroužiti, prodrúziti, il, en, ení =
drouhem postrčiti, probodnouti, durchste-
chen. — koho čím: mečem, Št., Výb. I.
468., nožem. Pulk. Vida dva, ana činíta
proti Bohu, prodrúžil je svú rukú. St. N. 95.
Cf. Drouh.

Prodržeti, el, en, ení, ersitzen (i. e. die
Verjährungsfrist). O. z D. — co: kobylé
pole. Kn. rož. 294. Tak dávno držel a léta
prodržel; Když ve dskách má a léta pro-
držal, nemá jemu odpovídati; Léta p. po-
kojná. Pňh. ІІ. 331., 446., 550.

Proďubati; proďubnouti, ďubl, ut, utí =
proklovati. durchpicken, -hauen. — co čím
kam Vlaštovky proďubaly pyskem díru do
oule. Rozm. o včel.

Producent, a, m., z lat., dobyvač, vy-
raběč, výrobce, zejména vzdělavatel surovin,
opak: konsument. Der Erzeuger. S. N. —
P., v právnictví, kdo ve přech důkaz vede,
dokazovatel. S. N. — P., ukazatel nějaké
listiny. S. N.

Produch, u, m. = průduch, vz toto. —
P., bahnisko, der Morast. — P., propadlina
od mokra, Schlucht, ť. Na Mor. Bkř., Brt. --
P. vodní, mázdřice zarozená z plynutí vody
do oka. Vz Sal. 18.

Produkce, e, f., z lat. productio, dělání,
vyrábění něčeho, co dříve vůbec aneb aspoň
v takové způsobe nebylo, jak se nám to
nyní objevuje. Vz více v S. N. Die Pro-
duktion, Erzeugung; dobývání plodin. Rk. —
P., provozování, die Aufführung, Darstellung.
P. divadelní, hudební. S. N.

Produkovati, z lat., ukázati něco, vyrá-
běti, dobývati, erzeugen; představovati něco,
aufführen, darstellen. Rk.

Produkt, u, m., z lat., výrobek, plodina,
ovoce, das Erzeugniss, Produkt; der Ertrag Rk.

Produktivní, z lat., plodní, výrobní, vy-
rábějící, produktiv, hervorbringend, schaf-
feud; úrodný, fruchtbar. Rk. P. kapital --