1136

jistina, jež vkládá se do nějakého závodu
k dobývání nových statků. S. N.

Produnouti, vz Prodouti.

Produšení, n., die Beseeltheit. Šm.

Produševnělosť, i, f., oživení, die Be-
lebung. Tš.

Produševněný; -ěn, a, o, beseelt. P. tě-
lesnosť. Tš.

Produševniti, il, ěn, ění, durchgeistigen,
beseelen. Dch. — co čím.

Produtí, n., das Durchwehen, Durchbla-
sen. Jg.

Produtý; produt, a, o, od prodouti, pro-
duji = profouknutý, durchweht. — P., dutý,
hohl, ausgehöhlt. — kde. Srdce jest na obou
stranách p. Berg. Muchomůrka jest v pro-
střed p. — Jg.

Prodůvoditi, il, ěn, ění = předůvoditi,
promudrovati. Ros.

Prodychati, durchathmen. — co.

Prodýmati, vz Prodmouti.

Profanace, e, f., z lat., zneuctění, zhano-
bení, zejména předmětů náboženských a cír-
kevních, užívá-li se jich k účelům světským
aneb docela nemravným. S. N.

Profanní, z lat. profanus, světský; ve
smyslu potupném, sprostý, nemravný, ha-
nebný. Vz S. N.

Profant, u, m., z Proviant, spíže, zastr.
Aby peněžitou pomoc na skoupení p-tň uvo-
lili. Žer. — P., přípřež, der Vorspann. Na
mor. Zlínsku.

Profantmistr, a, m., z Proviantmeister.
Žer. Vz Profant.

Profer, a, m., zastr. = žid, der Jude. V.

Profes, a, m., z lat., zákonník, který slib
jevný učinil, der Ordensbruder. Jg. P. řádný,
mimořádný. Vz více v S. N.

Professí, f., professe, e, f., slib řádu
učiněný, Ordensgelübde, n. — P., povolání,
stav, řemeslo, živnosť, zaměstnání, der Stand,
Beruf, die Profession. S. N., Jg.

Professionista, y, m., dle Despota, z lat.,
řemeslník, živnostník, der Professionist, Hand-
werker, Gewerbtreibender.

Professor, a, m., z lat. od profiteor, qui
professus est, titul učitelů na vysokých a
středních a těmto podobných školách. P.
řádný a mimořádný. Vz více v S. N. P. na
gymnasiu, na realce, n. lépe: při gymnasiu
atd. nebo p. gymnasia atd. Brs. 104.

Professorka, y, f., die Professorin.

Professorová, é, f., Professorsfrau, f.

Professura, y, f., professorství, n.
Professur, f.

Professůrek, rka, m. Kos. Ol. I. 163.

Profiknouti, knul a kl, ut, utí = (hloupě)
prodělati, marně utratiti, probrati, verlieren.
— co: 100 zlatých. Us. Kšá.

Profil, u, m., z fr., kolmý průrys čili prů-
řez předmětu se strany spatřeného, das Profil.
S. N. En p., v průrysu. Rk. Vz Průrys.

Profiltrovati = procediti, durchseihen. —
co skrze co. Vys.

Profit, u, m., z fr., zisk, výdělek, výtěžek,
užitek, prospěch, der Gewinn. Vortheil, Er-
werb, Profit.

Profitovati něco, zisk míti z něčeho, vy-
těžiti, získati něco, gewinnen, Nutzen ziehen,
Vortheil haben, profitiren. S. N.. Rk.

Proflakovati, durchpeitschen. — koho.
Us. Jg. — se, herumstreichen, herumstöbern.
Ten se tu ustavičně p-kuje. Us. u Rohoznic.

Proflandati,proflundati = promrhati. Šm.

Proflekati; profleknouti, knul a kl, ut,
utí = protlouci, durchhauen, durchschlagen;
se = protlouci se, proprati se, prosekati se,
sich durchhauen, -schlagen. Ros.

Proformaniti, il, ěn, ění, als Fuhrmann
Schaden nehmen. — co: své jmění. Ros.

Proforteliti, il, en, ení, profortelovatí =
svým fortelem škodu vzíti, durch seine List
zu Schaden kommen. Ros. — co.

Profos, v obec. mluvě profous, profůs,
a, m., z fr. provos a to z lat. praepositus,
poddůstojník hodnosti strážmistrovské, stráž-
ce vězení vojenského pro důstojníky, stráž-
mistry a kadety, der Profos, Žuchtmeister,
Arrestaufseher, Stockmeister. Dán p-vi. S. N.

Profoukati; profouknouti, knul a kl, ut,
utí; profukovati, durchblasen, -wehen. —
abs. Větříček profukuje. Zlob. — co: Ty
šaty vítr snadně profoukne. Ros. — kudy.
Vítr skulinami p-kuje. Us.

Profrejovati, verbuhlen, vergeuden. —
co: celé své jmění. Us.

Profrejmarčiti, il, en, ení, lépe: směniti,
ver- o. eintauschen, verkaufen. V., D.

Profylaktika, pl., n., z řec., profylak-
tické prostředky = léky, jimiž předejíti se
má nějaká choroba. Vz S. N.

Profylaxa, y, f., z řec, předběžné opa-
tření k zamezení nemocí. S. N.

Prognosa, y, f., z řec., předvídání a tu-
díž i předpovídání průběhu nemoci. Vz S. N.
Die aus der Diagnose resultirende Vorher-
sagung, wie eine Krankheit verlaufen wird,
Vorkenntniss, Vorbedeutung, f.

Prognostika, v obec. mluvě: pranostika,
y, f., z řec., předpovídání budoucích počasů
a věcí z hvězdnatosti nebeské, die Prognostik,
Vorhersagungskunst. Ros. P-ky spisovati. V.

Prognostikář, v obec. ml. pranostikář,
e, m., kdo z běhu planet a hvězd o budou-
cích věcech hádá. V. Hvězdář hvězd běh
uvažuje; p. jejich působení, vlévání a účinky.
Der Astrolog. Kom. J. 778.

Prognostik-on, a, n., znamení, dle něhož
souzeno bývá na budoucí události; někdy
sama výpověď o budoucích událostech. S. N.
Das Vor-, Anzeichen, die Vorbedeutung.

Prognostikovati, z hvězd hádati, stern-
deuten, aus dem Lauf der Sterne wahrsagen.
Něčí smrť p. V.

Program, u, m. (správně: programma,
gt. programmata, n., dle Slovo), z řec., se-
znam n. přehled na př. nějaké slavnosti, se-
znam předmětů, které se v divadle, v kon-
certě, v některé schůzi atd. provozovati n.
vyřizovati mají (p. divadelní, koncertní atd.),
das Programm, die Einladungsschrift zu einer
Feierlichkeit; soubor zásad, kterými se vláda,
nebo zástupcové lidu n. rozličné strany k do-
sažení svých účelů říditi chtějí, das Pro-
gramm ; p. školní, správa o škole s vědeckým
pojednáním, gelehrte Schulschrift. Vz S. N.
P. sestaviti, sepsati, schváliti, vydati.

Progresse, e, f., z lat. progressio, postu-
pování, pokračování, posloupnost, die Fort-
schreitung. — P., posloupnosť, v mathem.