1138

Prohledati, prohledávati, durchsuchen. —
co: dům, někomu kapsy. Jg.

Prohlédati, vz Prohlédnouti.

Prohledávka, y, f., die Untersuchung.
Býti na p-ce. Us. Dch. Vyjíti na p-ku, auf
der Suche sein. Dch.

Prohlédavosť, prohlídavosť, i, f., die
Durchsichtigkeit. D. —P., die Vorsichtigkeit.

Prohlédavý, prohlídavý = kdo daleko
hledí, fern-, durchsehend; opatrný, vorher-
sehend, vorsichtig, V., Br. — P., promíje-
jící, nachsichtig. D. — P., prohledací, durch-
sichtig. Víd. list., D.

Prohledčivosť, průhledčivosť, i, f., die
Durchsichtigkeit. Jg.

Prohledčivý, průhledčivý = prohledný,
průhledný, durchsichtig. Reš. P. okno, tě-
leso. Sedl.

Prohledek, dku, m., přesáhající krajky,
der Vorschuss (an der Kleidung). Šm.

Prohleden, dnu, m., artopharus, krystal,
průhledná odrůda křemene. S. N.. KP. III.
195., SS. Zj. 388. Bergkrystall, m.

Prohleděti, ěl, ění, naskrze hleděti, durch-
sehen. Obraz pod siviem prohledící. Berg.
se v čem, na čem. Však by se někdo
v tom (na tom) prohleděl = hledě by se
ztratil, sich versehen, über dem Sehen ver-
gessen. Ros.

Prohleditelnosť, prohleditosť, i, f., die
Durchsichtigkeit. Jg.

Prohleditelný, prohleditý, durchsichtig.
P. kůže, Sal., obálka. Krok.

Prohledlosť, i, f., die Durchsichtigkeit.
Šm.

Prohledlý =prohledčivý. P. víno. O štěp.
57.

Prohlédnosť, prohlídnosť, průhled-
nosť, i, f., die Durchsichtigkeit. Berg. exc.

Prohlédnouti, prohlídnouti, hlédl a hlídl,
ut, utí; prohlédati, prohlídati, prohlédávati,
prohlídávati, prohlížeti, prohlížeti, el, en, ení;
prohlízívati, prohlížívati = otevra oči hle-
děti, sehend werden, aufschauen, sein Ge-
sicht wieder bekommen, die Augen öffnen;
srozuměti, ersehen; pozor míti, die Augen
aufthun, Acht haben; na skrze viděti, hle-
děti, durchsehen; spatřiti, na něco se podí-
vati, popatřiti, besehen, besichtigen, be-
schauen, beaugenscheinigen; spořádati, ord-
nen, mustern. Jg. — abs. Slepý prohlédl.
Ros. Již jsem prohlédl (porozuměl). Kos.
Kdo neprohlídá a neotvírá oči, musí měšcem
dotahovati. Prov. Ten šat, obraz, prsten
atd. juž pěkně prohlédl = nabyl čištěním
původního lesku a krásy. Us. u Olom. Sd. —
co. Kdo bystrý vtip má, spěšně věc pro-
hlídne. Kom. Prohlédl domy králův, V.,
svět, D., dílny řemeslníkův = navštíviti.
Kom. P. pamětné věci, vojenské přípravy,
Kram., svůj dům (spořádati). Ros. P. nějakou
věc, knihu, svou švarnou osobu. Us. Dch.
P. něčí rukopis, Bž., příbytek. J. tr. --
čeho: klášterů, šp. m.: kláštery. Brt. Vz
Pro. — (co) čím. Očima kdo neprohlédá,
prohledne měšcem. Prov., Rb. P. myslí. V.
Na všecky strany očima p. V. Prohledše
očima pozdvihli se. Bart. 269. — nač. Moudrý
člověk na to všecko prohlidá. .Reš. Na bu-
doucí věci p. V. Na něčí prosbu. Th. —

k čemu. K cíli. Kom. Ke konci a cíli, k ob-
hájení vlasti, k věnu ženy, k budoucím vě-
cem, V., k všeobecnému dobrému. Th. Více
k nevine každého než k darům prohlížej.
Pr. Prohlédajic k tomu, Že jest toho mezi
jinými potřebami znamenitě potřebí. Zř. F. I.
A. 14. Sám název ten prohlédá k úvodným
slovům knihy té; Více k lidské jeho bytosti
prohlédá ; Že ku člověčenství Páně prohlédá ;
Sv. Petr nemohl tu leč jediné ku posvětě
vniterné prohlédati; Petr mohl také ku
mravům a potřebám církví prohlédati; Lukáš
toliko k látkám, ne pak k dobám prohlé-
dal ; Tu musíme více k úmyslu než ku počtu
prohlédati; Prohlédají k obnově chrámu
předsevzaté od Heroda. Sš. Sk. 1., 6., 25.,
30., 117., L. 97., 177., J. 44. (Hý.). Prohlé-
dáme-li ku povaze jeho (Pavlově) horoucí
a k horlivosti jeho; Při výroku tom sv.
Pavel prohlidá toliko k slovům; Pavel pro-
hlidá při strastech k žalmu. Sš. Sk. 170.,
210., 279. (Hý.). Prohlédajíc k čemu. J. tr.
P. k obhájení vší křesťanské říše. V. P.
k okolkům, auf Verhältnisse Rücksicht neh-
men. Bart. 2. 12. Prohlédaje k sešlosti věku
i na to. Skl. — k čemu jak. K jazyku
spisovnému s úctou prohledá. Kos. O1.I. 36.
Zákoník ten podlé pýchy své neprohlédli
leč ku pouhému slov zvuku; Bylo jim ulo-
ženo, dokonalou pílí k zachovávání zákonu
prohlédati. Sš. L. 119., 11. — co, k čemu
v čem, kde, proč, kdy. V předešlém verši
prohlidá k božskému Páně bytí; Ovšem při
ní k fariseům lakomým prohlédaje; Duch
svatý záměrem a účelem při spisování oněch
míst od Mojžíše prohlédal k budoucnosti;
Jakož i duch boží v onom výroku písmovém
přede všim k tomuto pohanů povolám pro-
hlídal; Dokona jejich úmysly i v povaze
i v původu prohlídal; Pán prohlédal skutek
jeho (Jidášův) zřetelně v okolnostech, v zá-
měru, v pramenu a v následcích; Abychom
ve službě svojí k Bohu a k církvi sv. pro-
hlédali; Bůh toliko ku mravům či ku mravní
hodnosti při soudech prohlidá. Sš. J. 62., L.
155., I. 57., 111., J. 126., 238., Sk. 106., 128.
(Hý.). Že k ni (k církvi římské) veškery
církve ostatní pro výtečnejší přednosť její
p. mají; Při soudě onom Kristovi svěřeném
bude Pán p. ke skutkům. Sš. I. 23., Sk. 131.
(Hý.). — aby. Židé zajisté u věci té velice
choulostiví byli vezdy a všudy prohlídajíce,
aby nějaké poskvrnění nezaběhlo. Sš. J.40.
(Hý.). — co skrze co komu Ráj. Skrze
prsty co komu p. (promíjeti, nachsehen). Us.

Prohlednutelnosť, i, f. = prohleditel-
nosť.

Prohlednutelný = prohleditelný.

Prohlédnutí, prohlídnutí, n., das Auf-
schauen, Oeffnen der Augen, das Vorsehen,
die Besichtigung; das Versehen.
Prohlédnutý ; -ut, a, o, durchgesehen. Jg.

Prohledný, průhledný = prohledčivý,
průhledčivý = skrze co se hleděti, viděti
může, durchsichtig. P. okno, těleso, Us. P.
jako křišťál. Us. — P., Begehungs-. P. kom
misse. Dch.

Prohledovati, vz Prohlédnouti.

Prohlesnouti, snul a sl, utí, v známosť
veřejnou vejíti, u veřejnosť se dostati, be-