1139

kannt werden. — čím proč. Pro něž sú

viece prohlesli jeho (sv. Marka) kostela dra-
hotú. Výb. II. 5. 6. — o kom. Také o něm
prohleslo, že malířem byl. Sš. L. 2. — kam.
Aby záměr jejich prohlesl a prohlukl do
lidu. Sš. L. 195. (Hý.).

Prohlídací, vz Prohlédací. Dch.

Prohlídati, vz Prohlédnouti.

Prohlídavý = prohlédavý. P. makovice.
Us. Km.

Prohlídčivý, vz Prohledčivý.

Prohlídka, y, f., prohlížení, die Besich-
tigung, Nachschau, Beschau, Untersuchung.
P. vojska, die Truppenschau, Musterung,
Revue, domu, bytu, die Haussuchung, vše-
obecná, die Landesstreifung, místní, der Lo-
kalaugenschein, lékařská, ärztliche Visiti-
rung; kráčel p-kou, er passirte Revue. Dch.,
Čsk. - P., das Guckloch im Vorhange. Dch.

Prohlídnouti, vz Prohlédnouti.

Prohlížení, n„ die Be-, Durchsehung.
Vz Prohlídka. — P., die Nachsicht. D.

Prohlížený; -en, a, o, durch-, be-, vor-,
nachgesehen. Jg.

Prohlížeti, vz Prohlédnouti.

Prohlížitel, e, m., der Beschauer. Šm. P.
mrtvých, der Todtenbeschauer. Us.

Prohlodati, prohlodávati = prohrýzti,
durchnagen. — co čím: myš kůži svými
zoubky prohlodala. Us.

Prohloubati, prohloubiti, il, en, ení,
durchhöhlen. — co. — P,, hloubaje něco
ztratiti. Ros. — se, sich vertiefen. — v co.
Dch.

Prohloubiti, vz Prohloubati.

Prohloubka, y, f., vz Prohlubeň.

Prohloupiti, il, en, ení; prohloupívati,
prohloupati, etwas dummes anstellen, dumm
handeln. — abs. P-pil pán. Vz Ztřeštěný.
Lb. — čím. Jich rozum pýchou prohloupá.
Čas. duch. XII. 731.

Prohltati, prohltnouti, tnul a tl, ut, utí
= polykati, schlucken. Když nemocný už
p. může. Talii. lid.

Prohlub, i, f., die Tiefe. Hank.

Prohlubeň, bně, prohlubně, ě, pro-
hlubnička, prohlubina, y, f., hluboký
dal, zvl. pod vodou, požeradlo, die Tiefe,
grosse Grube bes. im Wasser, der Strudel,
Schlund. V. P. v Dunaji, Plk., na rybníce.
D. Upadnouti do p-bně. V. P. ho zhltila.
Br. P. se nad ním zavřela. Ur. Z p-bně ně-
koho vychvátiti, Bern., vytáhnouti. — Vz
Voda. — P., studnice, zdroj, die Quelle,
der Born, Schöpfbrunnen. Orb. p., Ctib. —
P. v pohořích: údolí podélné, údolí příčné,
kotlina, jeskyně, propast, die Vertiefung,
Tiefe, Kluft, der Abgrund. Aqu., Kram., Tl. —
P., prosekaná díra v ledě, das Eisloch, die
Wuhne. P-bně dělati, vysekati, D.; p-bní na-
dělati, Háj., nasekati, by jimi vzduch rybám
přicházel. Us. V p-bni (na řece zamrzlé) ryb
hledal. V. Polekaly ryby, že prohlubeň za-
mrzla. Sych. — Prohlubina, v lisu klínovém
díra v kládě vydlabaná, do které se okřín
s jádrem zasazuje, die Kammer bei der Keil-
presse. Tech. 3. 158.

Prohlubení, n., die Vertiefung. Dch.

Prohlubený; -en, a, o, vertieft. P. žlábek.
Němc.

Prohlubinka, y, f., eine kleine Vertie-
fung, das Grübchen. Krok. Vz Prohlubeň.

Prohlubiti, vz Prohloubati.

Prohlubník, u, m., hlubník, pluh, jenž
kypři za záhonkářem spodek na 16 ctm.
hloubky a šířky, der Vertiefungspflug. Us.
Sp., Hk. P. americký, vz KP. III. 229.

Prohlubný, plný prohlubní, voll Tiefen,
Abgründe. Bern.

Prohlubovací roura, Absenkröhre, f. (beim
Bohren eines artesischen Brunnens). Šm.

Prohluk, u, m., durchdringender Lärm.
Šm.

Prohluknouti, knul a kl, utí = v zná-
most vejíti, bekannt werden. — kam. Tato
zpráva v lid prohlukla. Měst. bož. Věc ta
v národ p-kla. Sš. L. 132., J. 126. Aby
záměr jejich prohlukl do lidu; A p-kla do
širého světa domněnka. Sš. L. 195., I. 120.
(Hý.). Vz Prohlesnouti.

Prohmat, u, m., promáknutí, der Durch-
griff. Šm.

Prohmatati, prohmatnouti, tnul a tl, ut,
utí, durchgreifen. Ten klobouk je již celý
p-ný, durch vieles Greifen abgenüzt. Šm.

Prohmyzelý, prohemzalý, červy prolezlý,
durchwühlt. P. zvěřina. Ros.

Prohnanec, nce, m., hnanec, der Schieb-
ling. J. tr.— P. = prohnaný člověk. Vz
Prohnaný. Šm.

Prolínání, n., das Durchtreiben. Jg.

Prohnanost, i, f., drbanost, Gerieben-
heit, f. Tomu hledí p. z očí. Us. Ft.

Prohnaný; prohnán, a, o, durgetrieben.
— kde. Brázdy v rolí prohnané. ReŠ. —
P. člověk = chytrý, lišák, drbaný, mazaný,
schlau, gerieben, raffinirt. D. P. šejdíř, Hoch-
stapler, m.,Dch., lhář (sedmilhář), potluka
(Gauner). Šm.

Prolínati, ženu, žeň, žena (ouc), hnal, án,
ání; prohoniti, il, ěn, ění; proháněti, 3. os.
pl. -ejí, něj, něje (íc), ěl, ěn, ění; prohánívati
= skrze něco hnáti n. mezi něčím, durch-
treiben; silně hnáti, jagen; sem tam honiti,
stíhati, herumjagen, umtreiben, tummeln,
herumtummeln; probodnouti, durchrennen,
niederstossen, durchstosscn. Jg. — koho,
co. P. koně (silně hnáti n. sem tam honiti),
Us., vojáky. D., Dal. Já tě proženu (pro-
plaším). Ros. Oráči stáda sem tam prohánějí.
Ros. P. mýto (neplatiti cla, die Mauth um-
fahren, nicht bezahlen), Ros., clo. Pr. měst.
P. les, lesní okrslek (při honbě, durchgehen).
Šp. P. pole (rozbory po zasetém poli po-
vrchně proorati), durchfurchen. Us. — co,
koho kudy. Dobytek skrze vodu, skrze
les p. Jg. Statek skrze hrdlo a zadek p. (pro-
kvasiti, durch die Gurgel jagen). V. Statek
chřtánem p. V. Něco skrze alembík p. (subli-
movati). Chym. — s kým. Oráči svá stáda
n. se svými stády sem tam prohánějí. Jg. —
co komu, koho čím: někoho mečem p.
(probodnouti), V., oščepem, Dal. 21., kance
oštípem, Kom., sobě ňádra dýkou p. Vina-
řický. Hlavu kulí si p. Dch. P. koně bod-
cem. Šm. P. někomu dřímoty = zahnati. Us.
u Olom. Sd.

Prohnatý = prohnaný. — čím: mečem.
Mor. pís.