1140

Prohněsti, prohnísti, hnětu, hnětl, ten,
ení, durchkneten, durcharbeiten. — co: těsto,
D., — čím: rukama. — P., hnětením díru
udělati, durchkneten, durchreissen. — co.

Prohnětení, n., die Durcharbeitung. P.
těsta. Šm.

Prohnětený, -ěn, a, o, uhnětený, prová-
lený, durchgearbeitet, durchgeknetet, P. těsto.
Sm.

Prohnil, u, m., nemoc koňská, když se
podbírá noha za spodem, die Durchfäule.
Kůň má р-1у. Ja. — P., rak v kosti, der
Knochen-, Beinfrass Ja.

Prohnilý, durgefault, abgelegen. — kde.
Již jest na dvou místech р. Ros.

Prohniti, hniji, il, ití: prohnívati, durch-
faulen. — abs. ' Již všechen prohnívá. Us.

Prohnojiti,il,en,ení;prohnojovati, durch-
düngen. — co čím: pole dobrou mrvou. —
se = projitřiti se, durcheitern, eiternd durch-
dringen. Rána se prohnojila. Šm.

Prohnouti, hnu, ul, ut, utí; prohýbati,
prohybovati, ein-, zurückblegen. — co čím:
železný prut rukou. — se čím. Stromy
ovocem se prohýbají. D. Obilí tíží klasův,
člověk břemenem se prohýbá. — se přes
co. Pres potok můsteček prohýbá se. Er.
P. 197.

Prohnutý; -ut, a, o, gebogen. P. poříz,
u bednáře, das Krummeisen. Šm.

Prohoblovati, co: prkno (hoblováním
díru do něho udělati), durchhobeln. Ros.

Prohoditi, il, zen, ení, na Slov. děn a
ění; prohazovati, prohozovati; proházeti, el,
en, ení; proházívati = skrz něco hoditi,
durchwerfen, V.; hoditi, hin-, vor-, aufwer-
fen; pronésti, promluviti, dazwischen, hin-
werfen, sagen, fahren lassen, aufwerfen, vor-
bringen. Jg. — co: zemí, D., cestu (sníh
s ní odkliditi), Us., Er. P. 153., obilí (há-
zením čistiti). D. P. sníh, připomínku, zprávu.
Dch. Kdykoli se šprým nějaký p-dil. Us.
Tě. Příležitě tu propovídku prohodil. Sych.
Také blázen někdy něco dobrého prohodí.
Sych. -- čeho. P. o něčem slova, šp. m.:
slovo. Brt. — co jak. Žertem pravdu pro-
hoditi neškodí. Č. Prostořekým jazykem
něco p. Sych. — co o čem, o kom. Vz
P. čeho. Us. — co kudy: člunek skrze
osnovu. Us. Písek skrze prohazovačku p. —
co komu. Dobytku trochu slámy p. (hoditi).
Bern. — co kdy. Některá slova v rozpráv-
kách p. Jg. P. něco mezi řečí. Ml. Za řeči
to p-dil. Us. Obilí se musí časem prohazo-
vati. Šm. — co čím. Doma leccos hubou p.
Plk. P. lopatou sníh, obilí. Šm. — co pro
koho: slovíčko pro někoho p. Sych. — že.
P-dil, že tam také byl. Us.

Prohodivka, y,f.,propovídka, der Spruch.
Víd. list.

Prohodivý, projectivus. P. síla, Sedl.

Probodnouti, dnul a dl, ut, utí, prohádati
= hádaje ztratiti, im Räthen irren, verlieren.
-- co: dva zlaté. Us.

Prohodovati =prokvasiti, verschmausen.
— co: statek, V., čas, D., pozůstalosť. Sych. —
čeho. Ten prohodoval peněz (neurčitou sum-
mou). Us.

Prohodovný, hýřivý, marnotratný, pras
serisch. 1575.

Prohokynařiti, il, en, ení, durch Uiber-
kauf verlieren. Jg. — co.

Proholdovati = touláním utratiti, durch-
schwärmen. — co: vše. Ros.

Proholenec, nce, m., proholený, ein Ge-
schorener. D. —■ P., kněz, ein Priester. Boč.
ms.

Probolení, n., das Scheren.

Proholený; -en, a, o, geschoren. Us.

Proholiti, il, en, ení, durchscheren. — co:
bradu Us. — co komu: knězi hlavu. Leg.
Inhed sobě pleš proholi (o knězi). Zk. 405.
Korunu (pleš) p. Háj. r. 1065.

Proholubařiti, il, en, ení, durch Tauben-
liebhaberei verlieren. Ros. — co. Us.

Prohonění, n., das Durchtreiben. Us.

Prohoněný; -ěn, a, o, vz Prohnati.

Prohoniti, vz Prohnati.

Prohoř, e, f., ves u Žlutice v Chebsku.
PL.

Prohořčiti, il, en, ení = ztrpčiti,durch
u. durch bitter machen, durchbittern. Šm.

Prohořelina, y, f., propálenina, das
Durchgebrannte. Šm.

Prohořelý = propálený, durchgebrannt,
P. strop. Šm.

Prohořeti, el, ení; prohořívati, prohárati,
prohořovati, durchbrennen. — abs. Strop
prohořel. Přel, kdo při volbě nebyl zvolen.
Na mor. Zlínsku. Brt, — kudy. Oheň již
oknem p-vá. Šm.

Prohospodařiti, il, en, ení, verwirth-
schaften. — co. Vz Prohodovati.

Prohoukati, prokouknouti, knul a kl, ut,
utí, prohukovati, vergirren. Ros.

Prohousti, hudu, houdl, hudení, durch
Musik verlieren. — abs. Tušíms prohoudl.
Ros. — co. Us.

Prohovořiti, il, en, ení = promluviti,
sagen, vorbringen. — co čím: čas marným
tlacháním p.

Prohození, n., das Durch-, Hinwerfen.

Prohozený; -en, a, o, hingeworfen. P.
slova. Dch.

Prohra, y, f., der Verlust im Spiel. Stč.
Alg. 189.

Prohrabati, prohrábnouti, bnul a bl, ut,
utí, durscharren. — co čím: kamna po-
hrabáčem (aby popel spadl do popelníku).
Us. — P scharrend durchsuchen. — co.
Všecky kouty p-bal a přece ničeho nenašel.
Us. Ft,

Prohrábka, y, f., eine durchgescharrte
Stelle. Rk. P-ku v lese učiniti (prohrabe-li
se vrstva stlaní). Us. Ft.

Prohraná, é, f., das Verspielen, der Ver-
lust. Již jest má p-ná. Ros.

Prohránek, nku, m. = prohra. V Po-
licku. Kšá.

Prohrání, n., das Verspielen, prohra. P.
v sázce, das Verwetten. D.
Prohraný; -án, a, o, verspielt. P. hra. Us.

Prohrřáti, hraji, hrál, a prohrati, hrám,

hral, án, ání; prohrávati, verspielen, den

Kürzeren ziehen, Haar lassen müssen, ver-

wetten, verlieren, sachfällig werden. Jg. —

abs. Nehrej, neprohráš. Prov., Rb., Jg. Kdo

prohlídne, prohraje. D. — co: statek, při,

V., bitvu (ztratiti, Rs.), soud, sázku, D., pe-

níze, pole. Us. — co jak. Na jedno posezení