1141

hromadu peněz prohrál. Sych. P. buď ne-
stáním (ob contumaciam) aneb prosouzením.
Vl. zř. 29. — v co: v sázku. D. — v čem:
v sázce, Srn., ve hře. P. v kartech. Er. P.
365. a. Prohrál jest to v 80 groších. Pč. 5. —
co oč. Sedlák o oko kobylu prohrál. Č. 142.

— kde. Která strana na soudu prohraje.
Sych. — při čem. Při tak nestejné zbrani
prohraješ, lépe: se zbraní tak nestejnou. —
si co: prsty, sich wund spielen. Šm.

Prohřátí, prohříti, hřeji, hřál a hříl, hřit
•a hřán, hřití a hřání; prohřívati, durchwär-
men. — co kde: peřinu na kamnech. —
co čím: postel teplými cihlami. — se. Ros.

Prohrávání, n., das Verspielen. D.

Prohřbelcovati, prohřbílkovati = hřbel-
cem pročesati, procíditi, durchstriegeln. Šm.

— koho: koně.
Prohrávati, vz Prohráti.
Prohřešek, šku, m., prohřešení, hřích,

die Versündigung, Sünde. Marek. P-šku se
dopustiti; Pro upamatování na p-šky lidu;
Perly před svině metati za p. pokládati se
musí. Sš. I. 203., Sk. 86., Mt. 105. (Hý.).

Prohřešení, n., die Versündigung, Ver-
greifung. Větší jest božské milosrdenství,
než lidské p. Ros. P. někomu odpustiti. Br.

Prohřešilý, kdo se prohřešil, der sich
versündigt hat, schuldig. P. lid. SŠ. L. 210.,
Apol., Rkp. pr. kut.

Prohřešiti, il, ení; prohřešovati = pro-
viniti, zaviniti, přečiniti, sich versündigen,
sich wider etwas vergehen. — proti ně-
komu (zaviniti, přečiniti). Jg. — se s kým.
Však by se člověk s ním prohřešil. Ros. —
se proti komu, proti čemu: proti Bohu,
proti bližnímu, D., proti dobrému mravu.
Ml. P-li se proti lepší přírodě své; Kdož
tak soudí, prohřešují se proti výslovným
svědectvím starožitnosti. Sš. I. 31., 6. — se
(komu) čím: úrazem (urážkou) velebnosti
císařské. Sych. Tím se prohřešujete, že . . .
Sych. Čím já se prohřešila bratřím ? Pís.
srb. II. 28. — se v čem: v úřední povin-
nosti. Trest. zák. Petr posud nikdá u věci
té neprohřešil se. Sš. Sk. 124. — se na
čem, Plk., šp. m.: proti čemu. Jg.

Prohřímati se = proláti se, prohřešiti
se, sich im Donnern, im Fluchen verlieren.
Ros. — Prohřímalo se = drobet hřímalo.

Prohříslo, a, n. = povříslo. U Nivnic.
Kch.

Prohřížiti, prohřižovati, durchsenken. Šm.

— co kde.

Prohrknouti, knul а kl, utí, prohrkati,
hrkem se valiti, durchrauschen, durchrieseln.
Jg. — kam jak. Pröhrkla mu k srdci krev
valem. Č. — odkud. Voda ze země p-kla.

Prohrnouti, prohrnovati, durchschüren.

— co: mouku, uhlí. Us. Prohrňáł si čelo
(bylo mu horko). Mor. Brt. — co čím.

Prohrnutí, n. P. sněhu, der Schneebruch.
Dch.

Prohromovati, durch Fluchen verlieren.
Dch.

Prohršle, e, f., prohršlí, n., na Ostrav.
Tč., prohršlo, a, n., u Opavy, Pk., Klš., vz
Přehrští.

Prohryznouti, znul, ut, utí; prohrýzti,
hryzu, zl, zen, ení; prohrýzati, durchna-

gen. — co). Myš prohryzla střevíc. — se kam
kudy. Myši do almary, prknem, skrze prkno
se prohryzly. — Prohryzlo se to přece =
prozradilo, verrieth sich. Ros.

Prohučeti, el, en, ení. — něco, durch-
sausen; verplärren. Dch.

Prohudlováti, durch Pfuschen verlieren.

— co. Ros. — se — bídně se protloukati.
Šm.

Pruhudu, vz Prohousti.

Prohuhliti, il, en, ení, prohuhlovati =
bručeti, brummen, temným hlasem pronésti.
Jir. — co. Sladkosti ducha sv. prohuhlijíc.
Živ. Jež. 14. stol.

Prohuhňati, durch die Nase reden. Ros.

Prohukati, prohukovati, prohukávati —
prohuhlati, prokvíliti, durchheulen, heulend
durchlaufen. — kudy. Vítr, bouře prohu-
kuje vršky stromů. Šm.

Prohulákati = provřeštěti, durchplärren.

— co kde: celou noc v hospodě. Šm.
Prohupkati, durchhüpfen. — co: celý

den. Us.

Prohvizd, u, m., prohvízdnutí, das Aus-
pfeifen, der Pfiff. Jg.

Prohvízdati, hvízdám a hvíždi, ěš; pro-
hvízdnouti, dnul a dl, ut, utí; prohvizdovati,
durchpfeifen, durchsausen; durch Pfeifen ver-
lieren. Jg., Ros. — co. Vítr pusté stave-
níčko prohvizduje. C. Dlouhou chvíli pro-
hvízdati. Šml.

Prohvozditi, il, én, ění, durch Malzdörren
verlieren. Ros.

Prohyb, u, m., der Ein-, Durchbug, die
Senkung, Vertiefung. P. u hor, převal, die
Senke, Senkung des Kammes. P-by schůdné
a neschůdné. P. mělký a úzký (proluka, das
Joch), mělký a široký (sedlo, der Sattel),
hluboký a úzký (soutka, soutěska, klanec,
der Engpass), hluboký a široký (průsmyk,
prohbí, der Pass.). Š. a Ž.

Prohybací, in die Tiefe elastisch. Dch.

Prohybačka, y, f., das Schaukeln, Biegen.
To je p. na tom bahně. Us. Dch.

Prohýbaný; -án, a, o. křivolaký, gebogen.
Us.

Prohýbati, vz Prohnouti.

Prohýřiti, il, en, ení; prohýrati, ver-
schwelgen, verjubeln, durchprassen, verlu-
dern. Jg. — co: jmění, léta, čas, D., statek,
Reš., pozůstalost Sych. — kdy. Prohýřili
jedním dnem, co roční pronájem obnáší (činí).
Sych. P. dědictví v krátkém čase. Ml. —
čeho: nabytých pokladů, šp. místo co: po-
klady. Brt. Vz Pro.

Prohýřivý, durchbringend. Hospodině
vše p-vá. Šm.

Prohýsati = prohýřiti, promrhati, ver-
schweigen, verprassen, verschlemmen. D. —
co:, čas, jmění, statek. D., Ros. Mnoho nocí
p. Šm.

Procházčivý, zastr., wandelnd. P. bolesť.
Ms.

Procházeč, e, m. = procházečník.

Procházečník, a, m., der Wandler, Spa-
zierer. Ros.

Procházející, obstojný, leidlich. Šm.

Procházení, n., das Durchgehen, Spa-
ziren. V. Místo k p. Reš. P. utěšené. D,

Procházeti, vz Projíti.