1142

Procházivý, Geh-, Schreit-. P. nohy
(ptačí). Krok.

Procházka, y, f., procházení, der Spazier-
gang. V. Na p-ku jíti, vyjíti, choditi. V.
Učení v p-kách se kojí. Kom. Na p-ku ně-
koho vésti, D., vyvléci. Kos. Ol. I. 207. P.
lesem, eine Waldpartie. Dch. Chtivosť k jídlu
p-kou se dráždí. Sych. P-kou choditi, jíti
lépe prý než: na procházku, neb též je-
zdíme, chodíme, kráčíme cestou. Ale obé jest
dobré: Chodíme za město na procházku
(účel), chodíme za městem procházkou (způ-
sob). Novák (Brt.?) v Km. De (=jde) to
s ním jako s chromým p-ka (špatně). U Ry-
chnova. Msk. — P., ztráta chůzí, der Verlust
durch das Hin- u. Hergehen, Lauferei. Us.
Dch. Mám s tím soudem veliké p-ky. Us. —
P., chodiště, der Spazierplatz. V. — P., příjmí
České. Us.

Prochechtati, durchs Kichern etwas ver-
lieren. Ros. — co.

Prochlad, u, m. = chlad, Kühle, f. Pl.

Prochlada, y, f. = chlad, Kühle, Erfri-
schung, f. Hšv.

Prochladiti, il, zen, ení, na Slov. děn,
ění; prochlazovati, durchkühlen, kühl machen.
— koho čím: kyjem (zbíti), abprügeln.
Rad. zv. — se (občerstviti se, sich abkühlen).
Br., Sych.

Prochladlý, durch-, ausgekühlt. Us.

Prochladnouti, dnul a dl, utí, kühl
werden, durchkühlen. — abs. Hezky jsem
tam p-dl. Us. - - kde : na dvoře, v lese atd.

Prochlamstati, prochlamstnouti, stnul a
stl, ut, utí, mit dem Munde verschnappen.
D. — co.

Prochlastati = propiti, versaufen. — co:
peníze, statek, čas. Jg.

Prochloubati se, prahlen. Ros. — o čem.
O svých činech se prochloubají. Ler.

Pro chňapnouti, pnul a pí, ut, utí, sich
verschnappen. D.

Prochno, a, n., vz Prachno.

Prochod, vz Průchod.

Prochodilý, kdo prochodil, der durchge-
gangen ist. Jg. — P., pass., prochozený. P.
střevíce. Reš.

Prochodiště, ě, n., ambulatorium, pro-
cházka (= chodiště). 3 Reg. 7. Mm.

Prochoditi, vz Projíti.
Prochodivý; -iv, a, o, durchdringend.
Reč mocná a p. ZN.

Prochodnosť, i, f. P. nebo hbitosť. GR.

Prochouliti se = promnouti se, provléci
se, sich durchschmiegen. Šm.

Prochoz, u, m. = průchod, der Durch-
gang. Mají míti dobytku p. svobodný. Schön,
exc.

Prochozený; -en, a, o, durchgegangen,
durchgetreten. P. střevíce. Us.

Prochramostiti se = prošustěti, durch-
rauschen. Šm. — se kudy.

Prochrániti, il, ěn, ění = stopu v sněhu
málo znalou jetím znalejší učiniti. Již se
lépe jede, cesta je prochraněná. Us. Dch.

Prochrápati, prochrupati, verchnarchen.
Ros. — co: celé půldne.

Prochrněti, ěl, ěn, ění, verschlafen, ver-
echnarchen. — co. Prochrněl celý den (pro-

Prochroustati, durchknorpeln, chroustaje
díru udělati; chroustáním o něco přijíti. Kos.
Prochůzka, y, f. =průchod, Durchgang,
m. Us.

Prochvěti, chvěji, ěl, ění, prochvívati,
durchwehen, durchbeben. Šm. — koho, co.
Prochytrati, durch sein Klügeln ver-
lieren. — abs. Tuším p-tral. Ros.

Proizlo (pro-vizlo), a, n. = povříslo.
U Opav. Pk., Klš.

Proj za nás = pros za nás. Místy v obec.
mluvě. Bž. 39.

Projádření, n., die Erklärung, der Aus-
druck. P. vniterných citů. Sš. I. 15.

Projádřiti, il, ení = pronésti, ausdrücken,
sich äussern. — co: své myšlénky. Kos. Ol.
I. 23. Ale nyní tím důrazněji pravdu tu pro-
jadřují; Jan tuto projadřuje jistotu a rozkoš
srdce svého. Sš. Sk. 62., J. 81. — co jak.
Tou měrou projadřuje v hlavitých tazích
správu a řád spásy; Dvěma protivami Pavel
tu myšlénku obecnosti projadřuje. Sš. I. 15.,
24. (Hý.). S obzvláštním důrazem něco p.
Bž. 57. — se s něčím. Až já se s tím pro-
jádřím, co umím (vyjevím). Us. — se v co.
Neduh v zuřivosť se projádřil. Omyl. —
se o čem (novější). Rk.

Projahlec, hlce, m., der Porzellanspath. Šm.

Projahlovati, durchrammeln. Šm.

Projasněný; -ěn, a, o, erhellt, heiter. —
v čem: duše v žádostech p., geläutert. Rkp.
14. stol.

Projasniti, il, ěn, ění; projasňovati. —
co = jasné učiniti, erhellen. — co. Blesk
p-nil noční stíny. Šm. — se — vyjasniti

. — se kde. Za vrchy vchod (východ)
šedý (se) projasňuje. Rkk. 31.

Projaté, zastr. = pronikavě. Výb. I. 788.

Projatec, tce, m. ein ausgelassener Bube.
U Olom. Sd.

Projatosť, i, f., Ausgelassenheit, Unge-
bundenheit, f. Us. u Olom. Sd.

Projatý; projat, a, o, ausgelassen, un-
gebunden. Us. u Olom. Sd. — P., uchvácený,
hingerissen, durchdrungen. — čím: radostí.
Kom. Horlivé želání srdce mého láskou ku
kmenovcům mojim p-tého. Sš. I. 107.

Projednací, -ávací, co se projednání týče,
Bestand-. P. majitel, Bestandinhaber, pří-
jemce, Bestandnehmer, věc, Bestandstück,
smlouva, úrok (z projednání). J. tr.

Projednalec, lce, m., der Bestandnehmer.
Nz.

Projednání, n., die Unterhandlung; die
Arende; die Reluition. Us.

Projednanosť, i, f., projednaná věc, Be-
standstück, n. Rk.

Projednatel, e, m., projednavač=pro
nájemník, Bestandnehmer, projednalec, Be-
standgeber. J. tr.

Projednati, projednávati =pronajíti, na
nájem dáti, vermiethen, in Bestand geben,
verpachten. — co komu zač. Projednal jsem
mu dům na 3 roky za 1000 zl. Ros. P. ně-
komu statky. Sych., Kom. Projednal jsem
mu to dílo na látra, na centnýře (kopání
rudy). Vys. — co k čemu. Dvůr k stavení
p., verpachten. Břez. 176. — co komu
k čemu: dům sobě k obydlí do některého
času p. (najati, v nájem vzíti, miethen). Žer. —