1143

koho. Jakož jest služebníka přijíti a do
roka pořád zběhlého projednati ráčil. Faukn.
58. — s kým oč. Z nařízení páně projed-
náno o sboření (stavení). Břez. 159. Dali
stavěti dvůr, projednavše s Prokšem tesařem
o to dílo za 30 kop. Břez. 175. — co jak:
dílo úkolem p. D. Vz P. co komu zač. —
se ke komu: k sedláku (na službu se dáti).
Us. — komu co n. koho (vyjednati). L.,
J. tr. P. někomu stravu. Bl. — se, koho
k čemu zač. Takoví lidé za peníz ke všem
zbrodněm se projednávají. Sš. Sk. 201.

Projednavač, e, m., der Vermiether. Nz.

Projednávka, y, f., der Bestand. Rk.

Projeďte, n. (vlast. imper.), hra dětská,
das Himmelreich. V.

Projehliti, il, en, ení = probiti trám ko-
líkem k zemi, durchstechen. Us. Jg.

Projekce, e, f., z lat. projectio, průmět,
promítka, námět (v mathem.). Rk. Vz Prů-
mět. Die Abbildung, Ansichtszeichnung, Pro-
jektion.

Projekt, u, m., z lat projectum, navržení,
návrh, der Entwurf; das Vorhaben, der An-
schlag. P. udělati, zavrci, odmítnouti.

Projekta, projechta, y, m., kdo dělá pro-
jekty, mudrlant, der Projektenmacher. To
je vám p.! Us. na mor. Drahansku. Hý.

Projektil, u, m., z lat., střela, Geschoss,
n. S. N.

Projektovaný, entworfen, projektirt. P.
dráha, železnice, lépe: navržená. — Projek-
tovati, navrhovati, entwerfen, projektiren. Šb.

Projem, průjem, jmu, m., běhavka, úpla-
vice, der Durchbruch, Bauchfluss, die Dysen-
terie ; stolice, der Stulil. Jád.

Projeti, jedu, jeď, jeda (ouc), jel, jetí;
projezditi, il, dění; projížděti, děl, dění =
skrz něco jezditi, na koni, na voze, na lodi,
durchreiten, durchfahren, durchschiffen; jeda
minouti, vorbeifahren; jeda spatřiti, reisend
sehen, durchreisen; v behu cvičiti, zu-, be-
reiten ; jízdou promrhati, verreiten, verreisen;
p. se = z kratochvíle jezditi, spazieren fahren,
reiten, reisen. Jg., V. — co, koho: clo (mi-
nouti), V., D., mýto, V., koně projížděti
(cvičiti). V. Ten toho koně projel (daleko
a čerstvě ho hnal). Us. Peníze projezditi
(jízdou utratiti). Us. Projel všecka království
(jeda spatřil). V. P. cestu (ježděním díry
udělati, auffahren). D. P-jelo to mysl mou.
Dch. — kudy. P. branou, skrze bránu.
Us. Lodí skrze loupežníky p. Jg. Hajnému
i nejsukovatější borovice skrze krk projede
(propije ji). Prov. P. se polem. Us. Skrze
tato vrata (těmito vraty) může veliký vůz
projeti ; Blesk projel skrze střechu (stře-
chou). Šm. Tudy neprojedeš. Us. Dch. —
(co) jak. Kdoby z nevědomosti clo pro-
jeli. Er. P. křížem, kříž na křiž něco, durch-
kreuzen. Dch. — čím (proti čemu). Dýkou
něco p. Dch. Proti vodě nemohli velikými
lodími p. Har. II. 141. — co kdy. Za jed-
noho času, za mých mladých let p-li jsme
hranice. Žer. Záp. II. 85. — se na kom:
na brůně. Us. — Projezditi se, také: genug
schäkern. Ros.

Projetí, n., die Durchfahrt, D.

Projetý;projet, a, o, durch-, umgefahren,
umgeritten. Čelný nemá upomínati cla pro-

jetého. Brikc — P., honěný, výmluvný. Us.
u Prostěj. Vch.

Projev, u, m., projevení, die Kundgebung,
Darlegung. Div. z ochot., Dch. P. úcty. P.
hromadný, Massenkundgebung, f.

Projevení, n., die Aeusserung.

Projevený; -en, a, o, geäussert. Us. P.
vůle. Us.

Projeviti, il, en, ení; projevovati, pro-
jevívati, offenbaren. — co. Udivení svoje
p. Sš. Sk. 21. P. naději, svou radosť. Dch.
— co komu: úctu, Č., svěřené věci. Reš.
Jestli duch boží mu poněkud příští slávu
města toho (Říma) projevil. Sš. Sk. 292. —
čím (se). P. někomu svou úctu pozdravením.
Posedlosť šílenstvím se projevovala. Sš. Mat.
56. — se kde. Kterak bezsmysl lidský se
v ní projevil skrze modloslužebnosť; Vlast-
nosť boží, která se v jisté okolnosti proje-
vuje. Sš. I. 29., 57. — se kdy. Následek
ten zákona se v proběhu času p-vil; Že za
věku staršího nejednou při událostech zna-
menitých veškeren lid svou radosť, rozkoš
a jiné city projevil. Sš. I. 67., Sk. 50. — co
jak. A jakou měrou nepřátelství projevuje V
Vyznávati jest projevovati víru vně -skutky
a ústy a všemi způsoby, na modlitbách,
službách božích, před soudci, za pronásle-
dování; Petr napomínáním lásku oteckou
a bratrskou k lidu projevil; Pod záminkou
neucty k zákonu starému tak záhy a mimo
nadání projevené; Vděčnosť svou k Bohu
veřejně p. Sš. I. 85., 109., Sk. 30., 34., 37.
(Hý.)

Projezd, u, m., průjezd. Durchfuhr, ť. Ti
všichni pravili, že tudy prve chodba byla
i p. na tu zahradu nadepsanú. Arch. plzeň.
1494. Aby svobodný p. míti mohli. Zř. těšín.
Art. III.

Projezděný ; -ěn, a, o, durchgeritten. Sýr
od červů (červy) p. = prolezlý. Šm.

Projezditi, vz Projeti.

Projezdný, průjezdný Durchfahrt-. — P.,
ého, m., der Strassenbereiter. — P., kdo koně
projíždí, der Bereiter, Stallmeister. Jg.

Projíknouti, knul a kl, ut, utí, projíkati,
projikovati = jíkati, stammeln. — co: něčí
chvalozpěvy. Nej.

Projím, vz Projísti.

Projímati, vz Projmouti.

Projímavý, co projímá, durchgreifend.
P. lék. Jád. Projímavými slovy někoho ob-
lomiti. Sych.

Projinačiti, il, en, ení = změniti, ändern.
Reš.

Projiskřiti, projiskřívati = problesknouti,
mit funkelndem Schein erfüllen. — co: jes-
kyni. Šm.

Projísti, projesti, jím, jez, jedl, den, ení;
vz Jisti; projídati, projídávati, mit Essen
durchbringen, verzehren, vernaschen; naskrze
jísti, durchessen, durchnagen. Jg. -- co (na
čem). Statek na rybích (míkových, V.)
pličkách. Ros., Lb. Statek na dobrých kou-
scích p. V. Vrabce vydělá a hus projí. V.
P. peníze. Us. Červi dřevo projídají (naskrz
prožírají). Us. — se kudy. Projedl by se
skrz koláče. Vz Odhodlaný. Prov. — se
v čem. Projedl by se v tom (rád to jí),
Ros. — Jg.