1144

1. Projíti, jdu, jdi, jda, (ouc), šel (šed,
ši), jití; prochoditi, il, zení; procházeti, el,
ení (na Mor. místy: proudu, -eš, -e, -eme,
ete, prondó (ou), pronda (ouc), prondi, Hý.)
=skrze jíti, durchgehen; jda spatřiti, be-
sichtigen, durchgehen, durchwandeln; pro-
minuto míti, angehen, übersehen, nachge-
sehen, passirt werden; minouti, verfliessen,
verstreichen; snesitelným býti, erträglich
sein, passiren, angehen; držán býti, platiti
za, gelten, gehalten о. angesehen werden;
vydánu, vynesenu býti, verlauten; pronik-
nouti, durchdringen, durchgehen; chůzí pro-
trhati, ra niti, durchgehen, durch-, zerreissen,
wund gehen; p. se = z kratochvíle choditi,
spazieren, auf- u. abgehen, herumgehen. V.,
Jg. — abs. Když dlouhý čas prošel. V. To
projde, na Mor.: to ubude, to jest na ubytí.
Brt. Póhon prošel, ging durch. Kn. rož. 8.
To by prošlo. Hudba, zima projde (jest
snesitelná). Us. Hodina prošla, rok prošel.
D. Kde nemůže kůže lvová projíti, tu sluší
kůži liščí přičiniti. Prov. Načež toto dobré
zdání prošlo (vydáno bylo). Apol. Tento
žák prošel. Vz Projíti kde. Jeho návrh ne-
prošel; Ještě to projde, es geht noch an.
Prošel ještě den; Tudy neprojdete. Dch.
Poklid spolu vzali a nález neprošel; Poňo-
vadž jsú tak dlúhá léta prošla (Verjährung
ist eingetreten) a práva šla, nemá odpoví-
dati. Půh. II. 489., 573. Nevyrozumitelným
sepsáním písaře městského věc některá ne-
snadná v ní (výpovědi) postavena jest; ta-
kového vysvětlení jeden každý buďto hned
aneb nedaje 14. dni projíti, prve nežli by
rozsudek v svou moc vešel, žádati může, ne-
bude mu toho odepříno. Bdž. 145. Než se má
zase k právu starému navrátiti, nedal-li jest
letuom vedlé práva projíti. Zř. F. 1. D. 35.
Půhon bude zdvižen a on se drž zase svého
zápisu, nedá-li zemským letům p. Vl. zř. 43.
Toliko suchým dnům aby nedal p. Nál. 214.
— co: dvéře, Kom., les, zahradu, mnohá
nebezpečenství, cesty nebezpečné, Ros., zemi,
Br., boty prochoditi (chůzí roztrhati). Ros.
Čas, den prochoditi; On prošel mnoho světa.
Dch. Prochází ho zimnice. Us. Msk. Proj-
děte jednotlivé kovy, chybně m.: vypočí-
tejte, jmenujte. Km. Projděte tu knihu, ten
účet, chybně m.: přehlédněte, přečtěte atd.
Brs. 134. A prošli vešken rynk a žádný se
k nim nepřimiesil, až i prošli Dlúhú střídu.
Let. 54. Ten člověk mnoho prošel (mnoho
zkusil). Us. Drž se rozumu a projdeš celý
svět. Prov. — komu. Dávná léta tomu pro-
šla, das ist lange verjährt; Že jsú násobní
léta prošla těm dskám. Půh. II. 573., 274.
Někomu vše projde, jinému nic. Ros. Tomu
darebákovi všecko projde (se promine). Sych.
Vinám léta úřední neprochodí. Pr. zem. Ne-
dadouc ani okamžení projíti. V. — kudy
(skrze co, mezi čím, po čem, čím). Po-
věsť (řeč) prochází mezi lidmi. V. To musí
mezi tím projíti (proběhnouti). D. P. branou,
Jg., dveřmi, Kom., lesem. Vy všichni, mezi
nimiž jsem prošel. Sš. Mor po celém světě
procházel. V. P. se po ulici. Sych. Po
těch úzkých schodech s bednou neprojdeme.
Ml. Israelité Rudým mořem prošli; Musil
pak procházeti Samařím; A prošedše první

a druhou stráží přišli ku bráně železné;
Snáze jest zajisté velbloudu uchem jehelným
projiti, nežli. . Sš. J. 49., 63., Sk. 140., L.
177. (Hý.). Snadněje jest velbloudovi skrze
dieru jehelnú projíti. ZN. P. skrze bránu.
Jg. Zlato skrze oheň prochází (se čistí). V.
Hajnému i nejsukovatější borovice skrze krk
projde (projede — propije ji). Prov. Skrze
mnohá nebezpečenství p. Jg. P. skrze les,
skrze zahradu. Us. Prošel skrze všecko po-
kolení israelské. V. — kam. Pokudžby
k nim nařízení projíti mohlo (jim dodáno
býti mohlo). Schön. I projde hřmot až do
konce země. Br. Od toho až do toho prošlo
let tolik. V. V této příčině prošel k někomu
dekret, in dieser Beziehung ist an Jemanden
in Dekret ergangen. J. tr. (Král) kázal tisk-
núti rozkú, by prošel trn až k mozku. Výb.
II. 9. Večer tich tu projde na noc chladnú.
Rkk. 52. Všichni, jižto sě súdichu, k nim při-
chodichu. BO. — s čím (se). S pšenici to
ještě projde, ale žito málo sype. Ml. S tím
tudy neprojdeme. Us. Doba tří hodin lehko
prošla s pohřebáním. Sš. Sk. 57. Že se
můj Jeniček s jinšíma prochází. Er. P. 112.
— co po čem. Po svých potřebách se
procházeti (nachgehen 1650.). Er. — pro co.
Boleslav poče proti němu jíti, ale pro své
hříchy nemůže dobře projiti. Dal. — jak.
Těm vše bez trestání procházelo Br. S ve-
likou pozorností les prošel. Us. Žádný pod
jménem jiného neprocházej (za něho po-
kládán nebuď). V. V zamyšlení se prochá-
zeje zabloudil. Sych. P. les křížem. Dch.
Neprošel podlé roty, jakž mu vydána; Tu
pak ti svědci prošli podlé roty jim vydané.
Půh. II. 350., 146. P. jen tak na krajíčku,
nur knapp. Dch. Už vidím, že to neprojde
v dobrém. Us. Vk. — čím. Práv byl a pro
šel přísahú a na to dal své pomocné. Půh.
II. 460. — do které doby. Ještě do žní
čtvero měsíců projíti má. Sš. J. 75. — na
čem: na přísaze, den Eid glücklich bestehen.
Gl. 276. — za koho, zač (jmín, pokládán
býti). Proti nim by mohl Epikur za an-
gela projíti. V. Procházeti za obecné vojáky,
für Öffentliche Soldaten gelten. V. — od
koho. Prochází pověsť ta od Turkův, po-
hrůžka ta od služebníků jeho. V. — se.
Hezky jsme se prošli. Us. Půjdu do pole,
abych se prošel. Us. — (se) kde. Tento
žák ve škole dobře prošel (dostal dobré
známky a mohl postoupiti do vyšší třídy).
Us. Poněvadž súd v duchovním právě pro-
šel. Půh. II. 142. P. se po oboře, po senci,
při rybníce, na hrázi. Er. P. 471., 233.,
394. Procházeli jsme se po pevnosti hradu.
Ler. P. se pod stromy. D. Procházeti se
v zahradě, Ros., v pokoji; p. ve volbě, bei
der Wahl durchkommen; p sc na chodbe,
po chodbě. Us. — (se) kdy: o, polednách.
Jd. 0 sjezde brněnském prošel. Žer. L. I.12.

2. Projíti, vz Projmouti.

Projití, n., der Durchgang, das Durch-
gehen, Verfliessen, der Durchzug. D. Po p.
dlouhého času. V. P. (vypršení) lhůty. J. tr.
Nepořádný držitel žádný p-tím času a let
městských vydržením statků sobě nezděďuje.
Bdž. 54. Výsada pominula p-tím času. J. tr.
Stalo se pak po p. hodin asi tří. Sš. Sk. 54., 57.