1146

tým prokazovati. V. — Kram. — co kde,
na kom (při čem). Prokazoval na sobě
dřímavosť při službách božích. Br. To vůbec
platnosť má a ne méně na židech se pro-
kazuje. Sš. I. 42. To na sobě statečně pro-
kázal a vykonal. Cyr. Úcta tím způsobem se
na východě také lidem mocným, velmožům
a obzvl. králům prokazovala. Sš. Sk. 125. —
co proti komu. Mocné skutky proti Egyptu
prokázal. Br. — co na koho: vinu na ob-
žalovaného. Pr. Prokáže-li se to naň, bude
potrestán. Bs. — Apol., Smrž. — že, z čeho.
Když z nespravedlivosti lidské pravdomluv-
nosť a spravedlnosť božská se zračitě pro-
kazuje. Sš. I. 42. Z těchto řečí se prokazuje,
že jsme pod pokutou povinni. V. Tím pro-
kazujete, že jste synové neřádní. Br.

Prokázka, y, f., likvidace, die Liquida-
tion, jest výkon, jímž správce nějakého
jmění, pokladník, účetník neb jiný výkonný
organ, jemuž vybírání příjmů a činění vý-
dajů tohoto jmění svěřeno jest, zkouší a zji-
šťuje náležitost každého jednotlivého příjmu
n. výdaje dříve, než tento stává se skutkem
t. j. než děje se zapravení. Vz S. N. — P.,
die Ausweisung, Legitimation. J. tr.

Prokazovací (likvidační) nález, protokol,
spis, žaloba, Liquidations-. J. tr.

Prokazování, n., die Liquidirung. J. tr.
Vz Prokázka. — P., die Ausweisung, Recht-
fertigung. To vaše nerozumné p. za nic ne-
stojí. Štr.
, Prokazovati, vz Prokázati.

Prokaženec, nce, m, malomocný, der
Aussätzige. Sš. Mt. 112., Mr. 12.

Prokažený, malomocný, aussätzig. Sš.
L. 168.

Prokdákati, kdákám a kdáči, ausgackern.
— co. Všecko prokdáče (projeví, poví), co
slepice vejce. Mus.

Prokejdovati, verdudeln. Ros.

Prokejklovati, vorgaukeln. — co. Ros.

Prokel, klu, m., proëmbryo, prothallium,
der Vorkeim, u rostl. výtrusných listnatých
tělisko buněčné, rostlině mateční nepodobné.
Kk. 61., 87., 93. Vz Schdl. II. 261. Sr. Kel.

Prokepčiti, il, en, ení = promrhati, auf
eine erbärmliche Art verthun. — co: hru
(marně prohráti). Us. na Mor. Chmela.

Prokepkati = prokepčiti.

Prokeš, kše, m. = Prokop.

Proklábositi, il, en, ení = protlachati,
verplaudern. — co. D.

Proklacovati, vz Proklátiti.

Proklad, u, prokladek, dku, m., der
Durchschuss bei den Buchdruckern. Techn.
3. 321.

Prokládati, proložiti, il, en, ení, durch-
legen, durchschiessen. — co čím: knihu
listy čistého papíru, závoj zlatem. Dch.

Proklamace, o, f., z lat., veřejné provo-
lání, prohlášení, próhláška, der Ausruf, öffent-
liche Bekanntmachung, Proklamation, f.

Proklamační, provolací, Proklamations-

Proklamovati, provolati, ausrufen, ver-
kündigen, öffentlich bekannt machen, pro-
klamiren. — co. Us. — koho zač: za pána.
Kos. Ol. I. 150.

Prokláni, n., das Durchstechen. Vz Pro-
klati.

Proklaný; -án, a, o, durchstochen. Us.

Proklatě, verflucht D.

Proklatec, tce, m., proklatý člověk, der
Verfluchte. D. Strsl. proklętec. Mkl. B. 308.

Proklatečný, maledicehdus, kdo se má
proklíti, der Zuverfluchende. Ros.

Proklati, koli, kůleš atd., 3. pl kolí, al,
án, ání; prokálati, proklávati, durc hstechen,
durchstossen, durchbohren. Jg. — koho
(čím). P. kněze. Dal. Někoho oštípem p.
Sych. — co komu čím: hrdlo kopím, Pass.,
srdce kopím. St. skl. Svým mečem sám se
p. Dal. 38. Vojín kopím proklal bok jeho.
Sš. J. 291. — koho kudy. Prokla muže
i ženu skrze jich třiesla. BO. —P. = pro-
klíti. Na Slov.

Proklatí, n. = prokletí. Na Slov.

Proklátiti, il, cen, ení; proklacovati =
tam zde klátiti (drobet klátiti), durchschüt-
teln. — co: strom, ořechy. Jg. — se =
potulovati se. Turn. — se kudy: domy. Srn.

Proklatosť, prokletosť, i, f., die Ver-
fluchtheit.

Proklatovati, das Wort proklatý öfters
sagen. Proklatovala jsem. Us.

Proklatý n. prokletý; -at n. -et, a, o;
obou forem se posud užívá. Grammaticky
správněji: proklatý. Gb. k Smil v. 1133.
Verflucht. Vz Proklíti, Svatý.

Proklávati, vz Proklati.

Proklečeti, el, en, ení, proklekati, pro-
kleknouti, knul a kl, ut, utí = kleče něco
protlačiti, durchknien. — co.

Proklejovati, durchleimen. — co. Us.

Proklektati, klektám a klekci; proklek-
távati = klektaje promyti, gurgeln. — co
čím. P. hrdlo, Kom., vínem ústa. Bern.

Prokléměti, proklíměti, ěl, ění = klímě-
ním pozbyti, vernicken. Ros. — co: čas.

Proklenec, nce, m. = proklatec. Ráj., D.

Proklenek, nku, m., Kapelle am Stuben-
ofen. Šm.

Proklepati, proklepávati, proklepnouti,
durchklopfen. — co (komu čím): železo
kladivem, někomu prsa (má-li zdravé plíce).

Prokl-es, a n. ea, m., král spartský.

Proklest', průklest, i, f., žerď na vějičky,
Leimstange, f. Vus. — P., průsek, tenetnice,
der Rieht-, Stellweg. D.

Proklestiti, il, stěn a štěn, ění; prokle-
štovati = prosekati, durchhauen. — co : les,
läutern, auslichten, cestu, bahnen, brechen,
strom, ausputzen, ihm Luft machen. Jg.,
D. — co komu kam (jak). Mečem cestu
k hradu s úsilím proklestil. Dal., Bart. Chtěje
sobě cestu k obležení města p. V. Cestu
k srdci jeho si proklestil. Nej. Dráhu si p.
Dch. Bůh cestaři svému sám cestu k útro-
bám lidským p-stil. Sš. L. 27. — co komu
čím. Ač právě tím prodáním cestu k slávě
Josefovi p-li. Sš. Sk. 74. P. cestu mečem.
Dal. 65. — co kde. Petr již byl v Římě
cestu p-stil. Sš. Sk. 149. Aby totiž v tom
všeliké modloslužby ohnisku (v Athenách)
víře křesťanské dráhu p-stil. Sš. Sk. 204, —
co proč. A spolu sobě průchod pro ná-
sledující vyučování p-stil. Sš.I. 45. (Hý.). —
se kudy: lesem, skrze les. Šm.

Proklestný, bahnbrechend. Dch.

Prokleti, vz Proklíti.