1148

Prokolivý, Scheit-. P. dříví. Scheitholz,
n. D.

Prokolkovati = v kuželkách prohniti,
durchs Kegelschieben verlieren. Na Slov.

Prokolový. P. dříví. Puch. Vz Prokolivý.

Prokonati, prokonávati, durchmachen. —
co: mnoho změn. Dch.

Prokoněřiti, il, ěn, ění = promrhati,
durchbringen. — co. Ros.

Prokonopčiti, il, en, ení = konopím zan-
dati, durchkalfatern. — co kde: štěrbiny
v korábe. L.

Prokonsul, a, m., zástupce konsula, byl
u Římanů úředník s mocí konsulskou, která
se dávala na rok n. na dvě léta konsulům
z úřadu odstupujícím; za císařství nazýval
se p-lem každý správce nějaké provincie.
S. N.

1. Prokop, vz Průkop.

2. Prokop, a, Рrokůpek, рkа, m., jméno.
Sv. Prokop kořen nakop (dokop). Jinak:
Sv. Vít kořen štíp, sv. Petr ten ho natrh,
sv. Prokop ten ho dokop, sv. Markyta vede
žence do žita. Č. Sv. P. houby rozkop; Sv.
P. sáně rozkop (není jich v létě třeba); Sv.
P. rozsévá houby, sv. Jakub hází hlavy do
zelí (zelí dostává hlávky). Hrš. Sv. P-pa
den nešťastný den. Er. P. 85. Zeli na den
sv. Prokopa (4.7.) okopané bude samé hlávky.
Na Mor. Prší-li na Prokopa, zmokne mandel
i kopa. Sv. P. klidí. (Sklizeň z polností
obročí duchovního patři obročníkovi, který
je obsel, jen tehdá, je-li v den sv. Prokopa
ještě v drženi jich, jinak tomu, kdo v právní
držení obročí vešel). Us. Hý.

Prokopač, prokopavač, e, m., der Durch-
graber, Minirer. Bern.

Prokopati, kopám a kopu, prokopávati;
prokopnouti, pnul a pl, ut, utí, durchgraben.
— co: hráz, silnici (abgraben), vrch, durch-
stechen, D., jámu jezevčí. Sych. P-li jsú
ruce jeho i nohy jeho, bok jsú kopím ote-
vřeli. Rkp. 14. stol. P. peřiny = nohama
protrhati, verritzen. D. P. báň, šachtu, rudní
jámu, Hloub, senkrecht durch etwas in die
Tiefe arbeiten. Šm. — se kam čím: mo-
tykou do komory (o zlodějích). Horníci pro-
kopali se k sobě s obou stran. Us.

Prokopávka, y, f., durchgegrabene Stelle,
f., der Durchstich. Rk.

Prokopka, y, f., jméno ženské. — Pro-
kopky, co se rodí n. zraje okolo svátku sv.
Prokopa (4.7.)ku př. hrušky. Vz Násl.

Prokopnička, y, f., pozdní kuře vylíh-
nuvší se okolo sv. Prokopa. Us. u Poličky.
Kšá. Vz Prokopka, Prokůpka.

Prokopník, a, m. = prokopač.

Prokopný. průkopy mající, minirt. Us. Jg.

Prokoptiti, il, ěn, ční — koptem projíti,
durchräuchern. Us. Jg.

Prokořeněný; -ěn, a, o, durchgewürzt.

Prokořeniti, il, ěn, ění, durchwürzen. —
co: jídlo. Us.

Prokořice, dle Budějovice, Brockersdorf,
ves v Olomoucku. PL.

Prokositi, il, en, ení = kosou prosekati,
durchmähen, durchhauen. Bern.

Prokostkovati, kostkami probráti, durch-
wurfeln. — co. Ktož své prokostkuje, budú
naň lidé prstem ukazovati. Št. N. 100.

Prokotalení-se, n., provalení-se, pře-
kocení-se, das Durchburzeln. Šm.

Proktaliti se, překotiti se, durchburzeln,
durchpurzeln. Šm.

Prokouknouti, knul a kl, utí, prokuko-
vati, prohlédnouti, durchsehen. Us. Dch. —
co: všecky kouty p. Šm.

Prokouleti, vz Překuliti.

Prokoupati, koho kde: v rybníce (zkou-
pati), durchbaden, durchwaschen.

Prokoupiti, il, en, ení, prokupovati,
etwas theuer kaufen, was man früher wol-
feiler bekommen hätte. Puchm.

Prokouřiti, il, en, ení; prokuřovati, durch-
räuchern. — co (čím): světnici jalovcem.
Us. Prokouřil už mnoho peněz (für Rauch-
tabak ausgegeben). Us.

Prokousati, kousám a kouši; prokous-
nouti, snul a sl, ut, utí: prokusovati, durch-
beissen, -nagen. — co: Myš prokousala pe-
řinu, dřevo. Us. Zvěř síť p-sala (durch-
schneiden) Šp. — co komu. Pes mu prst
p-sl. Us. Šm. — se odkud: z pasti. Sych.

— se kudy kam: dveřmi do komory. P.
se k sýru.

Prokousnutý; -ut, a, o, prokousaný, -án,
ána, o, durchgebissen. Šm. P. prst, ruka. Us.

Prokouti, kuji, ul, ut, uti, prokovati, in
allen Theilen durchschmieden (gehörig schmie-
den) ; probušiti, properlikovati, durchs Schmie-
den durchschlagen, durchlöchern; překouti,
překovati, alles der Reihe nach von neuem
schmieden. Šm. — co kde: v kovárně.

Prokovati, vz Prokouti.

Prokradek, dku, m., prokradení se, das
Sichdurchstehlen. L.

Prokrájeti, el, en, ení; prokrojiti, il, en,
ení, prokrajovati, durchschneiden. — abs.
Prokrájel — krájel veliké kusy a potom se
mu nedostávalo. Us. — co. Prokrojiti chléb.

— čím: nožem.

Prokrákorati, prokrákořiti, durchs
Gurren verlieren. Bern.

Prokralovati, als König durchregieren. L.

Prokramařiti, il, en, ení, durch die Krä-
merei zu Schaden kommen, verhausen. —
co kam: kudličku mezi panny. Er. P. 75.

Prokramplovati — protesati, durch-
krämpeln. — co: vlnu. Us.

Prokrápati, durchtröpfeln. — Prokrá-
pává, es tröpfelt durch. Berg. exc.

Prokrásti, kradu, kradl, den, ení, pro-
krádati, prokrádávati — kradmo pronésti,
heimlich durchtragen, -stehlen. — co kudy:
zboží, einschwärzen, paschen. — se, sich
unbemerkt durchstehlen. — se kudy. Aby
se lidé touž cestou okolo města nepro-
krádali. Ms. 152l.

Prokrastinace, e, f., z lat., odložení, od-
ročení, poodstrčení, Vertagung, Verschiebung,
f. S. N.

Prokratochvíliti, il, en, ení, verjubeln. —
co: peníze. Ros.

Prokrčmařiti, il, en, ení prokrčmařovati,
als Schänker verlieren. — abs. Prokrčmařil;
již mu utekla svině s čepem. Jg.

Prokřehlý, vor Kälte ziemlich erstarrt.
Us.

Prokřehnouti, hnul a hl, utí, erstarren.
Prokřehl v té zimě. Jg.