Předchozí (1147)  Strana:1148  Další (1149) |
|
|||
1148
|
|||
|
|||
Prokolivý, Scheit-. P. dříví. Scheitholz,
n. D. Prokolkovati = v kuželkách prohniti,
durchs Kegelschieben verlieren. Na Slov. Prokolový. P. dříví. Puch. Vz Prokolivý.
Prokonati, prokonávati, durchmachen. —
co: mnoho změn. Dch. Prokoněřiti, il, ěn, ění = promrhati,
durchbringen. — co. Ros. Prokonopčiti, il, en, ení = konopím zan-
dati, durchkalfatern. — co kde: štěrbiny v korábe. L. Prokonsul, a, m., zástupce konsula, byl
u Římanů úředník s mocí konsulskou, která se dávala na rok n. na dvě léta konsulům z úřadu odstupujícím; za císařství nazýval se p-lem každý správce nějaké provincie. S. N. 1. Prokop, vz Průkop.
2. Prokop, a, Рrokůpek, рkа, m., jméno.
Sv. Prokop kořen nakop (dokop). Jinak: Sv. Vít kořen štíp, sv. Petr ten ho natrh, sv. Prokop ten ho dokop, sv. Markyta vede žence do žita. Č. Sv. P. houby rozkop; Sv. P. sáně rozkop (není jich v létě třeba); Sv. P. rozsévá houby, sv. Jakub hází hlavy do zelí (zelí dostává hlávky). Hrš. Sv. P-pa den nešťastný den. Er. P. 85. Zeli na den sv. Prokopa (4.7.) okopané bude samé hlávky. Na Mor. Prší-li na Prokopa, zmokne mandel i kopa. Sv. P. klidí. (Sklizeň z polností obročí duchovního patři obročníkovi, který je obsel, jen tehdá, je-li v den sv. Prokopa ještě v drženi jich, jinak tomu, kdo v právní držení obročí vešel). Us. Hý. Prokopač, prokopavač, e, m., der Durch-
graber, Minirer. Bern. Prokopati, kopám a kopu, prokopávati;
prokopnouti, pnul a pl, ut, utí, durchgraben. — co: hráz, silnici (abgraben), vrch, durch- stechen, D., jámu jezevčí. Sych. P-li jsú ruce jeho i nohy jeho, bok jsú kopím ote- vřeli. Rkp. 14. stol. P. peřiny = nohama protrhati, verritzen. D. P. báň, šachtu, rudní jámu, Hloub, senkrecht durch etwas in die Tiefe arbeiten. Šm. — se kam čím: mo- tykou do komory (o zlodějích). Horníci pro- kopali se k sobě s obou stran. Us. Prokopávka, y, f., durchgegrabene Stelle,
f., der Durchstich. Rk. Prokopka, y, f., jméno ženské. — Pro-
kopky, co se rodí n. zraje okolo svátku sv. Prokopa (4.7.)ku př. hrušky. Vz Násl. Prokopnička, y, f., pozdní kuře vylíh-
nuvší se okolo sv. Prokopa. Us. u Poličky. Kšá. Vz Prokopka, Prokůpka. Prokopník, a, m. = prokopač.
Prokopný. průkopy mající, minirt. Us. Jg.
Prokoptiti, il, ěn, ční — koptem projíti,
durchräuchern. Us. Jg. Prokořeněný; -ěn, a, o, durchgewürzt.
Prokořeniti, il, ěn, ění, durchwürzen. —
co: jídlo. Us. Prokořice, dle Budějovice, Brockersdorf,
ves v Olomoucku. PL. Prokositi, il, en, ení = kosou prosekati,
durchmähen, durchhauen. Bern. Prokostkovati, kostkami probráti, durch-
wurfeln. — co. Ktož své prokostkuje, budú naň lidé prstem ukazovati. Št. N. 100. |
Prokotalení-se, n., provalení-se, pře-
kocení-se, das Durchburzeln. Šm. Proktaliti se, překotiti se, durchburzeln,
durchpurzeln. Šm. Prokouknouti, knul a kl, utí, prokuko-
vati, prohlédnouti, durchsehen. Us. Dch. — co: všecky kouty p. Šm. Prokouleti, vz Překuliti.
Prokoupati, koho kde: v rybníce (zkou-
pati), durchbaden, durchwaschen. Prokoupiti, il, en, ení, prokupovati,
etwas theuer kaufen, was man früher wol- feiler bekommen hätte. Puchm. Prokouřiti, il, en, ení; prokuřovati, durch-
räuchern. — co (čím): světnici jalovcem. Us. Prokouřil už mnoho peněz (für Rauch- tabak ausgegeben). Us. Prokousati, kousám a kouši; prokous-
nouti, snul a sl, ut, utí: prokusovati, durch- beissen, -nagen. — co: Myš prokousala pe- řinu, dřevo. Us. Zvěř síť p-sala (durch- schneiden) Šp. — co komu. Pes mu prst p-sl. Us. Šm. — se odkud: z pasti. Sych. — se kudy kam: dveřmi do komory. P.
se k sýru. Prokousnutý; -ut, a, o, prokousaný, -án,
ána, o, durchgebissen. Šm. P. prst, ruka. Us. Prokouti, kuji, ul, ut, uti, prokovati, in
allen Theilen durchschmieden (gehörig schmie- den) ; probušiti, properlikovati, durchs Schmie- den durchschlagen, durchlöchern; překouti, překovati, alles der Reihe nach von neuem schmieden. Šm. — co kde: v kovárně. Prokovati, vz Prokouti.
Prokradek, dku, m., prokradení se, das
Sichdurchstehlen. L. Prokrájeti, el, en, ení; prokrojiti, il, en,
ení, prokrajovati, durchschneiden. — abs. Prokrájel — krájel veliké kusy a potom se mu nedostávalo. Us. — co. Prokrojiti chléb. — čím: nožem.
Prokrákorati, prokrákořiti, durchs
Gurren verlieren. Bern. Prokralovati, als König durchregieren. L.
Prokramařiti, il, en, ení, durch die Krä-
merei zu Schaden kommen, verhausen. — co kam: kudličku mezi panny. Er. P. 75. Prokramplovati — protesati, durch-
krämpeln. — co: vlnu. Us. Prokrápati, durchtröpfeln. — Prokrá-
pává, es tröpfelt durch. Berg. exc. Prokrásti, kradu, kradl, den, ení, pro-
krádati, prokrádávati — kradmo pronésti, heimlich durchtragen, -stehlen. — co kudy: zboží, einschwärzen, paschen. — se, sich unbemerkt durchstehlen. — se kudy. Aby se lidé touž cestou okolo města nepro- krádali. Ms. 152l. Prokrastinace, e, f., z lat., odložení, od-
ročení, poodstrčení, Vertagung, Verschiebung, f. S. N. Prokratochvíliti, il, en, ení, verjubeln. —
co: peníze. Ros. Prokrčmařiti, il, en, ení prokrčmařovati,
als Schänker verlieren. — abs. Prokrčmařil; již mu utekla svině s čepem. Jg. Prokřehlý, vor Kälte ziemlich erstarrt.
Us. Prokřehnouti, hnul a hl, utí, erstarren.
Prokřehl v té zimě. Jg. |
||
|
|||
Předchozí (1147)  Strana:1148  Další (1149) |