1150

kvetaj. Sš. P. 437. Rozmarínek bielým pro-
kvítá. Na Slov. Ht. Aby církev boží všemi
ctnostmi víc a více prokvétala. Sš. Tak
velmi Pavel prokvétal milostmi. Sš. I. 8.
(Hý.) — odkud. Otka vypusti pět prame-
nóv a z nich prokvete pět ořechóv. Dal. 13.
(5. 40.).

Prokvětlý, prokvětalý, vielfärbig, bunt-
färbig. P. kopanina = proložená, provrstvená,
durchsetzte Steinart, die mit einem anderen
Mineral o. Erze vermengt ist. Šm. — čím.
Tvář růžemi prokvětlá, durchblüht. Zlob.

Prokvětovati, prokvítkovati, durchblü-
meln. Č.

Prokvíliti, il, en, ení, probědovati, pro-
hořekovati, jammernd hinbringen, durehjam-
mern. — co: noc. Šm.

Prokynouti, prokynovati, durchgähren.
To těsto již prokynulo. — se kde, sich er-
heben, Na hladké zdi prokynovaly se vypo-
dobněné oblaky, pokládané stříbrem. Ld.
Prokynulý. P. těsto. Vz Prokynouti.
Prokysalý, prokyslý, durchgesäuert.
Dch.

Prokysati; prokysnouti, snul a sl, utí,
prokysávati, durchsäuern. Jg. — kde. Pivo
u zátky p-slo. Šm.

Prolačněti, ěl, ění, prohladověti, aus-
hungern. Us.

Proláklosť, i, f.,prohnutosť. Gebogenheit,
f. Us. Jg.

Proláklý, prohnutý, protlačený, důlko-
vitý, eingebogen, eingedrückt. Us. v Jilemn.
P. prkno, kráva. Us.

Proláknouti, knul a kl, ut, utí; prola-
kovati = prohnouti, krümmen, biegen. —
co: prkno. — se. Švihl jsem ho, až se pro-
lákl. Us.

Prolakoměti, ěl, ěn, ění, prolakomívati,
durch Habsucht verlieren. V.

Prolámání, n., das Durchbrechen, der
Durchbruch. Us. Jg.
Prolámaný; -án, a, o, durchgebrochen.
Prolámati, vz Prolomiti.
Prolamovací, Durchbruch-. P. jehla.
Prolamovač, e, m., proražeč, der Durch-
brecher. Šm.

Prolamovačka, prolamovka, y, f. =
prolamovací jehla , die Durchbruchsnadel,
eine Art Nadel, die am Kopfe spitzig ge-
schliffen ist und zu durchbrochenen Arbei-
ten gebraucht wird. Šm.

Prolamování, n., das Durchbrechen. —
P., prolomek. Šm.

Prolamovaný, -án, a, o, dírkovatý, durch-
gebrochen (an mehreren Stellen). P., Durch-
brach-. Vz Prolomek. P. steh, der Durch-
bruchsstich. Sm.
Prolamovati, vz Prolomiti.
Prolaps-us, u, m., vz Výhřez.
Prolaškovati, vertändeln. D.—co: svůj
čas.

Prolátati, hie und da flicken. — co:
košili. Šm.

Proléčiti, il, en, ení, na skrze léčiti, durch-
kuriren. L. — P., léčením ztratiti, prolékařiti,
verarzneien. D.

Prolegomena, pl., n.. řec, předchozí při-
pomenutí, proslov, předmluva, Vorerinne-
rungen, Vorbemerkungen, Einleitung, f.

Proléhati, prolehnouti, hnul a hl, utí,
durchschlagen. — abs. Inkoust proléhá (pro-
raží). Us. v Krkonoš. — koho: pannu (zmr-
hati, schänden. Ms. Bel. 164.) Lk. Pět mužů
sem proléhala a s každým sem děcko měla.
Mor. p.

Prolehlosť, i, f., prostranství, die Strecke,
Weite, der Zwischenraum. Us. Jg,

Prolehlý, dazwischen liegend. Us. Jg.

Prolehtati, durchkitzeln. — se kam:
v srdce. Puch.

Prolékařiti, il, en, ení, verarzneien. D.

Prolekati, proleknouti = hrůzou n. lekem
naplniti, in Schrecken setzen. — koho. Šm.

Prolelkovati, vergaffen. Ros. — co: svůj
čas.

Proleniti, zastr. St. skl. I. 127.

Prolenošiti, il, en, ení, verfaulenzen. —
co: čas.

Prolepsa, y, f., z řec, n^ó/.rjwi?, occu-
patio, anteoccupatio, soběnamítání, řeči před-
chvácení,předjetí, předjímání. P., figura řeč-
nická, jíž řečník námitky, které by se mu
činiti mohly, už sám napřed pronáší a vy-
vrací. S. N. Vz příklad v Zk. Ml. II. 184.
Die Prolepsis. — P., předjímka, když se
podmět n. předmět z věty vedlejší do věty
hlavní předjímá. Rozprávěli jsme o domu,
že jej bude stavěti m.: že dům bude stavěti.
Jiný způsob p-ky jest, když se jménu pod-
statnému přisuzuje vlastnosť přívlastkem,
která mu náleží teprve výsledkem děje slo-
vesného : Bůh světu vzdělal kruhy čisté,
prstem změřil běhy jisté; svážil vody led a
sněhy, vše je zahnal v pevné břehy a zem
suchou oddělil t. j. změřil běhy tak, že ná-
sledkem toho jisty byly, oddělil vodu od
země, následkem čehož tato sucha byla. (Pís.
círk.). KB. 238. Sr. Předbor, Předujatek.

Proleptati, promořiti, promočiti, durch-
ätzen. Šm. — co.

Proleskovati, probleskovati, durchglän-
zen. — co, mit Glanz erfüllen. Záře pro-
leskuje doubravu. Šm.

Prolet, u, m., vz Průlet.

Proletář, e, m., z lat. prolem ferro, chudas,
chudý občan.

Proletariat, u, m., chudá třída obyva-
telstva, chudina, das P-at, die Proletarier,
arme Volksklasse. Rk.

Proletěti, ěl, ění; prolítnouti, prolét-
nouti, tnul a tl, utí; prolétati, prolítati, pro-
letovati, durchfliegen. — abs. Začíná pro-
letovati sníh (es fängt an zu stöbern). D.
Proletěla peklo (o zrzavé). Us. Kšá. —- co
kudy (jak). Pták proletěl skrze okno.
Us. Proletni lesy jeleniem skokem tamo v dú-
bravu. Rkk. 20. Pták prolítl oknem. Jen
mi tak hlavou prolítlo. Us. Kšá. Cestuje tak
rychle, že skrze města prolétá; Orel pro-
létá povětří; Prolítl se svým koněm, na
svém koni les; Pták celý den prolítá. Šm.
— se, ein wenig fliegen. Pusť ptáka z klece,
ať se prolítne. Us. Ptáci se proletují, fliegen
hin und her, flattern. Ros. — se kde : v lese.
Us.
Proletilosť, i, f. = promlčení. Šm.
Proletilý = promlčený, verjährt. P. pe-
níze, statek. Us. — P., zastaralý, veraltet.
Nt.