Předchozí (1149)  Strana:1150  Další (1151) |
|
|||
1150
|
|||
|
|||
kvetaj. Sš. P. 437. Rozmarínek bielým pro-
kvítá. Na Slov. Ht. Aby církev boží všemi ctnostmi víc a více prokvétala. Sš. Tak velmi Pavel prokvétal milostmi. Sš. I. 8. (Hý.) — odkud. Otka vypusti pět prame- nóv a z nich prokvete pět ořechóv. Dal. 13. (5. 40.). Prokvětlý, prokvětalý, vielfärbig, bunt-
färbig. P. kopanina = proložená, provrstvená, durchsetzte Steinart, die mit einem anderen Mineral o. Erze vermengt ist. Šm. — čím. Tvář růžemi prokvětlá, durchblüht. Zlob. Prokvětovati, prokvítkovati, durchblü-
meln. Č. Prokvíliti, il, en, ení, probědovati, pro-
hořekovati, jammernd hinbringen, durehjam- mern. — co: noc. Šm. Prokynouti, prokynovati, durchgähren.
To těsto již prokynulo. — se kde, sich er- heben, Na hladké zdi prokynovaly se vypo- dobněné oblaky, pokládané stříbrem. Ld. Prokynulý. P. těsto. Vz Prokynouti. Prokysalý, prokyslý, durchgesäuert. Dch. Prokysati; prokysnouti, snul a sl, utí,
prokysávati, durchsäuern. Jg. — kde. Pivo u zátky p-slo. Šm. Prolačněti, ěl, ění, prohladověti, aus-
hungern. Us. Proláklosť, i, f.,prohnutosť. Gebogenheit,
f. Us. Jg. Proláklý, prohnutý, protlačený, důlko-
vitý, eingebogen, eingedrückt. Us. v Jilemn. P. prkno, kráva. Us. Proláknouti, knul a kl, ut, utí; prola-
kovati = prohnouti, krümmen, biegen. — co: prkno. — se. Švihl jsem ho, až se pro- lákl. Us. Prolakoměti, ěl, ěn, ění, prolakomívati,
durch Habsucht verlieren. V. Prolámání, n., das Durchbrechen, der
Durchbruch. Us. Jg. Prolámaný; -án, a, o, durchgebrochen. Prolámati, vz Prolomiti. Prolamovací, Durchbruch-. P. jehla. Prolamovač, e, m., proražeč, der Durch- brecher. Šm. Prolamovačka, prolamovka, y, f. =
prolamovací jehla , die Durchbruchsnadel, eine Art Nadel, die am Kopfe spitzig ge- schliffen ist und zu durchbrochenen Arbei- ten gebraucht wird. Šm. Prolamování, n., das Durchbrechen. —
P., prolomek. Šm. Prolamovaný, -án, a, o, dírkovatý, durch-
gebrochen (an mehreren Stellen). P., Durch- brach-. Vz Prolomek. P. steh, der Durch- bruchsstich. Sm. Prolamovati, vz Prolomiti. Prolaps-us, u, m., vz Výhřez. Prolaškovati, vertändeln. D.—co: svůj čas. Prolátati, hie und da flicken. — co:
košili. Šm. Proléčiti, il, en, ení, na skrze léčiti, durch-
kuriren. L. — P., léčením ztratiti, prolékařiti, verarzneien. D. Prolegomena, pl., n.. řec, předchozí při-
pomenutí, proslov, předmluva, Vorerinne- rungen, Vorbemerkungen, Einleitung, f. |
Proléhati, prolehnouti, hnul a hl, utí,
durchschlagen. — abs. Inkoust proléhá (pro- raží). Us. v Krkonoš. — koho: pannu (zmr- hati, schänden. Ms. Bel. 164.) Lk. Pět mužů sem proléhala a s každým sem děcko měla. Mor. p. Prolehlosť, i, f., prostranství, die Strecke,
Weite, der Zwischenraum. Us. Jg, Prolehlý, dazwischen liegend. Us. Jg.
Prolehtati, durchkitzeln. — se kam:
v srdce. Puch. Prolékařiti, il, en, ení, verarzneien. D.
Prolekati, proleknouti = hrůzou n. lekem
naplniti, in Schrecken setzen. — koho. Šm. Prolelkovati, vergaffen. Ros. — co: svůj
čas. Proleniti, zastr. St. skl. I. 127.
Prolenošiti, il, en, ení, verfaulenzen. —
co: čas. Prolepsa, y, f., z řec, n^ó/.rjwi?, occu-
patio, anteoccupatio, soběnamítání, řeči před- chvácení,předjetí, předjímání. P., figura řeč- nická, jíž řečník námitky, které by se mu činiti mohly, už sám napřed pronáší a vy- vrací. S. N. Vz příklad v Zk. Ml. II. 184. Die Prolepsis. — P., předjímka, když se podmět n. předmět z věty vedlejší do věty hlavní předjímá. Rozprávěli jsme o domu, že jej bude stavěti m.: že dům bude stavěti. Jiný způsob p-ky jest, když se jménu pod- statnému přisuzuje vlastnosť přívlastkem, která mu náleží teprve výsledkem děje slo- vesného : Bůh světu vzdělal kruhy čisté, prstem změřil běhy jisté; svážil vody led a sněhy, vše je zahnal v pevné břehy a zem suchou oddělil t. j. změřil běhy tak, že ná- sledkem toho jisty byly, oddělil vodu od země, následkem čehož tato sucha byla. (Pís. círk.). KB. 238. Sr. Předbor, Předujatek. Proleptati, promořiti, promočiti, durch-
ätzen. Šm. — co. Proleskovati, probleskovati, durchglän-
zen. — co, mit Glanz erfüllen. Záře pro- leskuje doubravu. Šm. Prolet, u, m., vz Průlet.
Proletář, e, m., z lat. prolem ferro, chudas,
chudý občan. Proletariat, u, m., chudá třída obyva-
telstva, chudina, das P-at, die Proletarier, arme Volksklasse. Rk. Proletěti, ěl, ění; prolítnouti, prolét-
nouti, tnul a tl, utí; prolétati, prolítati, pro- letovati, durchfliegen. — abs. Začíná pro- letovati sníh (es fängt an zu stöbern). D. Proletěla peklo (o zrzavé). Us. Kšá. —- co kudy (jak). Pták proletěl skrze okno. Us. Proletni lesy jeleniem skokem tamo v dú- bravu. Rkk. 20. Pták prolítl oknem. Jen mi tak hlavou prolítlo. Us. Kšá. Cestuje tak rychle, že skrze města prolétá; Orel pro- létá povětří; Prolítl se svým koněm, na svém koni les; Pták celý den prolítá. Šm. — se, ein wenig fliegen. Pusť ptáka z klece, ať se prolítne. Us. Ptáci se proletují, fliegen hin und her, flattern. Ros. — se kde : v lese. Us. Proletilosť, i, f. = promlčení. Šm. Proletilý = promlčený, verjährt. P. pe- níze, statek. Us. — P., zastaralý, veraltet. Nt. |
||
|
|||
Předchozí (1149)  Strana:1150  Další (1151) |