1151

Prolev, u, m., proleva, y, f., prolévka,

y, f., kudy se lije nebo teče něco, der Durch-
guss, Durchlauf, Kanal. Vodní p. v mlýně.
Sedl. Vlhkosť zvláštními prolévkami do všech
dílů rostlin dochází. Um. les. — P. (průliv)
mořský = mořská tišina, die Meerenge, der
Kanal. Víd. nov.

Prolevač, e, m., der Vergiesser. P. krve.
Tur. kron.

Prolévání, n., das Vergiessen. P. krve. Us.

Prolévati, vz Proliti.

Prolevce, e, m., der Vergiesser. Krve
p-cóm a smilníkóm a otravičóm. ZN.

Prolezání, n., das Durchkriechen.

Prolezar, a, m., zastr., torpedo, ryba.
Rozk.

Prolézati, vz Prolézti.

Prolezení, n., das einmalige Durchkrie-
chen.

Prolezlý, kdo prolezl, der durchkroch. —
2. Prolezený, durchkrochen. — čím: Červy
p. a zvrtaný. Plk.

Prolézti, lezu, lezl, zen, zení; prolézati,pro-
lízati, na Slov. prolezovati = veskrz lézti, pro-
jíti, durchkriechen, durchschleichen, durch-
gehen, durchsteigen; sběhati, durchkriechen,
visitiren, durchgehen. Jg. — co, koho (ko-
mu) : doly. Vys. Červi to (ho) prolezli. Šm.
Všechny kouty prolezl (sběhal). Ros. Ti lo-
trasi mu zemi na skrze prolezli. V. — kudy.
Skrze okno, skrze díru p. Us. I domy skrze
ústa prolezou. Kl. P. oknem, dírou. Us. —
čím. Tělo červy prolízá (pass. a neut., von
Würmern durchkrochen werden). Us.

Proležané, ého, n., die Kosten, welche
durch das Einlager verursacht wurden. Gl.
277., Zř. čes. 1564. Cf. Proležený, Ležení.

Proleželý (zastr. proležalý) = proležený,
wundgelegen (von Menschen); verlegen, stock -
fleckig, stockig. P. zboží (sleželé, od ležení
skvrny mající). D. — čím: nemocí p. Us. —
P. v právnictví = proležený, ležením strá-
vený, durch das Einlager aufgezehrt. Brikc.
Cf. Proležený.

Proležené, ého, n., der Lagerzins. Rk.
Cf. Proležané.

Proležení, n., das Durchliegen. P. shnilé,
der Brand vom Durchliegen. Ja.

Proleženina, y, f., das Aufgelegensein. Šm.

Proležený ; proležen, a, o, aus-, abgele-
gen. P. ovoce (ležením zralé). Us.— P., pro-
leželý, verlegen. P. šaty. Us. — P., ležením
ztrávený. Brikc. P. peníze, die im Einlager
verbrauchten Gelder. Gl. 277. Za škody p-né.
Půh. 1481. Vz Ležení.

Proležeti, el, en, ení = leže protrhati,
durchliegen; leže ztratiti, zmeškati, durch
das Einlager verlieren; p. se = ležením se
protrhati, sich verliegen; dlouhým ležením
kůži si promačkati, sedříti, sich auf liegen,
durchliegen, wund liegen; dosti dlouho le-
žeti, abliegen. Jg. — co. Proležel prostě-
radlo (roztrhal), příhodný čas (promeškal).
Ros. P. peníze, Geld im Einlager verbrau-
chen. Gl. 277. Vz Leženi. Pro jeho neplněni
musel jsem ležeti, tu jsem své koně p-žel
a on po jeho smrti zboží jeho drže těch mi
odložiti nechce. Pňh. II. 479. Proležal v Ej-
vančicích pět koní. Půh. I.127. — se. Šatstvo
se proleželo (setlelo), nemocný se proležel

(kůži si promačkal), pole se proleželo (aby
pole orané, než se opět oře, vzduch pro-
nikl). — si co. Nemocný si boky p-žel =
se proležel. Šm.

Prolhanec, nce, m., Lügenmaul, n. Dch.

Prolhanosť, i, f., Verlogenheit, f. Dch.

Prolhaný, verlogen, im Lügen gewandt
Dch.

Prolhati, erlügen. Vz Lháti. Us. — se,
vylhati se, durchs Lügen sich forthelfen,
sich durchlügen. Šm.

Prolhůtiti, il, cen, ení = na čas prodlou-
žiti, fristen. — co. Nej.

Prolíbati, durchküssen. — co s kým. Já
p-bal s ní noc a den. Hlk. I. 361.

Prolíhnouti, hnul a hl, ut, utí = vylíh-
nouti, ausbrüten. Kom., D.

Prolichviti, il, en, ení, durch Schulden
o. Wucher verlieren. — abs. Lichvář někdy
prolichví. Ros. Vzal jsem škody, ježto jsem
p-vil a své zboží opustil. Půh. II. 109. —
co (kde). Pro nezaplacení těch peněz vzal
jsem škod nejprve, ježto jsem v židech p-vil
i ještě lichvím. Pňh. II. 108.

Prolina, vz Průlina.

Prolínání, n., endosmosa, vz Prolínavosť.

Prolínavosť, i, f. Zákon p-sti na kůži,
Gesetz der Diffusion an der Haut. Dch, Vz
Vláskovitosť.

Proliskati; prolištiti, il, ěn, ění, prolis-
kovati, proliskávati = prohazovati, durch-
schlagen, worfeln. Ros. — co: obilí. Šm. —
koho = zbíti, durchhauen. Sm.

Prolítati se, sich ausflattern. Sm.

Proliti, liji a leji, prolij a prolej, il, it,
ití; prolévati, prolívati = veskrz líti, durch-
giessen: vyliti, vergiessen. — co. Držku,
hrdlo prolévati (chlastati), Ros., krev, Bj.,
Br., slzy p. Hlas., BO. — co, čeho kudy:
vína skrze mravence. Jád. P. vodu šatem,
děrou. Ten dareba proleje vše chřtánem
(o ožralci). Všk. — co kde: ryby na pře-
bírce. Us. — co proč. Svou krev na od-
puštění hříchů prolil. Ojíř. Pro Krista svou
krev prolil. Pass., Kat. 3079., Alx. — co
za koho. Svú krev za ny prolil. St. Výb.
II. 24. — co kam. P. na zemi. BO. P. ducha
na plémě něčí. BO. -- co čím. Víno vodou
(šenkýř) prolévá. Partl. —- co nad kým.
Pavel slzy nad lidem nevěrným proléval. Sš.

Prolití, vz Proliti, das Durchgiessen. --
P., das Vergiessen, die Vergiessung. P. krve
nevinné. D., Flav. Města bez krve p. dobyl.
D. Bylo (v bitvě) ne malé krve p. Sych.

Prolitý; prolit, a, o, durch-, vergossen.
Jel. — čím. Krev vraždou p.

Proliv, vz Průliv.

Prolívaný, durchgegossen. — P., pro-
hnaný, durchgetrieben. P. šelma, Erzschelm.
Vz Našlapaný. Vy p-ní a proklatí vojáci.
Berl. král.

Prolívati, vz Proliti.

Prolíznouti, znul a zl, ut, utí, prolísati,
prolizovati, durchlecken. — co. Us.

Prolkati, přelkati, verseufzen. D. — co:
noc. Šm.

Prolog, u, m., z řec. jjóAo/oc, proslov,
úvod, úvodní řeč, Rk., úvod k dramatické
básni, die Vorrede, Eröffnungsrede, der Pro-
log. Vz S. N.