1152

Proloh, u, m., ves u Rychnova. PL.

Prolokati = prožrati, durchschlingen, ver-
prassen. — co: své jmění. Baiz. 187.

Prolom, vz Průlom.

Prolomek, mku, m., prolamované dílo,
prolamování (u švadlen), der Durchbrach.
Šm.

Prolomení, n., der Durch-, Einbruch, das
Durchbrechen. P. zdí, die Bresche; p. oblaku
(protržení), der Wolkenbruch. Nej.

Prolomenina, y f., probořenina, prova-
lenina, der Durchbruch, die Bresche, Us.
Dch.

Prolomitelnosť, f., průlomnosť, die
'Dnrchbrechbarkeit. Sm.

Prolomiti, il, en, ení; prolámati, prola-
movati, prolomovati, durch-, einbrechen; se,
zerbrochen werden, einbrechen; wo einbre-
chen ; oznámiti se, bekannt werden. Jg. —
co: zeď, bránu, led, skálu, cestu, Us., hory,
V., prolomovati hlas. Sych. Kristus p-mil
bránu pekla. Sš. Sk.60. Divoká zvěř plachty
p-la. (durchrinnen). Šp. — co čím: zeď mo-
tykou. P. něco kolem (prokoliti). Šm. Jsem
jako kolem prolámán. Us. Hý. — co, od-
kud kam kudy. Štolu ze staré štoly k ně-
kterému dolu skrze skálu (skalou) p. Vys.
- se. P-li se a utonuli; Zloděj se p-mil
(dobyl se ven). Šm. — se kam. Zloději do
komory se nám prolomili. — co, se na
koho. Prolomilo se to naň = oznámilo, pro-
zradilo. Us. Na něho se nyní prolamuje, co
byl ondy skrytě Egypťanům učinil. Sš. Sk.
82. Chtěli na ty lidi nevinné nebesa p. Bart.

— se o čem. Jakož i něco takového (o no-
vých bouřích) zprvu se prolamovati počalo
(hlas šel), das Gericht erging. Peš.Prod. N.
(C). — se kde. P. se na ledě. Č. Led se
pod ním prolomil. Ml. Led se pod tíží ta-
kového množství p-mil. V.

Prolomný,průlomný, durchbrechbar. Šm.

Prolomoziti,probouřiti, proburáceti, pol-
ternd durchgehen, durchpoltern. — co : celý
dům. Sm.

Prolongaee, e, f., z lat., prodloužení ně-
čeho, odročení směnky, odročení směnečního
placení, die Verlängerung, der Aufschub,
die Prolongation.

Prolongovati, prodloužiti, verlängern,
aufschieben, fristen, prolongiren.

Prolopotiti se, il, ění, prolopocovati se =
těžce se propracovati, sich schwer durchar-
beiten.— se kudy: Přírodou celou se pro-
lopotil. Mus.

Prolotrovati, lotrovsky promrhati, auf
eine schändliche Art durchbringen. — co:
své jmění. Papr.

Proloudati, vertändeln.-- co : čas. Dch.

— se, sich durchstehlen. Sm.
Proloupati, proloupiti, il, en, ení, durch-
hauen, durchplündern. — co kam. Prolou-
pali zeď do komory. — se, einbrechen. P.
se do kostela. Ros.

Prolouskati, aufknacken, enthüllen, lösen.

— co : pravopis. Kos. Ol. 1. 18.
Proloviti, il, en, ení, durchjagen, durch -

fischen. — co s kým: rybník, les. Jg.

Proložek, žku, m., das Spatium bei den
Buchdruckern. Techn.

Proložení, n., die Durchlegung.

Proložený ; -en, a, o, ein-, durchgelegt,
durchgeschossen ; interfolirt. P. řada. Stč.
Alg. 167. P. kopanina, vz Prokvětlý.

Proložiti, il, en, ení; proklásti, kladu,
dl, den, ení; prokládati, durchschlagen. —
co čím: knihu papírem, Jg., knihu listy
čistého papíru (protykovati), durchschiessen,
interfoliren. Us. — co jak: po vrstvách
(provrstviti). Šm.

Proložka, y, f. = proložek. Šm.

Prolučný. P. hvězdy. Vz Proluky.

Proluka, y, f., prohnutosť čeho, ku př.
hor. Chtě p-ky (hor) minúti. Alx. ve Výb.
I. 1084. Vz Pohoří, Prohyb.

Proluky, hvězdy prolučné. P., Orion či
Kosy. BO., vz Jir. v Mus. 1863. 166. — P.,
nebeské kraje. Kat. 3027.

Promáčeti, vz Promočiti.

Promačkati, promačknouti, knul a kl,
utí, durchdrücken. — co čím: okno rukou,
čelem.

Promagistratovati = prosouditi, ver-
processiren. D.

Promach, u, m., mách, máchnutí, zámach,
suchá rána, der Streich, Schlag. Hý. Šermuje,
ale rány ieho jsou marní do vzduchu prázd-
ného p-chové. Sš. J. 127.

Promáchati, promáchnouti, chnul a chl,
ut, utí, durchschweifen, durchschwingen. —
co v čem: prádlo v studené vodě. Us. —
čím: praporem (protáčeti), holí (promrštiti),
Šm.

Promakati, promáknouti, knul a kl, ut,
utí = makaje proniknouti, durchgreifen,
durchfühlen. L. — co. — co jak. Vše jsem
po řadě p-kal (přemakal), ale ničeho nena-
lezl. Šm. — se (prohmatati se), durchs Ge-
fühl zu dem Verlangten gelangen. Šm.

Promařitel, e, m., der Verschwender. Šm.

Promařiti, vz Promarniti.

Promarnitel, promařitel, e, m., der Ver-
schwender. Us.

Promarniti, il, ěn, ění; promařiti, il,
en, ení= marně utratiti, verlieren, ver-
thun, verschleudern, verschwenden, vergeu-
den. — co: čas, peníze. — čím: čas za -
hálkou, peníze pitím.

Promastiti, il, štěn, ění; promašťovati.

— co čím: hrách sádlem, durchsehmalzen.
Promaštění, promašťování, n., die Durch -

schmalzung.
Promazati, durchschmieren; durchsalben.

— co čím: kamna hlinou, ránu mastí. Us.
Promečeti, pramekati, probečeti, durch-

blöcken. Šm.

Promečiti, il, en, ení, mit dem Schwerte
durchbohren. — koho. Ob. pan. 217.

Proměkčiti, il, en, ení; proměkčovati,
durchweichen. — co čím.

Proměklý, durchweicht. Dch. Vz násl

Proměknouti, knul a kl, utí, proměkati,
durchweicht werden, durchweichen. Jg. —
čím: vodou, deštěm.

Promelek, lku, m., co se na obilí pro-
mlelo, der Mahlabgang, opak : přímelek. Vys.

Promemoria, e,f., lat., spis ku připome-
nutí, upamatovací, připamatovací. Nz. — P.,
spis vztahující se k žádosti již dříve k úřa-
dům (obyč. vyšším) vnešené, ale posud ne-
vyřízené, aby tak předchozí prosba úřadu



	1152

	Proloh, u, m., ves u Rychnova. PL. Prolokati = prožrati, durchschlingen, ver- prassen. — co: své jmění. Baiz. 187. Prolom, vz Průlom. Prolomek, mku, m., prolamované dílo, prolamování (u švadlen), der Durchbrach. Šm. Prolomení, n., der Durch-, Einbruch, das Durchbrechen. P. zdí, die Bresche; p. oblaku (protržení), der Wolkenbruch. Nej. Prolomenina, y f., probořenina, prova- lenina, der Durchbruch, die Bresche, Us. Dch. Prolomitelnosť, f., průlomnosť, die 'Dnrchbrechbarkeit. Sm. Prolomiti, il, en, ení; prolámati, prola- movati, prolomovati, durch-, einbrechen; se, zerbrochen werden, einbrechen; wo einbre- chen ; oznámiti se, bekannt werden. Jg. — co: zeď, bránu, led, skálu, cestu, Us., hory, V., prolomovati hlas. Sych. Kristus p-mil bránu pekla. Sš. Sk.60. Divoká zvěř plachty p-la. (durchrinnen). Šp. — co čím: zeď mo- tykou. P. něco kolem (prokoliti). Šm. Jsem jako kolem prolámán. Us. Hý. — co, od- kud kam kudy. Štolu ze staré štoly k ně- kterému dolu skrze skálu (skalou) p. Vys. - se. P-li se a utonuli; Zloděj se p-mil (dobyl se ven). Šm. — se kam. Zloději do komory se nám prolomili. — co, se na koho. Prolomilo se to naň = oznámilo, pro- zradilo. Us. Na něho se nyní prolamuje, co byl ondy skrytě Egypťanům učinil. Sš. Sk. 82. Chtěli na ty lidi nevinné nebesa p. Bart. — se o čem. Jakož i něco takového (o no- vých bouřích) zprvu se prolamovati počalo (hlas šel), das Gericht erging. Peš.Prod. N. (C). — se kde. P. se na ledě. Č. Led se pod ním prolomil. Ml. Led se pod tíží ta- kového množství p-mil. V. Prolomný,průlomný, durchbrechbar. Šm. Prolomoziti,probouřiti, proburáceti, pol- ternd durchgehen, durchpoltern. — co : celý dům. Sm. Prolongaee, e, f., z lat., prodloužení ně- čeho, odročení směnky, odročení směnečního placení, die Verlängerung, der Aufschub, die Prolongation. Prolongovati, prodloužiti, verlängern, aufschieben, fristen, prolongiren. Prolopotiti se, il, ění, prolopocovati se = těžce se propracovati, sich schwer durchar- beiten.— se kudy: Přírodou celou se pro- lopotil. Mus. Prolotrovati, lotrovsky promrhati, auf eine schändliche Art durchbringen. — co: své jmění. Papr. Proloudati, vertändeln.-- co : čas. Dch. — se, sich durchstehlen. Sm. Proloupati, proloupiti, il, en, ení, durch- hauen, durchplündern. — co kam. Prolou- pali zeď do komory. — se, einbrechen. P. se do kostela. Ros. Prolouskati, aufknacken, enthüllen, lösen. — co : pravopis. Kos. Ol. 1. 18. Proloviti, il, en, ení, durchjagen, durch - fischen. — co s kým: rybník, les. Jg. Proložek, žku, m., das Spatium bei den Buchdruckern. Techn. Proložení, n., die Durchlegung.	Proložený ; -en, a, o, ein-, durchgelegt, durchgeschossen ; interfolirt. P. řada. Stč. Alg. 167. P. kopanina, vz Prokvětlý. Proložiti, il, en, ení; proklásti, kladu, dl, den, ení; prokládati, durchschlagen. — co čím: knihu papírem, Jg., knihu listy čistého papíru (protykovati), durchschiessen, interfoliren. Us. — co jak: po vrstvách (provrstviti). Šm. Proložka, y, f. = proložek. Šm. Prolučný. P. hvězdy. Vz Proluky. Proluka, y, f., prohnutosť čeho, ku př. hor. Chtě p-ky (hor) minúti. Alx. ve Výb. I. 1084. Vz Pohoří, Prohyb. Proluky, hvězdy prolučné. P., Orion či Kosy. BO., vz Jir. v Mus. 1863. 166. — P., nebeské kraje. Kat. 3027. Promáčeti, vz Promočiti. Promačkati, promačknouti, knul a kl, utí, durchdrücken. — co čím: okno rukou, čelem. Promagistratovati = prosouditi, ver- processiren. D. Promach, u, m., mách, máchnutí, zámach, suchá rána, der Streich, Schlag. Hý. Šermuje, ale rány ieho jsou marní do vzduchu prázd- ného p-chové. Sš. J. 127. Promáchati, promáchnouti, chnul a chl, ut, utí, durchschweifen, durchschwingen. — co v čem: prádlo v studené vodě. Us. — čím: praporem (protáčeti), holí (promrštiti), Šm. Promakati, promáknouti, knul a kl, ut, utí = makaje proniknouti, durchgreifen, durchfühlen. L. — co. — co jak. Vše jsem po řadě p-kal (přemakal), ale ničeho nena- lezl. Šm. — se (prohmatati se), durchs Ge- fühl zu dem Verlangten gelangen. Šm. Promařitel, e, m., der Verschwender. Šm. Promařiti, vz Promarniti. Promarnitel, promařitel, e, m., der Ver- schwender. Us. Promarniti, il, ěn, ění; promařiti, il, en, ení= marně utratiti, verlieren, ver- thun, verschleudern, verschwenden, vergeu- den. — co: čas, peníze. — čím: čas za - hálkou, peníze pitím. Promastiti, il, štěn, ění; promašťovati. — co čím: hrách sádlem, durchsehmalzen. Promaštění, promašťování, n., die Durch - schmalzung. Promazati, durchschmieren; durchsalben. — co čím: kamna hlinou, ránu mastí. Us. Promečeti, pramekati, probečeti, durch- blöcken. Šm. Promečiti, il, en, ení, mit dem Schwerte durchbohren. — koho. Ob. pan. 217. Proměkčiti, il, en, ení; proměkčovati, durchweichen. — co čím. Proměklý, durchweicht. Dch. Vz násl Proměknouti, knul a kl, utí, proměkati, durchweicht werden, durchweichen. Jg. — čím: vodou, deštěm. Promelek, lku, m., co se na obilí pro- mlelo, der Mahlabgang, opak : přímelek. Vys. Promemoria, e,f., lat., spis ku připome- nutí, upamatovací, připamatovací. Nz. — P., spis vztahující se k žádosti již dříve k úřa- dům (obyč. vyšším) vnešené, ale posud ne- vyřízené, aby tak předchozí prosba úřadu